Ole Jann Vasily Korovkin Jakub Steiner Ole Jann, Vasily Korovkin, Jakub Steiner | Komentáře
3. 7. 2020 7:30

Tam v Karviné. Zprávy ze Slezska připomínají, že si koledujeme o druhou vlnu epidemie

Intenzita i rychlost trasování rozhodnou, zda udržíme covid pod pokličkou i po rozvolnění všech zákazů. Vyhlídky jsou zatím spíše neveselé.
Klíčové otázky dneška: Jaké procento nakažených je trasováno? A Kolik jejich kontaktů izolujeme? Odpovědi na ně bohužel zůstávají utajené. (Důl ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku)
Klíčové otázky dneška: Jaké procento nakažených je trasováno? A Kolik jejich kontaktů izolujeme? Odpovědi na ně bohužel zůstávají utajené. (Důl ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku) | Foto: ČTK

Severoněmecký Gütersloh a slezská Karviná k sobě mají mnohem dál i mnohem blíž, než by se na první pohled mohlo zdát. Obě zeměpisně odlehlá sídla dnes zažívají podobné drama. V obou jej ale vlády řeší velmi rozdílným způsobem.

Poté, co se v Güterslohu nedávno na místních jatkách explozivně rozšířil covid, uvalily úřady na celou oblast přísnou karanténu. Spolková vláda totiž doporučuje předem stanovená bezpečnostní opatření, bude-li v oblasti za týden více než padesát nakažených na sto tisíc obyvatel. V Güterslohu v minulých dnech tento ukazatel dosáhl sedmaosmdesáti lidí.

V Karviné se nyní nákaza prudce rozšířila v místních dolech. Nakažených je tam za poslední týden třikrát více než v Güterslohu (270 na sto tisíc obyvatel), česká vláda ale žádnou razantní akci zatím nechystá.

Příliš málo karantén

Jak se u nás věci mají? Ministerstvo zdravotnictví stanovilo postup, který má společnosti umožnit návrat k běžnému životu. Zavazuje v něm hygienické stanice, aby vyhledávaly významné kontakty každého nakaženého člověka a neprodleně takové lidi izolovali v domácí karanténě. Následně pak mají být i testováni. Rodinní příslušníci ihned, ostatní po pěti dnech od data rizikového setkání. Takový postup odpovídá mezinárodní praxi, a v mnoha zemích úspěšně udržuje virus pod kontrolou i po rozvolnění plošných opatření. Problém je, že v našich poměrech zřejmě není dodržován s potřebnou důsledností.

Alespoň tedy soudě podle dat, která každý den zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. Klíčem k naší analýze je, že počty nakažených každodenně kolísají. Klidné periody střídají dny, kdy jsou odhalena celá nová ohniska covidu-19.

Pokud by vše fungovalo, jak má, mělo by tedy po každém dnu s vysokým počtem nakažených následovat několik dnů se zvýšeným počtem karantén a testů. Pokud by například na jednoho nakaženého připadalo v průměru deset intenzivních kontaktů, měl by každý nově zjištěný pacient vést k deseti karanténám a stejnému počtu testů.

Podle záznamů hygienických stanic sice každý den s vysokým počtem nálezů nakonec skutečně vede ke zvýšenému počtu karantén. Jde však o navýšení překvapivě malé.

Například v období od 29. května do 25. června každý zjištěný nakažený vedl v průměru pouze k 1,2 karantény během následujících čtyř dnů. Co z toho lze vyvodit? Že trasování zřejmě typicky končí u nejbližšího rodinného příslušníka a má prodlevu.

Teprve po zhoršení epidemie v Karviné nabralo trasování mírně na intenzitě. Zahrneme-li do předchozího propočtu i data získaná mezi 26. a 30. červnem, vede každý nakažený ke 2,4 karantény - a to rovnoměrně v průběhu pěti následujících dnů.

Trasování bylo donedávna laxní zejména v Moravskoslezském kraji. Od 29. května do 25. června tam na každý případ covidu v průměru připadalo následující den pouze 0,15 karantény. Po zahrnutí krizového období 26.-30. června pak údaj poskočil k 0,75. To kontrastuje s pražskými čísly. V hlavním městě totiž každý případ covidu vede do čtyřiadvaceti hodin k přibližně 0,7 karantény, a za poslední dobu se nezměnil

Balkánská čísla

Intenzita i rychlost trasování rozhodnou o tom, zda udržíme virus pod pokličkou i nyní po rozvolnění skoro všech omezení.

Podle údajů z Wikipedie při absenci jakýkoliv restrikcí nakazí jeden nemocný v průměru více než pět dalších osob. Ačkoli ohledně všech uvedených čísel panuje mnoho nejistoty, je pravděpodobné, že rychlost a intenzita, s níž u nás dnes trasujeme, nebudou bez dalších opatření stačit k tomu, abychom zabránili propuknutí druhé vlny epidemie.

Nedávný výzkum z Velké Británie (Keeling et al.) odhaduje, že průměrný denní počet epidemiologicky riskantních kontaktů se za běžného provozu pohybuje v nižších desítkách. V tomto světle se tedy česká praxe, v jejímž rámci na každého nakaženého připadají jen nižší jednotky karantén, jeví jako nedostatečná.

Věříme, že jednotliví hygienici svoji službu vykonávají svědomitě a s obrovským nasazením. Problém tedy tušíme zejména u kapacity stanic. Dle mediálních vystoupení členů karvinské samosprávy, je například ta místní silně přetížená. Lidé se do ní nedovolají, a testovat se - pokud to nevzdají - jezdí do okolních měst.

Výmluvný je v tomto ohledu i fakt, že u nás v poslední době prudce narostl poměr pozitivních testů, který se dnes pohybuje nad třemi procenty. To je hodnota pro současnou Evropu netypická a řadí nás někam po bok několika balkánských zemí s rychlým růstem epidemie.

Na vládě tedy teď je, aby se kapacitu ochrany veřejného zdraví snažila co nejrychleji navýšit. Je to cesta nepochybně obtížná, nicméně lepší prostředky pro boj s covidem nemáme. Naděje vkládané do technologických řešení a mobilních aplikací se totiž nikde na světě zatím nenaplnily.

Dobře utajená data

Každý statistický model, tedy i ten, na kterém stojí tento text, vychází z mnoha předpokladů, a může tak vést k chybným závěrům.

Správci chytré karantény i Ústav zdravotnických informací a statistiky mají k dispozici data lepší a jistě i přesnější odhady, jenže veřejnost s nimi neseznamují. Nezbývá tedy než jim veřejně klást klíčové otázky dneška: Jaké procento nakažených je trasováno? Kolik kontaktů je průměrně kontaktováno a izolováno? Kolik intenzivních kontaktů má průměrný Čech denně?

Dokud na ně nebudeme znát odpovědi, nelze se zbavit ani obavy, že naše strategie v boji s epidemií aktuálně připomíná hazardní hru.

Ole Jann je ekonom. Působí na CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd a Univerzity Karlovy.
Vasily Korovkin je ekonom. Působí na CERGE-EI.

Jakub Steiner je ekonom. Působí na CERGE-EI a na univerzitě v Curychu.

Někteří občané potřebují od zítřka dokládat negativní PCR test, ale za testováním musí dojíždět do Havířova nebo Ostravy, říká tajemník magistrátu. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Kouč italských mistrů světa Lippi ukončil kariéru

Strůjce italského triumfu na fotbalovém mistrovství světa v roce 2006 Marcello Lippi ukončil trenérskou kariéru. Naposledy vedl do loňského listopadu reprezentaci Číny, ale další angažmá už hledat nebude. Jinou práci ve fotbalovém prostředí nicméně dvaasedmdesátiletý uznávaný kouč nevyloučil.

"Co se týče trenérského řemesla, tak s tím je definitivně konec. Skutečně," řekl Lippi pro RadioSportiva. "Stačilo to. Možná bych mohl být užitečný v jiné funkci, uvidíme. Do jara ale nic," dodal kouč, který s Italy slavil zlato před 14 lety na MS v Německu.

Lippi do roku 2010 působil výhradně v rodné Itálii. S Juventusem získal pětkrát domácí titul a vyhrál i Ligu mistrů. Po odchodu do Číny ovládl tamní soutěž s klubem Kuang-čou a následně neodolal lukrativní nabídce převzít čínský národní tým. Druhé angažmá u něj však ukončil už po čtyřech soutěžních zápasech.

Další zprávy