Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
8. 11. 2016 15:05

Vodičkův Svaz bojovníků za svobodu má problém se slovem svoboda

Je absurdní, když Svaz bojovníků za svobodu vede bývalý člen normalizační KSČ nebo příslušník komunistické vojenské kontrarozvědky.
Předseda Svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička je asi tak stejně nestranný a nestranický jako Miloš Zeman. (Snímek ze sjezdu svazu v červnu 2016.)
Předseda Svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička je asi tak stejně nestranný a nestranický jako Miloš Zeman. (Snímek ze sjezdu svazu v červnu 2016.) | Foto: ČTK

Moderní dějiny svobody a boje za ni to u nás mají těžké. Pestrá válečná a poválečná minulost, natíraná a zase od nátěrů seškrabovaná, dodnes prověřuje pamětníky i současníky. Vedly se různé boje za různé svobody i "svobody". A vedou pořád.

Když spolek, a to ten zřejmě nejznámější, zvaný Český svaz bojovníků za svobodu, kráčí jedním politickým směrem, je to samozřejmě problém. Vzájemné porozumění nad různými verzemi "bojů" a "svobod" je obtížné. Nemluvě o interpretaci toho, co se děje dnes a hýbe politikou.

Je absurdní, když svazu bojovníků za SVOBODU předsedá bývalý člen Komunistické strany Československa, tedy organizace "zločinné a zavrženíhodné", která tu nastolila "zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný režim". Citáty jsou ze zákona o jeho protiprávnosti z roku 1993, ale bez ohledu na něj odpovídají realitě. Šlo o období 1948 až 1989.

Jaroslav Vodička, předseda Svazu bojovníků za svobodu, vstoupil do KSČ v roce 1968, když se školil na důstojníka pohraniční stráže. V roce 1970 byl při prověrkách vyloučen. V roce 1983 podle Wikipedie požádal o členství znovu, v roce 1985 se stal členem strany podruhé. Od roku 1988 byl veden jako tajný spolupracovník Veřejné bezpečnosti, respektive hospodářské kriminálky.

Místopředseda svazu Milan Andres byl v 80. letech u "kontrášů", vojenské kontrarozvědky, která vykonávala v Československé lidové armádě "politický dohled". Například dohlížela, jestli nečtou závadnou literaturu nebo neposlouchají západní rozhlas. Kdo byl tehdy na vojně, o "kontráše" tak či onak zavadil. Interpretovat činnost tajného komunistického zpravodajství v rámci Varšavské smlouvy jako "boj za svobodu" by bylo perverzní. Boj za svobodu? Ne, boj proti svobodě. Nazývejme věci pravými jmény.

Je zřejmé, že s takovými postavami v čele nemůže svaz pěstovat bůhvíjaký konsensus nad minulostí, ale jen přitakávat její výseči a jen určitému způsobu interpretace. Pod pojem boj - a bojovník - za svobodu se vejde hlavně něco, a něco zas moc nebo vůbec ne.

Názorová základna vedení Svazu bojovníků za svobodu se projikuje do současnosti třeba tím, že Jaroslav Vodička je členem Strany práv občanů (dříve Zemanovců) a v krajských volbách byl na její kandidátce (koalice SPD-Tomio Okamura a SPO) zvolen zastupitelem Ústeckého kraje. Je to regulérní politik, zastupující volební subjekt s národoveckým až xenofobním profilem. Ale jeho program není s Vodičkovým projevem na Terezínské tryzně v rozporu, naopak.

Na internetových stránkách svazu si pak můžete přečíst, že jde o "dobrovolný, nestranický a nezávislý spolek". Nezávislost má i ve stanovách. Nejpozději od té doby, co Vodička vstoupil do politiky, je to jen formalita, proklamace. Výsměch.

Svaz bojovníků za svobodu postupně získal zase jeden z "nátěrů", říkejme mu pro zjednodušení "Vodičkův". Není divu, že z něj začali někteří veteráni, potomci odbojářů a další osobnosti - nejen kvůli sporům o minulost - vystupovat. Dění kolem svazu patří k nejsmutnějším důkazům rozdělení společnosti.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Biden se pustil do boje se změnami klimatu, zastavil pronájem půdy k těžbě ropy

Americký prezident Joe Biden ve středu podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Americká média před vystoupením prezidenta psala o zahájení "frontálního útoku" proti klimatickým změnám nebo o rychlém startu ambiciózního projektu nové administrativy. Během povolebního přechodného období Biden avizoval například rozsáhlé investice do "zelené infrastruktury" včetně vyčlenění dvou bilionů dolarů (43 bilionů Kč) na projekty kolem obnovitelných zdrojů.

Prvními konkrétními kroky na cestě za klimatickými cíli je sada dekretů, které podle Bidena pomohou nejen snížit emise skleníkových plynů, ale i vytvořit nová pracovní místa. Média si všímala především ohlášené "přestávky" od nových pronájmů federální půdy či pobřežních vod k těžbě ropy a zemního plynu. S tímto krokem se pojí také "důkladná revize" všech existujících nájemních kontraktů souvisejících se zpracováváním fosilních paliv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy