Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
11. 9. 2020 11:11

Trump, nebo Biden? Je to jedno. Hlavně, ať je to jasná a nezpochybnitelná výhra

Pokud americká demokracie přežije letošní prezidentské volby, přežije už všechno. A teprve v roce 2024 budou mít republikáni i demokraté skutečně autentické lídry.
Uprostřed pandemie a rasově probuzené Ameriky, kde se republikáni nechali znásilnit Trumpem - a kde demokraté nemají autentického lídra - je společenská atmosféra před volbami vymknutá z kloubů.
Uprostřed pandemie a rasově probuzené Ameriky, kde se republikáni nechali znásilnit Trumpem - a kde demokraté nemají autentického lídra - je společenská atmosféra před volbami vymknutá z kloubů. | Foto: Reuters

Není to letos kulaté výročí, devatenáct let. Dnes je ovšem 11. září. Neboli 9/11, "nine-one-one", jak píší a říkají Američané. Vzpomínáte si, kde jste tehdy právě byli?

Foto: Aktuálně.cz

Před devatenácti lety brzy dopoledne jsem seděl v posluchárně Marylandské univerzity na severním předměstí Washingtonu, na přednášce o tom, co se tehdy nazývalo "computer assisted reporting". V zásadě šlo o školení, jak novináři mohou po internetu těžit data z různých veřejně přístupných databází.

Každý jsme před sebou měli počítač. Soused, který se trochu nudil, v jednu chvíli ukázal na monitor, kde měl puštěnou CNN, a pobaveně zašeptal, že to je hezká počítačová simulace. Na obrazovce dopravní letadlo nalétávalo do jedné z věží Světového obchodního centra na dolním Manhattanu.

Devatenáct let starý pravěk

Nebyla to simulace, ale válka. Alespoň tak to Američané skutečně cítili. Jejich země byla napadena. Heslem těch dní se stal slogan "United we stand" a národ se opravdu semkl. Podpora prezidenta George Bushe vyskočila na 90 procent. A novináři New York Times řešili, zda dokážou zůstat nestrannými profesionály, zda vůbec mohou být - jako američtí občané - objektivní, nebo v nich, chtě nechtě, převáží vlastenectví. Psali, že se budou podle svého nejlepšího vědomí snažit, aby zůstali nad věcí.

Je to jen devatenáct let, ale zároveň pravěk. Spojené státy nebyly v posledním půl století nikdy tak společensky rozdělené a rozklížené (ani během společenské vřavy konce 60. let), jako jsou nyní. "Podpora" Donalda Trumpa je po celou dobu jeho dosavadního prezidentství historicky nízká. Osciluje mezi 40 až 45 procenty. Trump je první prezident, jehož popularita nikdy, ani ve chvíli nástupu do úřadu, nepřekročila 50 procent.

Trumpovi nebyla jedna část Ameriky nikdy ochotna a schopna propůjčit důvěru, protože ho nikdy nepřijala za prezidenta. A to nyní platí i o velké části amerických médií, která se ve vztahu k němu už ani nesnaží předstírat dobrou vůli objektivity.

Udržet si od Trumpa chladný, racionální odstup je ovšem často opravdu hodně složité. Na hranici toho, že člověk zoufale hledá omluvy i tam, kde už prostě žádné "normální" vysvětlení není. Tady je jen jeden příklad.

Vysvětlovat Trumpa je těžké

Před devatenácti lety přišel do USA terorismus zvenčí, dnes je možná větším nebezpečím ten vnitřní. Podle analýzy washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) stojí nyní za většinou teroristických incidentů v USA domácí extremismus. Právě Trump ovšem jeden z jeho pramenů podněcuje.

Možná si to neuvědomuje, nepřizná nebo mu to je jedno, ale jeho nepřímá podpora konspiračního hnutí QAnon, podle kterého se svět snaží ovládnout kult satanistů pod vedením demokratů, je hrou s ohněm. FBI varuje, že hnutí QAnon vykazuje "všechny znaky domácí teroristické hrozby", například víru v globální židovské spiknutí, které se kromě jiného snaží odstranit Trumpa.

Americkému prezidentovi tyto nebezpečné fantasmagorie ale nevadí, spíše naopak. "Slyšel jsem, že jsou to lidé, kteří milují naši zemi. Jinak o tom moc nevím, kromě toho, že prý mě mají rádi," prohlásil Trump, když byl přednedávnem na QAnon dotázán.

Tento text ale nemá, nechce být o Trumpovi. Ale o tom, co bude po něm, o tom, že Amerika v budoucnu znovu dokáže fungovat jako jedna společnost, která je přes všechny vnitřní rozdíly schopná žít v jedné zemi. A to nejlepší, co se v tomto smyslu může v nadcházejících prezidentských volbách stát, bude, když jeden z kandidátů vyhraje tak výrazně, že ten druhý nebude moci volby zpochybnit.

Ať žijí prezidentské volby 2024!

Ať už to bude Donald Trump, nebo jeho demokratický vyzyvatel Joe Biden, pokud přesvědčivé vítězství jednoho z nich tomu druhému znemožní, aby se výsledky musely týdny přepočítávat - což by v současné vyhrocené atmosféře mohlo skončit společenským výbuchem -, bude to dobrý výsledek. Americká demokracie prokáže svoji sílu a současné divoké scénáře, kdy Trump odmítá odejít z Bílého domu a demokraté na něj chtějí poslat armádu, zůstanou jen divokými spekulacemi.

Trump si republikánskou stranu sice přivlastnil, ale není jejím obrazem. I když letos vyhraje, Amerika další čtyři roky přežije, a pak si i republikáni úlevně oddychnou. Hodnotově pustý Trumpův svět rádi nechají minulosti. Přijde čas republikánských politiků, kteří budou skutečně věrně odrážet, čím chce strana do budoucna opravdu být.

V případě Bidena také platí, že i jeho vítězství by bylo jen přechodným obdobím. Bidenův program "návratu k normálu" je dobrý právě jen pro tuto chvíli, budoucnost nemá. A nejspíše už v roce 2024 by vystoupili demokratičtí politici, aby Bidenovi poděkovali, ale nenechali ho (pokud by sám vůbec ještě chtěl) znovu kandidovat.

Uprostřed pandemie a rasově probuzené Ameriky, ve Spojených státech, kde se republikáni nechali znásilnit Trumpem a kde ani demokraté nemají autentického lídra, je společenská atmosféra před volbami vymknutá z kloubů. Ale pokud Spojené státy letošní volební zkoušku překonají, může být za čtyři roky už mnohem lépe.

Nebo alespoň o něco málo, přinejmenším v tom, že půjde o soutěž politických programů. Sice radikálně odlišných, ale bez vybičovaného strachu, zloby a hysterie z obou stran. Nechť jsou americké prezidentské volby 2020 úspěšně minulostí, ať žijí volby 2024!

V USA zuří covid i vyhrocený boj proti rouškám. Krize zemi svlékla donaha | Video: Martin Krepindl, Blahoslav Baťa, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně u města Bata v Rovníkové Guineji. Další stovky lidí byly podle médií zraněny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy