Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
11. 9. 2020 11:11

Trump, nebo Biden? Je to jedno. Hlavně, ať je to jasná a nezpochybnitelná výhra

Pokud americká demokracie přežije letošní prezidentské volby, přežije už všechno. A teprve v roce 2024 budou mít republikáni i demokraté skutečně autentické lídry.
Uprostřed pandemie a rasově probuzené Ameriky, kde se republikáni nechali znásilnit Trumpem - a kde demokraté nemají autentického lídra - je společenská atmosféra před volbami vymknutá z kloubů.
Uprostřed pandemie a rasově probuzené Ameriky, kde se republikáni nechali znásilnit Trumpem - a kde demokraté nemají autentického lídra - je společenská atmosféra před volbami vymknutá z kloubů. | Foto: Reuters

Není to letos kulaté výročí, devatenáct let. Dnes je ovšem 11. září. Neboli 9/11, "nine-one-one", jak píší a říkají Američané. Vzpomínáte si, kde jste tehdy právě byli?

Foto: Aktuálně.cz

Před devatenácti lety brzy dopoledne jsem seděl v posluchárně Marylandské univerzity na severním předměstí Washingtonu, na přednášce o tom, co se tehdy nazývalo "computer assisted reporting". V zásadě šlo o školení, jak novináři mohou po internetu těžit data z různých veřejně přístupných databází.

Každý jsme před sebou měli počítač. Soused, který se trochu nudil, v jednu chvíli ukázal na monitor, kde měl puštěnou CNN, a pobaveně zašeptal, že to je hezká počítačová simulace. Na obrazovce dopravní letadlo nalétávalo do jedné z věží Světového obchodního centra na dolním Manhattanu.

Devatenáct let starý pravěk

Nebyla to simulace, ale válka. Alespoň tak to Američané skutečně cítili. Jejich země byla napadena. Heslem těch dní se stal slogan "United we stand" a národ se opravdu semkl. Podpora prezidenta George Bushe vyskočila na 90 procent. A novináři New York Times řešili, zda dokážou zůstat nestrannými profesionály, zda vůbec mohou být - jako američtí občané - objektivní, nebo v nich, chtě nechtě, převáží vlastenectví. Psali, že se budou podle svého nejlepšího vědomí snažit, aby zůstali nad věcí.

Je to jen devatenáct let, ale zároveň pravěk. Spojené státy nebyly v posledním půl století nikdy tak společensky rozdělené a rozklížené (ani během společenské vřavy konce 60. let), jako jsou nyní. "Podpora" Donalda Trumpa je po celou dobu jeho dosavadního prezidentství historicky nízká. Osciluje mezi 40 až 45 procenty. Trump je první prezident, jehož popularita nikdy, ani ve chvíli nástupu do úřadu, nepřekročila 50 procent.

Trumpovi nebyla jedna část Ameriky nikdy ochotna a schopna propůjčit důvěru, protože ho nikdy nepřijala za prezidenta. A to nyní platí i o velké části amerických médií, která se ve vztahu k němu už ani nesnaží předstírat dobrou vůli objektivity.

Udržet si od Trumpa chladný, racionální odstup je ovšem často opravdu hodně složité. Na hranici toho, že člověk zoufale hledá omluvy i tam, kde už prostě žádné "normální" vysvětlení není. Tady je jen jeden příklad.

Vysvětlovat Trumpa je těžké

Před devatenácti lety přišel do USA terorismus zvenčí, dnes je možná větším nebezpečím ten vnitřní. Podle analýzy washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) stojí nyní za většinou teroristických incidentů v USA domácí extremismus. Právě Trump ovšem jeden z jeho pramenů podněcuje.

Možná si to neuvědomuje, nepřizná nebo mu to je jedno, ale jeho nepřímá podpora konspiračního hnutí QAnon, podle kterého se svět snaží ovládnout kult satanistů pod vedením demokratů, je hrou s ohněm. FBI varuje, že hnutí QAnon vykazuje "všechny znaky domácí teroristické hrozby", například víru v globální židovské spiknutí, které se kromě jiného snaží odstranit Trumpa.

Americkému prezidentovi tyto nebezpečné fantasmagorie ale nevadí, spíše naopak. "Slyšel jsem, že jsou to lidé, kteří milují naši zemi. Jinak o tom moc nevím, kromě toho, že prý mě mají rádi," prohlásil Trump, když byl přednedávnem na QAnon dotázán.

Tento text ale nemá, nechce být o Trumpovi. Ale o tom, co bude po něm, o tom, že Amerika v budoucnu znovu dokáže fungovat jako jedna společnost, která je přes všechny vnitřní rozdíly schopná žít v jedné zemi. A to nejlepší, co se v tomto smyslu může v nadcházejících prezidentských volbách stát, bude, když jeden z kandidátů vyhraje tak výrazně, že ten druhý nebude moci volby zpochybnit.

Ať žijí prezidentské volby 2024!

Ať už to bude Donald Trump, nebo jeho demokratický vyzyvatel Joe Biden, pokud přesvědčivé vítězství jednoho z nich tomu druhému znemožní, aby se výsledky musely týdny přepočítávat - což by v současné vyhrocené atmosféře mohlo skončit společenským výbuchem -, bude to dobrý výsledek. Americká demokracie prokáže svoji sílu a současné divoké scénáře, kdy Trump odmítá odejít z Bílého domu a demokraté na něj chtějí poslat armádu, zůstanou jen divokými spekulacemi.

Trump si republikánskou stranu sice přivlastnil, ale není jejím obrazem. I když letos vyhraje, Amerika další čtyři roky přežije, a pak si i republikáni úlevně oddychnou. Hodnotově pustý Trumpův svět rádi nechají minulosti. Přijde čas republikánských politiků, kteří budou skutečně věrně odrážet, čím chce strana do budoucna opravdu být.

V případě Bidena také platí, že i jeho vítězství by bylo jen přechodným obdobím. Bidenův program "návratu k normálu" je dobrý právě jen pro tuto chvíli, budoucnost nemá. A nejspíše už v roce 2024 by vystoupili demokratičtí politici, aby Bidenovi poděkovali, ale nenechali ho (pokud by sám vůbec ještě chtěl) znovu kandidovat.

Uprostřed pandemie a rasově probuzené Ameriky, ve Spojených státech, kde se republikáni nechali znásilnit Trumpem a kde ani demokraté nemají autentického lídra, je společenská atmosféra před volbami vymknutá z kloubů. Ale pokud Spojené státy letošní volební zkoušku překonají, může být za čtyři roky už mnohem lépe.

Nebo alespoň o něco málo, přinejmenším v tom, že půjde o soutěž politických programů. Sice radikálně odlišných, ale bez vybičovaného strachu, zloby a hysterie z obou stran. Nechť jsou americké prezidentské volby 2020 úspěšně minulostí, ať žijí volby 2024!

V USA zuří covid i vyhrocený boj proti rouškám. Krize zemi svlékla donaha | Video: Martin Krepindl, Blahoslav Baťa, Jakub Zuzánek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 53 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy