Zahraniční politika státu doznala po nástupu Miloše Zemana na Pražský hrad v roce 2013 výrazných změn. Odpovídat by za ni měla podle ústavy vláda, prezident si nicméně obratem pořídil kabinet vlastní, takzvaný Rusnokův. Ten stihl během několika měsíců, kdy úřadoval bez důvěry parlamentu, zahájit takřečený "restart" vztahů s Čínou, který následně dokončila regulérní Sobotkova (ČSSD) vláda.
Zeman se přitom nejprve pokoušel Sobotku odstranit legendárním "lánským pučem", nakonec se s ním ale co by se slabým a nevýrazným politikem, neschopným odolávat jeho tlaku, smířil. Ostatně na politiku vůči Číně měl Sobotka podobně naivní pohled jako prezident; případné tření mohlo nastat jen ve vztahu k Rusku.
Zemanova politika leží v troskách…
Sobotkův nástupce ve funkci premiéra Andrej Babiš (ANO) má nepochybně mnohem větší ego, ale také mnohem více kostlivců ve skříni. Zaneprázdněn jejich úklidem, respektive snahou, aby nevypadli všichni najednou, není ani on s to odolávat prezidentovým machinacím. Těm navíc přímo v jeho týmu aktivně sekunduje koaliční "partner" Jan Hamáček (ČSSD). Zeman tak nerušeně pokračuje již osmý rok v "posunování" své zahraniční politiky všech azimutů na východ.
Slabé vlády nepředstavují pro Zemana v jeho zahraničněpolitické agendě velkou překážku. Mnohem větším problémem je pro něj jeho vlastní chybný úsudek a chvílemi až komická nekompetentnost jeho "poradců". Zmizení jednoho takového - Jie Ťien-minga -, a krach společnosti CEFC ostatně symbolizují spektakulární selhání jeho "ekonomické diplomacie" vůči Pekingu. Druhý východní azimut, orientovaný na Rusko, pak doslova vybouchl ve Vrběticích.
… ale kšeftíky jedou dál
Zemanova zahraničněpolitická strategie leží v troskách, to však neznamená, že by se na ní dále nepřiživovali podnikaví jednotlivci z jeho okolí. Zahraniční vztahy nejsou utkané jen z velké geopolitiky, tvoří je i skromnější příležitosti v podobě správy (a oprav) českého majetku v zahraničí, či teplých (a dobře placených) místeček na atraktivních ambasádách.
Fascinující vhled do tohoto světa drobných (i větších) kšeftíků se zahraniční politikou státu skýtají uniklé e-maily (staro)nového náměstka v Černínském paláci Pavla Jaroše, zveřejněné serverem Seznam Zprávy. Odhalují skupinu státních úředníků z okruhu ČSSD a Miloše Zemana, která obchoduje - slovy velvyslance v USA a bývalého vedoucího Zemanova zahraničního odboru Hynka Kmoníčka - "kus za kus" nejrůznější prebendy v tomto lukrativním sektoru státní správy.
Zvedání laťky Semtexem
Většina osob jmenovaných v těchto e-mailech je spojena s Kavanovou (ČSSD) érou na ministerstvu zahraničí v letech takzvané opoziční smlouvy. Tedy éra, jež vešla do dějin i na tu dobu bizarní postavou státního tajemníka Karla Srby, který podle slov tehdejšího ministra Kavana "zvedl laťku pro státního úředníka opravdu hodně vysoko".
Připomeňme, že Srba byl později odsouzen za osnování atentátu na novinářku Sabinu Slonkovou, která psala o jeho machinacích s majetkem ministerstva. Podle Srbova šíleného plánu měl reportérku vyhodit do povětří Semtexem recidivista Citrón. Ten ale nakonec projevil lepší úsudek než Kavanův příkladný státní úředník a celou věc nahlásil na policii.
Jaroš byl spolu se Srbou obviněn kvůli předraženým rekonstrukcím ambasád, ale nakonec se dočkal zproštění obžaloby. Člověk by doufal, že se toto temné období nikdy nevrátí. Staronový předseda ČSSD Hamáček nicméně začal ihned po svém znovuzvolení do čela strany dosazovat "staré struktury" znovu do funkcí. Vedle Jaroše přivedl zpátky do Černínského paláce i Jana Kohouta, někdejšího ministra zahraničí v Zemanově "vládě odborníků" z roku 2013 a "prezidenta" dnes již zaniklého Institutu Nové hedvábné stezky.
Namísto odvolaného Tomáše Petříčka (ČSSD) pak Hamáček obsadil post šéfa diplomacie svým náměstkem z vnitra Jakubem Kulhánkem, který pracoval rok a půl jako lobbista pro CEFC. Na takto uprázdněné místo si pak vzal prolhaného Michala Haška (ČSSD), ústřední postavu lánského puče z roku 2013.
Obchodování a vyskladňování
Ministerstvo zahraničí je tak znovu v podobných rukou jako za ministra Jana Kavana. Snad se to tentokrát obejde bez Semtexu. Srba si odpykal dvanáctiletý trest a je tak případně znovu k dispozici pro další zvedání laťky státním úředníkům. Obchodování a "vyskladňování" diplomatických postů může nerušeně pokračovat. Po podzimních volbách bude ostatně s velkou pravděpodobností nutné nějak zaopatřit i současné vedení ČSSD.
V Jarošových e-mailech figuruje vedle staronové "kavanovské" skupiny ještě další jméno coby šedá eminence v pozadí. Důležitá jmenování musí podle nich posvětit Martin Nejedlý. Ten jak známo je a současně není poradcem českého prezidenta, takže nemusí zveřejnit svůj životopis, ale má nárok na diplomatický pas (který mu pohotově přidělil Jan Kohout).
Oblečený neoblečený
Nejedlý není státním zaměstnancem, pouze požívá některých výhod vysokých státních úředníků. Jako privátní osoba přitom podle Jarošových e-mailů rozhoduje o důležitých personálních a jiných otázkách ve státní správě, konkrétně o jmenování velvyslanců na ministerstvu zahraničí. To je dost nezvyklé uspořádání, zjevně nad rámec zákona o státní správě.
Kromě toho naznačují uniklé e-maily další znepokojivý závěr. Zemanova geopolitická agenda obracení české zahraniční politiky na Východ se zhroutila pod tíhou svých rozporů; privatizace české diplomacie jednotlivci v jeho bezprostředním okolí však pokračuje nerušeně dál.
Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.
