Karolína Šimková Karolína Šimková | Komentáře
29. 3. 2019 10:35

"To ne my, to Brusel." Nenechme si namluvit, že náš hlas v Evropě nemůže být slyšet

Euronihilismus nedává smysl.
Pokud Andrej Babiš portrétuje jako "žvanírnu" českou Poslaneckou sněmovnu, vztáhnou to někteří voliči i na Evropský parlament. Dvojnásobně.
Pokud Andrej Babiš portrétuje jako "žvanírnu" českou Poslaneckou sněmovnu, vztáhnou to někteří voliči i na Evropský parlament. Dvojnásobně. | Foto: Reuters

Evropská unie je oblíbeným cílem kritiky populistických stran a politiků po celé Evropě (jmenujme Marine Le Penovou, Nigela Farage, Geerta Wilderse). V Česku je to třeba Václav Klaus mladší, který nedávno přirovnal český parlament k židovskému výboru rozhodujícímu, koho na popud "Bruselu" pošle do "transportu".

Někteří politici se snaží přesvědčit občany, že za věci, které se Evropské unii nedaří vyřešit, oni nemohou - a naopak, že unie je viníkem problémů, na které reálně nemá vliv. A taky, což je horší, lidem namlouvají, že sami nemohou rozhodovací proces unie nijak ovlivnit.

Pravda je taková, že občané členských zemí nikdy neměli takové možnosti zasahovat do dění v EU jako dnes. Změnila to Lisabonská smlouva v roce 2009, díky které Evropský parlament získal stejné legislativní pravomoci jako Rada EU (klub ministrů vlád členských států), rozhodují spolu. Znamená to, že občany volení zástupci mají stejné rozhodovací právo jako představitelé vlád jednotlivých zemí. Česku sice připadá jen 21 ze 705 poslanců - ale jestli si voliči myslí, že na jejich hlasu v evropských volbách nezáleží, mýlí se.

Češi se bojí uprchlíků nejvíc z celé Evropy

Unie měla své politické kritiky pochopitelně od samého počátku. Za nejprominentnějšího českého euroskeptika je považován Václav Klaus starší, který jako prezident do poslední chvíle odmítal podepsat Lisabonskou smlouvu, která podle něj znamenala, že Česko ztrácí suverenitu.

Největší vlna eurokritiky ale přišla v roce 2015, kdy stovky tisíc migrantů prchaly před válkou v Africe a na Blízkém východě. Tehdy také vzniklo populistické hnutí SPD, které své kampaně víceméně staví na šíření strachu z uprchlíků a kritice EU. V jejich programu bylo i prosazení referenda o vystoupení z unie.

Jak velký měli (a stále mají) Češi strach z příchodu migrantů, kterým je populističtí politici straší, je vidět z průzkumů Eurobarometru, který spadá pod Evropskou komisi. Každý rok jsou obyvatelé zemí EU dotazováni, co je podle nich nejdůležitější, nejakutnější téma, kterému by se orgány unie měly věnovat. A v Česku již čtyři roky po sobě je nejvýrazněji zmiňovaná migrace, následuje terorismus.

Kde se bere ten nepřiměřený strach, pocit paniky? Vinu na tom mají i populističtí politici, kteří obavy rozdmýchávají. Vzpomínáte si ještě, jak český premiér prohlásil, že nepřijmeme ani jednoho syrského sirotka?

Neplecha v Evropském parlamentu

Volby do Evropského parlamentu jsou letos velmi důležité (ačkoliv si to většina Čechů nejspíš nemyslí). A to nejen u nás, ale ve všech státech EU, kde mají významný vliv populistické strany. Letos se takových populistických a euroskeptických stran v Česku objevilo hned několik. Většinou mají jako cíl své kampaně unii rozložit zevnitř, dělat tam "neplechu". Jenže Evropský parlament zastupující občany musí být silným orgánem, ne chaosem. Kritizují stav unie po přijetí Lisabonské smlouvy, díky které ale právě Evropský parlament získal větší pravomoci. Rozhodování unie je po jejím přijetí transparentnější a efektivnější než dřív.

Evropská unie má, pravda, dlouhodobě jeden velký problém - komunikaci s veřejností a s občany zemí EU. Ti se přirozeně identifikují se svým národem, jazykem, lidé jsou hrdí na svůj původ, jenže málokdo se cítí být hrdým občanem Evropské unie, i přes všechna pozitiva, která jim členství přináší. Orgány EU prostě neumí získat jejich pozornost, neumí v nich vyvolat výraznější emoce, a když už, tak ty negativní, zprostředkované národními politiky. Mít Evropskou unii "rád" je náročnější mentální operace, kdežto "nenávidět" ji je snadné, pro někoho skoro přirozené. Češi mají historicky podmíněný sklon k opozičnosti nebo rovnou nadávání na politiky a Evropská unie alias zlý Brusel se jako hromosvod výborně hodí.

"Nemohl jsem s tím nic dělat"

Komunikaci evropských orgánů se vyčítá zkostnatělost, nedostupnost a přílišná byrokracie. Evropský parlament nedokáže lidem efektivně vysvětlit možnosti, které mají, pokud chtějí něco změnit, zapojit se. Této slabiny jsou si evropské instituce dobře vědomy.

Jenže taková komunikace je pro orgány EU obtížná. Tím, kdo má Brusel u voličů "prodávat", jsou v naprosté většině případů národní politici, kterým je ale bližší domácí košile než evropský kabát. Unii spíš okopávají kotníky, řídí se heslem "Když je to úspěch, je to můj úspěch a já jsem to prosadil. Když je to průšvih, je to jejich průšvih a nemohl jsem s tím nic dělat".

Politici by si měli uvědomit, že když Češi nechodí k volbám a nezajímají se o evropskou politiku, nepřímo to oslabuje i náš vliv na evropské záležitosti. Euronihilismus nedává smysl: s ním má české slovo v Evropě menší váhu. Proto by měli politici motivovat k účasti v eurovolbách - dokonce bez ohledu na to, jaký je jejich politický názor. Ne jako Václav Klaus ml. prohlásit, že volit nepůjdou, protože budou mít dovolenou. Jako by o nic nešlo.

Taková vyjádření, když se jich sejde víc, se českému voliči dostanou do hlavy. Pak se nemůžeme divit, že budou mít následky. A že ke květnovým volbám přijde slabých dvacet procent voličů, stejně jako před pěti lety.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy