Ole Jann Vasily Korovkin Jakub Steiner Ole Jann, Vasily Korovkin, Jakub Steiner | Komentáře
3. 7. 2020 7:30

Tam v Karviné. Zprávy ze Slezska připomínají, že si koledujeme o druhou vlnu epidemie

Intenzita i rychlost trasování rozhodnou, zda udržíme covid pod pokličkou i po rozvolnění všech zákazů. Vyhlídky jsou zatím spíše neveselé.
Klíčové otázky dneška: Jaké procento nakažených je trasováno? A Kolik jejich kontaktů izolujeme? Odpovědi na ně bohužel zůstávají utajené. (Důl ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku)
Klíčové otázky dneška: Jaké procento nakažených je trasováno? A Kolik jejich kontaktů izolujeme? Odpovědi na ně bohužel zůstávají utajené. (Důl ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku) | Foto: ČTK

Severoněmecký Gütersloh a slezská Karviná k sobě mají mnohem dál i mnohem blíž, než by se na první pohled mohlo zdát. Obě zeměpisně odlehlá sídla dnes zažívají podobné drama. V obou jej ale vlády řeší velmi rozdílným způsobem.

Poté, co se v Güterslohu nedávno na místních jatkách explozivně rozšířil covid, uvalily úřady na celou oblast přísnou karanténu. Spolková vláda totiž doporučuje předem stanovená bezpečnostní opatření, bude-li v oblasti za týden více než padesát nakažených na sto tisíc obyvatel. V Güterslohu v minulých dnech tento ukazatel dosáhl sedmaosmdesáti lidí.

V Karviné se nyní nákaza prudce rozšířila v místních dolech. Nakažených je tam za poslední týden třikrát více než v Güterslohu (270 na sto tisíc obyvatel), česká vláda ale žádnou razantní akci zatím nechystá.

Příliš málo karantén

Jak se u nás věci mají? Ministerstvo zdravotnictví stanovilo postup, který má společnosti umožnit návrat k běžnému životu. Zavazuje v něm hygienické stanice, aby vyhledávaly významné kontakty každého nakaženého člověka a neprodleně takové lidi izolovali v domácí karanténě. Následně pak mají být i testováni. Rodinní příslušníci ihned, ostatní po pěti dnech od data rizikového setkání. Takový postup odpovídá mezinárodní praxi, a v mnoha zemích úspěšně udržuje virus pod kontrolou i po rozvolnění plošných opatření. Problém je, že v našich poměrech zřejmě není dodržován s potřebnou důsledností.

Alespoň tedy soudě podle dat, která každý den zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. Klíčem k naší analýze je, že počty nakažených každodenně kolísají. Klidné periody střídají dny, kdy jsou odhalena celá nová ohniska covidu-19.

Pokud by vše fungovalo, jak má, mělo by tedy po každém dnu s vysokým počtem nakažených následovat několik dnů se zvýšeným počtem karantén a testů. Pokud by například na jednoho nakaženého připadalo v průměru deset intenzivních kontaktů, měl by každý nově zjištěný pacient vést k deseti karanténám a stejnému počtu testů.

Podle záznamů hygienických stanic sice každý den s vysokým počtem nálezů nakonec skutečně vede ke zvýšenému počtu karantén. Jde však o navýšení překvapivě malé.

Například v období od 29. května do 25. června každý zjištěný nakažený vedl v průměru pouze k 1,2 karantény během následujících čtyř dnů. Co z toho lze vyvodit? Že trasování zřejmě typicky končí u nejbližšího rodinného příslušníka a má prodlevu.

Teprve po zhoršení epidemie v Karviné nabralo trasování mírně na intenzitě. Zahrneme-li do předchozího propočtu i data získaná mezi 26. a 30. červnem, vede každý nakažený ke 2,4 karantény - a to rovnoměrně v průběhu pěti následujících dnů.

Trasování bylo donedávna laxní zejména v Moravskoslezském kraji. Od 29. května do 25. června tam na každý případ covidu v průměru připadalo následující den pouze 0,15 karantény. Po zahrnutí krizového období 26.-30. června pak údaj poskočil k 0,75. To kontrastuje s pražskými čísly. V hlavním městě totiž každý případ covidu vede do čtyřiadvaceti hodin k přibližně 0,7 karantény, a za poslední dobu se nezměnil

Balkánská čísla

Intenzita i rychlost trasování rozhodnou o tom, zda udržíme virus pod pokličkou i nyní po rozvolnění skoro všech omezení.

Podle údajů z Wikipedie při absenci jakýkoliv restrikcí nakazí jeden nemocný v průměru více než pět dalších osob. Ačkoli ohledně všech uvedených čísel panuje mnoho nejistoty, je pravděpodobné, že rychlost a intenzita, s níž u nás dnes trasujeme, nebudou bez dalších opatření stačit k tomu, abychom zabránili propuknutí druhé vlny epidemie.

Nedávný výzkum z Velké Británie (Keeling et al.) odhaduje, že průměrný denní počet epidemiologicky riskantních kontaktů se za běžného provozu pohybuje v nižších desítkách. V tomto světle se tedy česká praxe, v jejímž rámci na každého nakaženého připadají jen nižší jednotky karantén, jeví jako nedostatečná.

Věříme, že jednotliví hygienici svoji službu vykonávají svědomitě a s obrovským nasazením. Problém tedy tušíme zejména u kapacity stanic. Dle mediálních vystoupení členů karvinské samosprávy, je například ta místní silně přetížená. Lidé se do ní nedovolají, a testovat se - pokud to nevzdají - jezdí do okolních měst.

Výmluvný je v tomto ohledu i fakt, že u nás v poslední době prudce narostl poměr pozitivních testů, který se dnes pohybuje nad třemi procenty. To je hodnota pro současnou Evropu netypická a řadí nás někam po bok několika balkánských zemí s rychlým růstem epidemie.

Na vládě tedy teď je, aby se kapacitu ochrany veřejného zdraví snažila co nejrychleji navýšit. Je to cesta nepochybně obtížná, nicméně lepší prostředky pro boj s covidem nemáme. Naděje vkládané do technologických řešení a mobilních aplikací se totiž nikde na světě zatím nenaplnily.

Dobře utajená data

Každý statistický model, tedy i ten, na kterém stojí tento text, vychází z mnoha předpokladů, a může tak vést k chybným závěrům.

Správci chytré karantény i Ústav zdravotnických informací a statistiky mají k dispozici data lepší a jistě i přesnější odhady, jenže veřejnost s nimi neseznamují. Nezbývá tedy než jim veřejně klást klíčové otázky dneška: Jaké procento nakažených je trasováno? Kolik kontaktů je průměrně kontaktováno a izolováno? Kolik intenzivních kontaktů má průměrný Čech denně?

Dokud na ně nebudeme znát odpovědi, nelze se zbavit ani obavy, že naše strategie v boji s epidemií aktuálně připomíná hazardní hru.

Ole Jann je ekonom. Působí na CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd a Univerzity Karlovy.
Vasily Korovkin je ekonom. Působí na CERGE-EI.

Jakub Steiner je ekonom. Působí na CERGE-EI a na univerzitě v Curychu.

Někteří občané potřebují od zítřka dokládat negativní PCR test, ale za testováním musí dojíždět do Havířova nebo Ostravy, říká tajemník magistrátu. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

USK Praha porazilo s navrátivšími Američankami Szekszárd 83:56

Basketbalistky USK Praha zvítězily v domácím utkání 3. kola Evropské ligy nad maďarským Szekszárdem jednoznačně 83:56 a získaly druhou výhru v tomto ročníku prestižní soutěže.

Nejlepší střelkyní českých mistryň byla s 18 body navrátivší se americká pivotka Brionna Jonesová, její krajanka Alyssa Thomasová pak se 14 body a 10 doskoky zaznamenala double double. Hostům nestačilo ani 15 bodů Zaly Friškovecové a prohrály v Eurolize i třetí zápas.

V dalším utkání skupiny A zavítá pražský celek na hřiště úřadujícího šampiona Jekatěrinburgu. Tam sehraje duel 27. října.

Aktualizováno před 7 hodinami

Požár v budově spalovny v Malešicích se podařilo uhasit, škoda dosáhne stovek milionů

V jedné z budov spalovny v pražských Malešicích ve středu odpoledne hořela technologie, požár způsobil podle odhadu škodu za stovky milionů korun. Příčinu ohně určí vyšetřování. Sdělil to mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Mluvčí Pražských služeb Radim Mana řekl, že spalovna je mimo provoz a minimálně ve čtvrtek to tak zůstane, odpad bude převážen jinam. Potvrdil i odhad škody.

"Ve spalovně došlo k požáru odstavené technologie na čištění spalin v pětipatrové technologické budově o rozměru 30 krát 40 metrů, která procházela rekonstrukcí technologií. S ohledem na počet jednotek byl vyhlášen třetí stupeň poplachu," uvedl Kavka. Zasahovalo deset profesionálních a devět dobrovolných jednotek, používaly také výškovou techniku. Na další budovy se oheň nerozšířil.

Černý kouř byl vidět z velké dálky. Chemická služba podle Kavky měřila zplodiny ohně v několika zasažených částech Prahy, například v Dolních Počernicích, Satalicích, Vinoři, Kyjích a na Černém Mostě, překročení norem ale nezjistila. "Po dobu zásahu byl však ve zmíněných oblastech cítit zápach po požáru a obyvatelům bylo doporučeno nevětrat," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Pokrok v kauze Pandora Papers. Úřad zjišťuje, jestli Babiš nespáchal přestupek zamlčením majetku

Černošický městský úřad zjišťuje, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nespáchal přestupek podle zákona o střetu zájmů neúplným oznámením o majetku v takzvané kauze Pandora Papers. Úředníci požádali o součinnost ministerstvo spravedlnosti, uvedl ve středu web iROZHLAS.cz. Babiš už dřív v souvislosti s kauzou odmítl, že by se dopustil čehokoliv nelegálního.

Kauza Pandora Papers se zabývá děním kolem společností v daňových rájích. Podle mezinárodního novinářského týmu poslal premiér Babiš na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře přes své offshorové firmy zhruba 380 milionů korun. V dokumentech souvisejících s kauzou podle webu Investigace.cz neuvedl, že vlastní akcie offshorových firem. Podle zákona o střetu zájmů je přitom neúplné oznámení majetku veřejného funkcionáře přestupek, za který hrozí pokuta do výše 50 000 korun, informoval iROZHLAS.cz.

Černošický úřad proto oslovil ministerstvo spravedlnosti, které vidí v tomto případě jako takzvaný evidenční orgán. Ministerstvo by podle úřadu mělo mít možnost získat dokumenty, zda premiér vlastnil nebo vlastní nemovitosti nebo firmy v zahraničí, případně v jakém období je vlastnil.

"Následně by ministerstvo mělo posoudit, zda tyto nemovitosti nebo firmy uvedl v oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů a pokud nikoli, mělo by tuto informaci jako podezření z přestupku oznámit úřadu příslušné obce s rozšířenou působností," uvedl úřad na webu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy