Josef Pazderka Josef Pazderka | Komentáře
17. 2. 2022 10:20

Trestejte Putina, ne nás. Jsme lidé, ne koberec pro geopolitické hry, křičí Ukrajinci

Drama kolem ruského obklíčení Ukrajiny nebere konce. Americké zpravodajské zdroje explicitně opakují, že invaze může nastat "kdykoli", a Kyjev zuří. Cení si klíčové podpory USA, cítí se ale jako fackovací panák v nepřehledné velmocenské hře, která nebere ohled na skutečné životy Ukrajinců.
Ukrajinská dobrovolnice v zákopech na východě země.
Ukrajinská dobrovolnice v zákopech na východě země. | Foto: Reuters

Zaútočí Putin ve středu? Nezaútočí? Z jakého směru? Co ho zastaví? Analytikům, novinářům, ale i západní veřejnosti už se z nekonečných analýz krize na Ukrajině točí hlava. Lidem v Kyjevě také, stejně jako narůstá jejich frustrace. 

Vědí, že Západ a zejména USA jsou jejich jedinou oporou v souboji s "bláznem s břitvou" v Kremlu, nicméně rozpaky z nejnovějšího chování Američanů rapidně narůstají. Jejich zpravodajské služby - za dlouhá desetiletí bezprecedentně konkrétní a navzdory zásadním analýzám ukrajinských expertů - uvolňují na veřejnost nová a nová detailní varování před rozsáhlou ruskou invazí. V únoru již i s konkrétními odhady, daty a scénáři. Pravděpodobně jako drsnou "overkill" taktiku, která má prezidenta Vladimira Putina od napadení Ukrajiny odradit. Řada ambasád a diplomatických misí v panice stahuje své pracovníky, odjíždějí pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, známé pod zkratkou OBSE, a mnozí Ukrajinci jsou zaskočeni, uraženi i poníženi.

"Ukrajina je obklíčena nepřítelem, její ekonomiku zasáhla globální panika, aerolinky ruší lety, ambasády evakuují personál, monitorovací mise OBSE dělá to samé. Uvalujete na nás sankce jen proto, že existujeme?" zní jeden frustrovaný tweet z Kyjeva a připomíná obří částky, které Ukrajina platí jen za ohrožení přeletů civilních letadel nad svým územím. 

"Všem 'expertům' na Rusko a Ukrajinu, kteří citují 'americké zpravodajské zdroje' a sedí někde v bezpečí na Západě: dobře si to rozmyslete a možná počkejte, než si ujasníte, o co opravdu jde. Nejde totiž o vaše retweety a followery, ale o naše životy tady na Ukrajině. Představte si, že tohle čteme už měsíc," rozčiluje se kyjevská novinářka Iryna Matvijišynová.

Podle známého kyjevského analytika Volodymyra Jermolenka se Ukrajinci v této zvláštní nejistotě zmítají už téměř rok. První zmínky o stahování ruských jednotek k hranicím přišly v březnu 2021. Pak proběhlo jednání mezi Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Joem Bidenem v Ženevě, následovalo částečné stažení ruských vojáků, avšak technika zůstala na místě a od podzimu vše jede nanovo, ještě intenzivněji. "Pokud máte natolik věrohodné zpravodajské informace, abyste evakuovali své občany, máte dostatečně silný důvod jednat s Ruskem tvrdě už nyní," dodává rázně kyjevská protikorupční expertka Darja Kalenjuková. 

S údivem připomíná, že Američané (a s nimi Britové i některé další západní země) sice sypou jedno varování před ruskou invazí za druhým, nicméně se sankcemi - zastavením plynovodu Nord Stream 2 nebo kroky vůči kremelským oligarchům s majetky po celé Evropě - váhají. "Budí to dojem, že Západ si nevěří. Jak můžete nechat ruské boháče v klidu na Azurovém pobřeží, s majetky v Londýně, v Praze? Není to efektivnější než nám jako odpustky posílat krabice se zdravotnickými potřebami?" ptá se hořce analytik Jermolenko.

Černobílé obrazy

Mnoho jeho kolegů dráždí i černobílost, s jakou se většina západních médií dívá na nejnovější krizi. "Nikdo se o Ukrajinu osm let nezajímal. Jako by skoro neexistovala. Teď najednou všichni: 'Odpověz na tyhle otázky', 'Zavolej', 'Napiš esej o historických kořenech současného problému', 'Vyvrať Putinovy teze', 'Přesvědči Němce', 'Přitáhni pozornost Rakušanů', 'Připomeň Chorvatům', 'Vysvětli Černohorcům'. (…) Když se vás španělský časopis zeptá, co dělají ukrajinští spisovatelé pro to, aby udrželi dobré vztahy s ruským národem, jdete do vývrtky," píše v rozhořčeném eseji jeden z nejznámějších ukrajinských spisovatelů, básníků a překladatelů Jurij Andruchovyč. 

Podle novinářky Natalie Gumenjukové nyní na Ukrajinu jezdí davy západních novinářů. "Přijíždějí v neprůstřelných vestách a čekají Sýrii nebo Irák. Jsou strašně zklamaní, že nic takového nenašli. Detaily už je nicméně nezajímají," vypráví.

Ďábel není podle ní v čím dál méně pravděpodobné invazi, ale řadě dalších, méně přehledných scénářů - dlouhodobé panice, kyberútocích, ekonomickém vyčerpání země, ztrátě sebedůvěry, skrytého rozfoukávání lokálních konfliktů, sporu o status zničeného Donbasu, blokujícího další reformy… Jenže na ně se v dosavadních černobílých diskusích podle Gumenjukové stěží dostane. 

"Skutečným Putinovým nepřítelem je Západ jako celek, nejen Ukrajina. Nikdo nás s tímto argumentem nebral vážně, teď už snad bude. Lidem ale uniká, že Ukrajina na to v danou chvíli doplácí nejvíc," dodává novinářka. Největší obavou pro ni a její kolegy teď není ruská invaze, ale nestálost západního zájmu. Pokud se současná krize přežene, může být Kyjev brzy zase sám. Ponížen, přehlížen a ponechán napospas agresivnímu sousedovi. A Západu, který se v zaběhané tradici omezí na vznešené fráze o "hledání kompromisu" a "nutnosti dosáhnout trvalého míru". 

Mnozí Ukrajinci jsou stále vděční za solidaritu a pozornost. Z hořké zkušenosti ale vědí, jak jsou nestálé a vrtkavé. A často citují verš svého populárního básníka Tarase Ševčenka: "Nejsou horší nepřátelé než dobří lidé, okradou tě s pláčem a proklejí s nářkem."

VIDEO: Zpravodaj ČRo Martin Dorazín z Ukrajiny. 

„Ukrajina se může stát válečnou zónou celá. Pokud úder od Ruska přijde, přijde ze všech stran. Novinářů a civilistů je tu ale pořád dost." | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

Další zprávy