Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
11. 7. 2016 8:00

Summit NATO: Vezeme se a málo platíme za sedadlo. Jsme jak malé děti a ještě remcáme

Ve Varšavě rokovala Severoatlantická aliance. Šéfdiplomatka EU Mogheriniová si před summitem zafantazírovala o samostatné euroarmádě.
Naši vojáci nám v NATO ostudu nedělají. Naši politici ano.
Naši vojáci nám v NATO ostudu nedělají. Naši politici ano. | Foto: archiv 601.skss

Skončil dvoudenní summit NATO ve Varšavě. Odehrál se krátce po referendu o odchodu Británie z Evropské unie. Krátce poté, co se ukázalo, že Unie řeší obrovské vnitřní problémy a přichází o vojensky mimořádně silnou zemi.

Summit NATO proběhl taky krátce poté, co se český prezident Zeman veřejně vyslovil pro referendum, jež by se zabývalo setrváním Česka v Severoatlantické alianci. Přitom platí zásada, že o tak klíčových bezpečnostních otázkách se lidové hlasování nevypisuje. (Dnes to u nás ani nejde. Zatím.)

Aliance je pro Česko jako svobodnou, demokratickou zemi životně důležitá. Významnější než Evropská unie. Bez NATO nejsme s to zajistit svoji bezpečnost, o tom není pochyb. Navrhovat referendum o setrvání v Alianci připomíná opilce, který sedí silně pod vlivem na ochozu rozhledny a „zcela svobodně“ se rozhoduje, jestli dolů skočit, nebo se táhnout po schodech.

NATO zajišťuje bezpečnost Česku i celé Unii. Většina zemí EU včetně nás platí do společné pokladny méně peněz, než slíbila. Stále jsme pasažér, který neplatí ani náhodou plné jízdné, ač se komfortně veze. (Klobouk dolů před českými vojáky, kteří v Alianci bojují, nasazují životy. Ti nám ostudu nedělají. Politici ano.)

Potíž s NATO je podobná jako potíž s EU: bereme členství jako samozřejmost. Část občanů na Alianci navíc nadává jako na „americkou organizaci“, která „do světa vyváží demokracii“. Jako by onen vývoz demokracie byl něco strašného.

Během varšavského summitu NATO a EU uzavřely dohodu o užší spolupráci. Ta se má týkat kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb a námořní oblasti. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker pravil: „Deklarace, kterou jsme dnes podepsali, vysílá silnou zprávu: silnější Evropská unie znamená silnější NATO. A silnější NATO znamená silnější Evropskou unii.“

Trochu komický výrok pronesený tak krátce po Brexitu. V čem je dnes EU silnější, to Evropanům Juncker jen těžko vysvětlí. Nezvládá uprchlickou krizi, není schopna garantovat svoje vnější hranice a navíc čelí rozkladu zevnitř. Platí jen tato část Junckerova tvrzení: silnější NATO znamená silnější Evropskou unii. To ano.

Taková pěkná mogheriniáda

Těsně po Brexitu se ovšem ozvala šéfdiplomatka EU Federica Mogheriniová. Oživila myšlenku, že by NATO časem měla nahradit jakási EU armáda, jež by byla schopna samostatné vojenské akce. Nebylo jasné, jestli to myslela jako emancipaci od NATO. Pokud ano, je to typická „mogheriniáda“, úlet na druhou. Variace na Schumannovo Snění.

Ne že by EU neměla mít svoji společnou obrannou politiku a armádu. Měla. Krize na Ukrajině a volně prostupné vnější hranice to jasně ukázaly. Ale budou země sedmadvacítky časem ochotny převzít odpovědnost za obranu společného prostoru (když dnes ani pořádně neplatí do pokladny NATO)? Smysl by ta armáda měla pouze jako součást Aliance, nikoli jako nějaká trucaliance. Nemá to však smysl řešit, dnes jde o pouhé blouznění.

Summit ve Varšavě se sešel v době, kdy roste síla i agresivita Ruska. Svědčí o tom nejen akce v Gruzii, na Ukrajině, okupace Krymu a boje v Sýrii. Jasně to vyplývá i z velké ruské vojenské síly u hranic pobaltských zemí. Vojenští experti počátkem letošního roku varovali (viz studii think tanku Rand), že Pobaltí je proti vojenské síle Ruska prakticky bezbranné.

Pokud by došlo ke střetu, ruské jednotky by v rozmezí zhruba čtyřiceti až šedesáti hodin dorazily k Tallinu a Rize. Nic by je nezastavilo. Estonsko, Lotyšsko i Litva jsou členy NATO, leč Aliance by je nyní nebyla s to ochránit. Tak vypadá drsná pobaltská realita.

Jiní experti se obávají, aby během letních olympijských her nezačalo nějaké ruské dobrodružství, jež by se podobalo obsazení Krymu slavnými "zelenými mužíčky". Nezapomeňme, že v Estonsku a Lotyšsku žije silná, početná ruskojazyčná menšina. Jež by mohla za ruské vojenské podpory náhle „povstat“.

Studenou válku ne. Horkou taky ne

Již dlouho nežijeme v tak bezpečném světě jako ještě před deseti lety. Naše závislost na NATO se zvyšuje. Potvrzuje to šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD): „Bezpečnost České republiky a jejích občanů je více než kdy jindy závislá především na NATO, které je její hlavní garancí, a EU.“ Napsal to do svého blogu na Aktuálně.cz před summitem. Teď ještě aby to věděli naši věčně nespokojení občané.

Ve Varšavě schválili posílení východního křídla Aliance. Rozmístí tam čtyři vícenárodní prapory. Vojáci NATO budou působit v Polsku, Estonsku a Litvě. Na Rusy by to stejně nestačilo. Posílena bude protiraketová obrana. Pod vedením NATO jsou nyní schopny kooperovat americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku.

Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg řekl: „Důležité je, že systém, který budujeme, je zcela obranný.“ Toto vzkazuje Rusku, které aktivity NATO u svých hranic považuje za ohrožení. „Nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení, nehledáme konfrontaci,“ opakuje Stoltenberg.

A my, Češi? Co chceme a nechceme? Náš prezident si hraje s ohněm, když mluví o referendu o vystoupení z NATO. Naši politici dlouhá léta neplatí Alianci slíbený příspěvek. Teď se to prý „začíná měnit“. Ale plnou hodnotu platit nebudeme.

Pořád se vezeme. Pořád si nevážíme levně nabyté, nevybojované svobody. Jsme jak malé děti, které spoléhají na rodiče, ale neopomínají na ně horem dolem nadávat.

 

Právě se děje

Další zprávy