Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
6. 11. 2020 7:30

Trump, nebo Biden, je to fuk, propast zůstává. Unaveni z demokracie

Proti sobě stojí dvě základní skupiny: ta, na kterou hybridní propaganda zabírá. A druhá, která se jí třeba díky vzdělání, analytickému myšlení, zdravému rozumu či životní zkušenosti dokáže ubránit.
Co se na amerických prezidentských volbách nedá přehlédnout a co nás s USA podivně spojuje: fatální rozdělení společnosti. Jev, který v posledních letech provází celý Západ.
Co se na amerických prezidentských volbách nedá přehlédnout a co nás s USA podivně spojuje: fatální rozdělení společnosti. Jev, který v posledních letech provází celý Západ. | Foto: Reuters

Co se na amerických prezidentských volbách nedá přehlédnout a co nás s USA podivně spojuje: fatální rozdělení společnosti. Jev, který v posledních letech provází celý Západ. Je zjevné, že ať bude americkým prezidentem Donald Trump, nebo Joe Biden, obrovská část tamních obyvatel výsledek nepřijme. Podobně se to odehrává u nás, zemanovci se nikdy nedohodnou s "pražskou kavárnou" (u nás se nedá mluvit o drahošovcích, profesor Drahoš není tak výraznou postavou).

Z USA přicházejí četná svědectví o tom, jak jsou rozpolcené. Reportér Aktuálně.cz Daniel Anýž píše: "Letošní volby všechny příkopy nejen potvrdily, ale spíše je ještě prohloubí. Ať už bude příštím prezidentem Trump, nebo Biden, Spojené státy budou po těchto volbách ještě více rozervané."

Agentura AP provedla šetření, které popisuje, kdo tvoří jednotlivé tábory. Donalda Trumpa podporují bílí muži s nižším vzděláním, lidé z venkova a ti, pro které má podpora ekonomiky přednost před opatřeními proti šíření koronaviru. Za Joem Bidenem stojí ženy, městští a předměstští voliči, menšiny a voliči s vyšším vzděláním plus ti, kteří volí zdraví před ekonomikou a podporují přísná opatření proti covidu. Osm z deseti takových by volilo Bidena.

Česká novinářka a publicistka žijící v New Orleansu Julie Urbišová v rozhovoru pro DVTV mluví podobně. Podle ní je americká společnost "rozdělená kvůli koronaviru. Protože, podobně jako je tomu v Česku, i tady se stal koronavirus politickým tématem a i tady na první pohled v podstatě poznáte člověka, který je trumpista, který je bidenista, podle toho, jestli má na sobě roušku, nebo ne. Rouška se tady stala skutečně politickým tématem a nenarazila jsem v podstatě na člověka, který by řešil to, že Donald Trump nepředložil daňové přiznání, nezažila jsem člověka, který by řešil nějaké volební plány kterékoliv strany".

Přítelkyně Julie Urbišové popsala, že mají kvůli politice velké rozpory v rodině, nedokáže se bavit se svým bratrem a se svou švagrovou, protože jsou názorově úplně jinde. "Konkrétně mi sdělila, že nechápe, jak mohou být tak jinde, když pocházejí ze stejného domova, mají stejné rodiče, jsou vychováni úplně stejně a úplně se rozešli. Není jediná…"

Nezvládnutá síla sítí

Urbišová dodává, že to neplatí všude, třeba v New Orleansu, demokratickém městě, "dokážou otevřít náruč a vyposlechnout si i názory jiné, i když vědí, že lidé na venkově žijí v úplně jiném prostředí, než je tato liberální výspa Louisiany". Když však mluví s lidmi v New Yorku, New Jersey, Texasu, Kalifornii, tak každý ve svém okolí nachází lidi, kteří třeba přerušili styky s blízkými kvůli politice. - V Česku stejné.

Odvolilo už sto milionů Američanů a je možné, že USA dosáhnou rekordu občanské participace na řízení země, říká z Bostonu historik Igor Lukeš.
13:25
Odvolilo už sto milionů Američanů a je možné, že USA dosáhnou rekordu občanské participace na řízení země, říká z Bostonu historik Igor Lukeš. | Video: Daniela Drtinová

Profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University Igor Lukeš v rozhovoru pro DVTV řekl: "Teď se nám blíží svátek díkůvzdání, který je takovou oslavou americké rodiny a pospolitosti a vsadil bych se, že je mnoho Američanů, kteří se radují, že právě díky pandemii rodinná setkání musí být rušena nebo se odkládají, protože mnozí z nich se děsili představy, že budou pod jednou střechou s nějakým strýčkem, který často mluví v pozitivním světle o kandidátovi, kterého oni sami nenávidí."

Rozdělení podle něj volbami neskončí: "Obávám se, že ať vyhraje jeden, nebo druhý, ten poražený tábor bude v zoufalé opozici a že už dnes je americká společnost skutečně rozdělená mezi tábory, které jsou tak nepřátelské, že už spolu přestaly hledat společný jazyk. O kompromis se tady nikdo nesnaží, spíš jenom na sebe štěkáme přes tu propast, která se mezi námi vytvořila." U nás jako přes kopírák.

Lukeš se pokouší odhalit i příčinu: "Kdybych mohl spekulovat, tak bych řekl, že to je právě výsledek těch kybernetických válek nebo těch kybernetických útoků, jimž je americká společnost vystavená přinejmenším od roku 2015."

Bostonský profesor tedy odhaduje, že rozpolcení společnosti je živeno zvenčí, souvisí s propagandou, jež probíhá přes internetová média, sociální sítě. U nás se tomu říká také hybridní válka, společnost je rozeštvávána, uměle rozdělována. Tomuto modelu velice dobře odpovídá popis dvou oddělených amerických světů, jak ho nabízí agentura AP (bílí muži s nižším vzděláním, lidé z venkova a zlehčovači covidu proti ženám, městským a předměstským voličům, menšinám a voličům s vyšším vzděláním a nepopíračům covidu).

Takto rozdělenou společnost si nepamatuji, letos je to opravdu vyhrocené, říká novinářka žijící v New Orleans Julie Urbišová.
10:17
Takto rozdělenou společnost si nepamatuji, letos je to opravdu vyhrocené, říká novinářka žijící v New Orleans Julie Urbišová. | Video: DVTV, Martin Veselovský

Ráj na zemi nepřichází

Když si ty skupiny spojíte s odhadem, který nabízí Lukeš, zhruba vám vyjde, že proti sobě stojí dvě základní skupiny: ta, na kterou hybridní propaganda zabírá, která na ni slyší. A druhá, která se jí třeba díky vzdělání, analytickému myšlení, zdravému rozumu či životní zkušenosti dokáže ubránit, je s to věci analyzovat, třídit.

Hrubé, nepřesné dělení, nabízí však šanci velkému problému dneška nějak porozumět. Musíme ještě dodat, že s první skupinou, s lidmi náchylnými slyšet na všelijaké fake news, konspirační teorie, nesmyslné pomluvy, se dá velice dobře manipulovat. Toho se ujímají populističtí politici se svými kvalitními PR týmy.

Nejde jen o šíření propagandy a nepravd po sítích. Taky je cítit jistá "únava z demokracie", zklamání, že ráj nenastává, že i v demokratických režimech se dějí svinstva a občané jsou často "bezmocní" nebo málo mocní. Roli hraje vzdělání (to skutečné, nejen papír se státním razítkem), ale taky sociální situace, sociální rozdíly, naštvanost na to, že i ve svobodném režimu jsem dál ekonomická nula, že dokonce, třeba kvůli dluhům, v relativně bohaté společnosti nabývám až jakýchsi záporných hodnot.

Pak je pochopitelné, že zabírají témata jako "uprchlíky ne" (berou nám peníze a práci, jdou nás zabít) a nezabírají témata jako "oteplování a klimatická změna", protože to prostě pro sociálně slabé skupiny není priorita. A zase se s tím dá pěkně manipulovat. Do dělivých témat budících vášně perfektně zapadla i "opatření proti koronaviru". Co nám má kdo v demokracii nařizovat nosit na obličeji nějaký hadr? Co nám má kdo zavírat hospody (obzvlášť bolestné)?! Koronavirus je ideální nástroj pro rozpoutání nenávisti, rozbíjení soudržnosti.

Amerika v tom maléru nejede sama. Částečně souvisí s tím, že nás předběhla technika, nezvládáme správně používat a chápat sociální sítě, nezkrotili jsme sílu internetu. Částečně platí, že špatně chápeme demokracii (nejen u nás, asi i v Americe), čekáme od ní, že nastolí ideální svět, který neexistuje. Taky, zdá se, žijeme dlouho v míru, bez velkých válek, a nezvládáme své poměrně klidné, pro někoho nudné životy.

Neumann: Volil jsem Trumpa, jde o budoucnost USA. Donald Trump je poslední bariérou (video z 3. listopadu 2020)

Jestli by měla přijít změna, kterou vnímám, tak bych si připadal jako moji rodiče v roce 1948. A to je změna, kterou si nepřeju, říká novinář. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 49 minutami

Italští poslanci vyslovili důvěru vládě premiéra Conteho. Kabinet v úterý požádá o důvěru také druhou komoru Senát, kde ale nemá zaručenou většinu

Zdroj: ČTK
Další zprávy