Ole Jann Vasily Korovkin Jakub Steiner Ole Jann, Vasily Korovkin, Jakub Steiner | Komentáře
3. 7. 2020 7:30

Tam v Karviné. Zprávy ze Slezska připomínají, že si koledujeme o druhou vlnu epidemie

Intenzita i rychlost trasování rozhodnou, zda udržíme covid pod pokličkou i po rozvolnění všech zákazů. Vyhlídky jsou zatím spíše neveselé.
Klíčové otázky dneška: Jaké procento nakažených je trasováno? A Kolik jejich kontaktů izolujeme? Odpovědi na ně bohužel zůstávají utajené. (Důl ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku)
Klíčové otázky dneška: Jaké procento nakažených je trasováno? A Kolik jejich kontaktů izolujeme? Odpovědi na ně bohužel zůstávají utajené. (Důl ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku) | Foto: ČTK

Severoněmecký Gütersloh a slezská Karviná k sobě mají mnohem dál i mnohem blíž, než by se na první pohled mohlo zdát. Obě zeměpisně odlehlá sídla dnes zažívají podobné drama. V obou jej ale vlády řeší velmi rozdílným způsobem.

Poté, co se v Güterslohu nedávno na místních jatkách explozivně rozšířil covid, uvalily úřady na celou oblast přísnou karanténu. Spolková vláda totiž doporučuje předem stanovená bezpečnostní opatření, bude-li v oblasti za týden více než padesát nakažených na sto tisíc obyvatel. V Güterslohu v minulých dnech tento ukazatel dosáhl sedmaosmdesáti lidí.

V Karviné se nyní nákaza prudce rozšířila v místních dolech. Nakažených je tam za poslední týden třikrát více než v Güterslohu (270 na sto tisíc obyvatel), česká vláda ale žádnou razantní akci zatím nechystá.

Příliš málo karantén

Jak se u nás věci mají? Ministerstvo zdravotnictví stanovilo postup, který má společnosti umožnit návrat k běžnému životu. Zavazuje v něm hygienické stanice, aby vyhledávaly významné kontakty každého nakaženého člověka a neprodleně takové lidi izolovali v domácí karanténě. Následně pak mají být i testováni. Rodinní příslušníci ihned, ostatní po pěti dnech od data rizikového setkání. Takový postup odpovídá mezinárodní praxi, a v mnoha zemích úspěšně udržuje virus pod kontrolou i po rozvolnění plošných opatření. Problém je, že v našich poměrech zřejmě není dodržován s potřebnou důsledností.

Alespoň tedy soudě podle dat, která každý den zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. Klíčem k naší analýze je, že počty nakažených každodenně kolísají. Klidné periody střídají dny, kdy jsou odhalena celá nová ohniska covidu-19.

Pokud by vše fungovalo, jak má, mělo by tedy po každém dnu s vysokým počtem nakažených následovat několik dnů se zvýšeným počtem karantén a testů. Pokud by například na jednoho nakaženého připadalo v průměru deset intenzivních kontaktů, měl by každý nově zjištěný pacient vést k deseti karanténám a stejnému počtu testů.

Podle záznamů hygienických stanic sice každý den s vysokým počtem nálezů nakonec skutečně vede ke zvýšenému počtu karantén. Jde však o navýšení překvapivě malé.

Například v období od 29. května do 25. června každý zjištěný nakažený vedl v průměru pouze k 1,2 karantény během následujících čtyř dnů. Co z toho lze vyvodit? Že trasování zřejmě typicky končí u nejbližšího rodinného příslušníka a má prodlevu.

Teprve po zhoršení epidemie v Karviné nabralo trasování mírně na intenzitě. Zahrneme-li do předchozího propočtu i data získaná mezi 26. a 30. červnem, vede každý nakažený ke 2,4 karantény - a to rovnoměrně v průběhu pěti následujících dnů.

Trasování bylo donedávna laxní zejména v Moravskoslezském kraji. Od 29. května do 25. června tam na každý případ covidu v průměru připadalo následující den pouze 0,15 karantény. Po zahrnutí krizového období 26.-30. června pak údaj poskočil k 0,75. To kontrastuje s pražskými čísly. V hlavním městě totiž každý případ covidu vede do čtyřiadvaceti hodin k přibližně 0,7 karantény, a za poslední dobu se nezměnil

Balkánská čísla

Intenzita i rychlost trasování rozhodnou o tom, zda udržíme virus pod pokličkou i nyní po rozvolnění skoro všech omezení.

Podle údajů z Wikipedie při absenci jakýkoliv restrikcí nakazí jeden nemocný v průměru více než pět dalších osob. Ačkoli ohledně všech uvedených čísel panuje mnoho nejistoty, je pravděpodobné, že rychlost a intenzita, s níž u nás dnes trasujeme, nebudou bez dalších opatření stačit k tomu, abychom zabránili propuknutí druhé vlny epidemie.

Nedávný výzkum z Velké Británie (Keeling et al.) odhaduje, že průměrný denní počet epidemiologicky riskantních kontaktů se za běžného provozu pohybuje v nižších desítkách. V tomto světle se tedy česká praxe, v jejímž rámci na každého nakaženého připadají jen nižší jednotky karantén, jeví jako nedostatečná.

Věříme, že jednotliví hygienici svoji službu vykonávají svědomitě a s obrovským nasazením. Problém tedy tušíme zejména u kapacity stanic. Dle mediálních vystoupení členů karvinské samosprávy, je například ta místní silně přetížená. Lidé se do ní nedovolají, a testovat se - pokud to nevzdají - jezdí do okolních měst.

Výmluvný je v tomto ohledu i fakt, že u nás v poslední době prudce narostl poměr pozitivních testů, který se dnes pohybuje nad třemi procenty. To je hodnota pro současnou Evropu netypická a řadí nás někam po bok několika balkánských zemí s rychlým růstem epidemie.

Na vládě tedy teď je, aby se kapacitu ochrany veřejného zdraví snažila co nejrychleji navýšit. Je to cesta nepochybně obtížná, nicméně lepší prostředky pro boj s covidem nemáme. Naděje vkládané do technologických řešení a mobilních aplikací se totiž nikde na světě zatím nenaplnily.

Dobře utajená data

Každý statistický model, tedy i ten, na kterém stojí tento text, vychází z mnoha předpokladů, a může tak vést k chybným závěrům.

Správci chytré karantény i Ústav zdravotnických informací a statistiky mají k dispozici data lepší a jistě i přesnější odhady, jenže veřejnost s nimi neseznamují. Nezbývá tedy než jim veřejně klást klíčové otázky dneška: Jaké procento nakažených je trasováno? Kolik kontaktů je průměrně kontaktováno a izolováno? Kolik intenzivních kontaktů má průměrný Čech denně?

Dokud na ně nebudeme znát odpovědi, nelze se zbavit ani obavy, že naše strategie v boji s epidemií aktuálně připomíná hazardní hru.

Ole Jann je ekonom. Působí na CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd a Univerzity Karlovy.
Vasily Korovkin je ekonom. Působí na CERGE-EI.

Jakub Steiner je ekonom. Působí na CERGE-EI a na univerzitě v Curychu.

Někteří občané potřebují od zítřka dokládat negativní PCR test, ale za testováním musí dojíždět do Havířova nebo Ostravy, říká tajemník magistrátu. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Harden nastřílel 45 bodů, ale Houston v NBA podlehl Indianě

Basketbalisté Los Angeles Clippers zdolali Denver 124:111 a do vyřazovacích bojů NBA půjdou jako druhý nasazený tým Západní konference. K vítězství je dovedli 27 body včetně čtyř trojek Paul George a Kawhi Leonard, který dal o bod méně. Nejlepším střelcem středečních zápasů se stal James Harden, který konto Indiany zatížil 45 body, Houston však prohrál 104:108.

Clippers v poločase prohrávali o osm bodů, druhou polovinu utkání ale ovládli 74:53. Uspět dokázali i bez tří hráčů základní rotace, z různých důvodů totiž nenastoupili Montrezl Harrell, Patrick Beverley a Landry Shamet. Kromě George a Leonarda se vyznamenal Lou Williams, jenž k výhře přispěl 23 body.

Nuggets nestačilo 25 bodů Jeramiho Granta ani 17 bodů a 13 asistencí Nikoly Jokiče. Srbský basketbalista se podruhé v kariéře - stejně jako loni - dostal přes metu 500 finálních přihrávek v jedné sezoně, což před ním z pivotů dokázal pouze Wilt Chamberlain.

Výsledky NBA:

Denver - LA Clippers 111:124, Houston - Indiana 104:108, Oklahoma City - Miami 116:115, Philadelphia - Toronto 121:125.

Další zprávy