reklama
 

Šumava: Asfaltéři, těžaři a Senát proti vědcům, rysovi, sokolovi, stromům, mechu a hmyzu

13. 2. 12:55

Argument profesora Kindlmanna, že je nesmysl, když stát platí výzkum a pak kašle na jeho výsledky, ukazuje absurdnost "developerského" postoje Senátu.

Vědci dokázali, že šumavský les si umí poradit sám, jen ho nechat žít, neničit těžkou technikou, netěžit, neasfaltovat, nebetonovat... Vědci dokázali, že šumavský les si umí poradit sám, jen ho nechat žít, neničit těžkou technikou, netěžit, neasfaltovat, nebetonovat... | Foto: Ludvík Hradilek

Příští týden se má na dlouho dopředu rozhodnout o Šumavě. Poslanci budou hlasovat o změnách, které navrhuje Senát v novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Jde o to, jestli bude příroda alespoň zčásti ponechána sama sobě, tedy jestli bude místy "bezzásahová", nebo zda bude vydána do rukou obcí, developerů, myslivců, asfaltérů, betonářů atd.

Senát se v těsné většině postavil proti návrhu vlády, který sněmovna podpořila. Senátoři smysl vládní "přírodní novely" obrátili doslova naruby. Podle horní komory moudrých má být velká část lesů v národních parcích znovu převedena do "hospodářského režimu" (těžit, postřikovat, lovit atd.) a vypuštěn by byl i hlavní cíl: chránit nerušený vývoj přírody na většině území parků.

Jde o dva protichůdné přístupy k parkům (přírodě). Jeden je "průmyslový" či "inženýrský": člověk je pánem přírody, může si s ní dělat, co chce, kácet, mýtit, nutit ji, ať se mu přizpůsobuje. Zároveň považuje za jaksi samozřejmé, že lesy i hmyz a zvířata ničí znečištění, fabriky, auta, spotřeba. Inženýrské nakládání s přírodou v Česku vedlo k její hromadné devastaci.

Důsledky: sucho, neschopnost zadržet vodu, vyhynutí zvířat, ptáků, hmyzu, stále víc betonu, zastavěných ploch, příroda jako nástroj sportovního průmyslu, její rychle postupující zkáza.

Druhý přístup je nepanský, "pokorný": část lidí si uvědomuje, že jsme přírodu zničili, a ví, že ji nutně potřebujeme ke svému zdravému (přirozenému) vývoji, aby člověk zůstal člověkem. Prostředí nás do jisté míry formuje. Prospěje nám, když aspoň na nemnoha vyznačených místech přestaneme přírodu násilně formovat (rozuměj využívat, exploatovat a tím ji i ničit).

Střetává se přístup, kde člověk panuje tvorstvu, dělá si, co chce, a přístup, kde člověk uznává, že jeho panování přineslo devastaci a měl by brzdit. Značná většina poslanců začala chápat, že udělat zbytkům přírody místo má smysl pro nás i pro příští generace. Senátorům toto nedošlo (části z nich), hlasovali pro kšeft, pokračující ničení Šumavy i dalších parků a ničivou vládu velkého bílého muže.

Divokou přírodu Senát nechce

Co chce Senát? Škrtá nerušený vývoj divoké přírody coby hlavní poslání národních parků. Je mu fuk, že od toho tu přece národní parky jsou. Umožňuje budovat v nich přehrady (betonová hráz je symbolem regulace, zásahu) i jiné stavby. Povoluje lov veškeré zvěře na celém území národních parků. Myslivci všech zemí, střílejte a lovte.

Vynechává vědce z rozhodování o budoucnosti parků. Vylučuje je kupříkladu z jednání o zónách, jejich hlas nemá mít nadále žádnou váhu. Rozšiřuje možnost v národních parcích těžit dřevo, chce velkou část lesů NP převést do režimu trvalého lesnického hospodaření a těžby dřeva.

Senátní změny vyvolaly odpor zeleně myslících občanů. Proti devastaci parků se dlouho stavějí i mnozí čeští vědci. Čerstvě se obrátili na poslance, poslali jim stanovisko platformy Vědci pro Šumavu; podporuje je mnoho kolegů z oboru i mimo obor. Proti senátním změnám se staví stovky českých vědeckých pracovníků, 180 špičkových představitelů vysokých škol, profesorů či docentů, čtrnáct vysokých škol, vědeckých ústavů a odborných společností, čtyři bývalí ministři životního prostředí. Síla.

Profesor Pavel Kindlmann (vedoucí pracovník Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekologické služby, člen Světové komise pro chráněná území atd.) říká: "Je absurdní, že stát na jedné straně investuje peníze do vědeckých výzkumů, ale senátoři pak tvoří legislativu zcela v rozporu s vědeckými fakty a zdeformují tak kvalitní a dlouho připravovaný poslanecký návrh. U kterého senátora jde o diletantství a u koho o úmysl a podlehnutí tlaku lobbistů, to si můžeme jen domýšlet." Drsné a pravdivé.

Objevena "nová kvalita přírody"

Poslancům vědci píší: "Posledních 25 let sledování míst, která byla v národních parcích ponechána přírodnímu vývoji, jasně dokazuje, že se do nich vrátila nebývalá druhová rozmanitost. Bezzásahová území národních parků se stala domovem dříve vyhubených druhů živočichů, jako je rys ostrovid a sokol stěhovavý. Tlející dřevo v bezzásahových lesích hostí mnoho vzácných druhů mechů, lišejníků, hmyzu a hub.

Video: Na Šumavě poprvé natočili vzácnou kočku divokou. Značkuje si území video

Video: Na Šumavě poprvé natočili vzácnou kočku divokou. Značkuje si území

Šelma, která je vzrůstem větší než kočka domácí, si na videích značkuje své území tak, jak je typické pro kočky či rysy.

číst dále

Ukazuje se, že samovolná obnova lesů zasažených vichřicemi nebo kůrovcovou gradací je rychlá a směřuje k dlouho nevídané bohatosti ekosystémů. Všechny tyto jevy jsou dlouhodobě vědecky dokumentovány, a dnes tedy nemůže být žádných pochyb o vzniku zcela nové kvality přírody. Tyto vědecké výsledky byly i jedním ze základů dlouho připravované vládní novely zákona o ochraně přírody a krajiny..."

K zeleně uvažujícím se přidali i evangelíci. Poradní odbor Českobratrské církve evangelické pro otázky životního prostředí vydal toto stanovisko: "Podle Bible byl svět nám lidem svěřen do péče, abychom byli dobrými hospodáři. Svojí činností jsme však náš svět přetvořili za dlouhá tisíciletí natolik, že především v Evropě nezbývá mnoho míst, kde bychom měli šanci setkat se tváří v tvář s nenarušenou či nerušeně se obnovující přírodou.

Taková místa chráníme především v národních parcích. Ty zaujímají 1,5 procenta rozlohy České republiky. Máme za to, že alespoň na tomto zlomku území musí mít ochrana přírody přednost před ostatními lidskými aktivitami – které mají naopak přednost na zbývajících 98,5 procenta našeho státu." Hle, křesťanský postoj k přírodě.

Senátory, kteří novelu odmítli, názory vědců nezajímají, neberou je v potaz. Předvádějí "prezidentský" postoj. Miloš Zeman je též zásadním odpůrcem novely, zastáncem "obcí" proti přírodě. Přitom se velmi rád ohání odborníky a vědeckými stanovisky, ovšem jen tehdy, když se mu to hodí. Jakmile mu postoj vědců a akademické obce nesedí (viz jmenování profesorů třeba), přehlédne je jak prázdnou láhev.

Zeman je Zeman, typický "pán tvorstva" (nebo přesněji pán pánů tvorstva), dalo se čekat, že půjde proti vládě (jde o vládní návrh) a sněmovně. Senátoři by takový přístup pěstovat neměli. Jdou proti zájmům velké většiny občanů i proti budoucnosti země. Uvidíme, jak se zachovají poslanci.

Argument profesora Kindlmanna, že je nesmysl, když stát platí výzkum a pak kašle na jeho výsledky, ukazuje absurdnost "betonového, asfaltového, těžařského a developerského" postoje části senátorů i prezidenta. My jsme na lidské absurdity zvyklí, přizpůsobujeme se jim. Příroda to moc neumí.

autor: Martin Fendrych

reklama
reklama
reklama