Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
18. 11. 2022 10:02

Trump je zraněný, ale není odrovnaný. Může se znovu prodrat k prezidentské nominaci

Volby do amerického kongresu ukázaly, že exprezident je pro Republikánskou stranu toxický. Rozhodl se ovšem "zachránit Ameriku" a znovu kandiduje. A ve straně zatím není síly, která by jej zastavila.
Amerika jsem já! Donald Trump oznamuje svou kandidaturu do příštího souboje o Bílý dům.
Amerika jsem já! Donald Trump oznamuje svou kandidaturu do příštího souboje o Bílý dům. | Foto: ČTK/AP/Rebecca Blackwell

Měl to být třicetiminutový, "do budoucnosti zaměřený" projev. Tak to avizovali poradci. Ale dopadlo to tak, jak věci s Trumpem dopadají vždy. Když toto úterý oznamoval svou kandidaturu do prezidentských voleb v roce 2024, protáhlo se to na více než hodinu. A byla to zamotaná řeč plná odboček, nepřesností a nesmyslů. Místo budoucnosti navíc věnovaná jen ohlížení. Jak skvělé, MAGA, bylo řečníkovo prezidentství a jak katastrofální je současná vláda Joea Bidena.

Foto: Aktuálně.cz

Televize CNN odstřihla Trumpa po půl hodině. A dokonce i jemu stále víceméně věrná FOX News to vydržela jen o deset minut déle. Oba kanály tak diváky v přímém přenosu ochudily o jeden z mála pozitivních výhledů, které předchozí prezident sliboval, pokud se mu podaří vrátit do Bílého domu. "Velmi brzy budeme mít naši krásnou americkou vlajku na Marsu," zasnil se. To aby dal najevo, že zatímco za Bidena se USA odhodlaly jen k návratu na Měsíc, on sám už míří rovnou na rudou planetu.

Otázkou je, koho tím dokáže přesvědčit o své nepostradatelnosti. O tom, že je pro Ameriku tou nejlepší možnou volbou. V každém případě to bude mít mnohem těžší než v roce 2016, kdy zvítězil, protože sklidil nespokojenost a dlouho potlačovanou tichou zlobu voličů, kteří se cítili být přehlíženi a zapomenuti tradičními politiky obou stran.

Jejich touhy nakonec patrně splnil a zůstávají mu tedy nakloněni. Jenže mnozí další, kteří Trumpa před šesti lety volili především proto, že opravdu nebyli ochotni dát hlas Hillary Clintonové, teď už touží, aby zmizel ze scény a odešel do politického důchodu.

Místo vlny jen šplouchnutí

Minulý týden to dobře ukázaly výsledky kongresových a guvernérských voleb. Trump je osobně odpovědný za to, jak mimořádně slabého výsledku v nich republikáni dosáhli.

Ačkoli se těšili na mohutnou "červenou vlnu", budou nyní kvůli svému bývalému prezidentovi ve Sněmovně reprezentantů držet jen velmi křehkou většinu. Senát pak zůstane v rukou demokratů. A v několika státech, kde republikáni platili za favority, se nakonec z guvernérských postů radují jejich soupeři.

Jednou z příčin je vysoká účast demokratických voličů. Především těch nejmladších, které zmobilizoval strach, že vítězství Trumpovy strany by v řadě států mohlo přinést zákaz interrupcí. Tím druhým - a důležitějším - faktorem byli ale radikální kandidáti, které Trump prosadil a kteří nepřestávali propagovat jeho velkou lež o tom, že poslední prezidentské volby mu byly ukradeny. Ve stranických primárkách jim to většinou přineslo výhodu "já a Trump jsme jedné mysli". U uren však vesměs propadli.

Nezávislí středoví voliči jsou sice nespokojeni s ekonomickou situací a viní z ní Bidena. Podle rozsáhlého průzkumu pro agenturu AP a list Wall Street Journal ale přesto dali v lehké většině přednost demokratům. Hlasovali proti Trumpovi a jeho lidem.

Děkujeme, odejděte…

Obvykle jsou to demokraté, v jejichž řadách se složitě dohadují různé frakce a veřejně mezi sebou perou špinavé prádlo. Teď to ovšem můžeme pozorovat u republikánů. Mnozí chtějí, aby se Trump poroučel. Sponzoři, vlivové skupiny, konzervativní média, komentátoři. Bulvár New York Post, patřící Rupertu Murdochovi, už nejen vyprovodil exprezidenta pryč z politiky, ale rovnou také ukázal na jeho nástupce, na pana "DeFUTURE", neboli floridského guvernéra Rona DeSantise.

Druhý Murdochův list, seriózní Wall Street Journal, věc pojal vážným redakčním stanoviskem, které je však vůči Trumpovi obdobně nemilosrdné. Jeho prezidentská kandidatura by podle listu "s největší pravděpodobností vedla k republikánské porážce a k naprosté moci progresivní levice".

Trumpova pozice je nejslabší od doby, kdy odešel z Bílého domu. A Ron DeSantis se skutečně začíná jevit jako jeho možný vážný soupeř. V některých průzkumech už má dokonce navrch. Jenže to je pouze jedna strana republikánské mince. Ta druhá dává Trumpovi stále dost síly, aby ze stranického souboje o prezidentskou kandidaturu mohl vyjít jako vítěz.

Je nápadné, že na rozdíl od výše zmíněné vlivové antitrumpovské skupiny, která už je opravdu hodně slyšet, se mezi aktivními republikánskými politiky stále najde jen málo těch, kteří by se vůči exprezidentovi veřejně vymezili. Po volebním neúspěchu jich teď sice pár přibylo, ale pořád představují jen hrstku. Drtivá většina čeká, kam se pohne voličská základna. A má k tomu dobrý důvod.

Trumpův díl koláče: malý, ale stačí

Trumpovo voličské zázemí je pořád silné, postavit se proti němu je ve straně riskantní. Podle různých průzkumů za bývalým prezidentem stále stojí nejméně 40, ale možná až 60 procent republikánských straníků. DeSantise teď sice vystřelila vzhůru impozantní obhajoba guvernérského křesla - na Floridě zvítězil o 20 procentních bodů a mezi Hispánci získal 57 procent hlasů -, Trumpova podpora je ale dlouhodobá a stabilní.

Navíc není jasné, zda DeSantis bude vůbec kandidovat. Ve svých čtyřiačtyřiceti letech si možná spočítá, že než se upatlat v souboji s Trumpem, vyplatí se mu počkat až do roku 2028. Ale i kdyby do toho floridský guvernér šel, nebyl by jediným Trumpovým vyzyvatelem. Je zde hned několik dalších, kteří signalizují chuť to zkusit. Například Mike Pence, Nikki Haleyová či Mike Pompeo.

To pole nakonec může být docela početné. Sice ne tak široké jako v roce 2016, ale pro Trumpa by i tak představovalo značnou výhodu. Se svými nejméně 40 procenty věrných - což byl naposledy v primárkách přesně ten podíl hlasů, který mu stačil k vítězství - se znovu může prodrat až k republikánské nominaci.

"Comeback začíná právě teď. Aby byla Amerika opět skvělá a slavná, oznamuji dnes večer svoji kandidaturu na prezidenta Spojených států," dal Trump svým spoluobčanům na srozuměnou, že už potřetí za sebou se rozhodl zachránit jejich zemi.

Poprvé došel až do Bílého domu, podruhé byl poražen, ale většinu svých voličů přesvědčil, že soupeři mu vítězství podvodně ukradli. A potřetí? Trump je sice zraněný, politicky krvácí, ale není odrovnaný. Je vyzýván k odchodu, ale určitě neodejde. Obětuje se za úspěch Republikánské strany, i kdyby ji měl zničit.

Video: Místo červené vlny přišel růžový potůček. Republikáni jsou z Trumpa nešťastní, říká profesor Igor Lukeš

Voliči vzkázali Bidenovi, že se jim nelíbí a že inflace je příliš vysoká. Nemá charisma, které by měl politik na takové úrovni mít, říká historik. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Prezident Peru ohlásil předčasné volby a rozpuštění parlamentu, ten jej poté odvolal

Peruánský parlament jasnou většinou odvolal z funkce prezidenta Pedra Castilla jen krátce poté, co hlava státu oznámila záměr zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Poslanci Castilla zbavili funkce kvůli "trvalé morální nezpůsobilosti". Do čela státu má nyní nastoupit viceprezidentka Dina Boluarteová, která Castillovo počínání označila za státní převrat, uvedla agentura EFE. Boluarteová má složit přísahu ještě ve středu večer.

Pro odvolání prezidenta hlasovalo 101 ze 130 peruánských poslanců. V polovině října prokuratura podala do parlamentu stížnost, ve které Castilla obvinila mimo jiné ze zločineckého spolčení či zneužívání pravomocí.

Několik hodin před hlasováním parlamentu Castillo vystoupil v televizi, kde oznámil svůj úmysl rozpustit parlament a "svolat v co nejkratší době volby do nového kongresu". V mezidobí měl podle Castilla zemi řídit krizový kabinet. Castillo chtěl také provést změny v justicii a policii. Řada peruánských politiků okamžitě označila prezidentovo jednání za pokus o státní převrat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Šéf úřadu práce není dost aktivní, odrazí se to na jeho hodnocení, řekl Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) není spokojen s prací šéfa úřadu práce Viktora Najmona. Generální ředitel podle něj není dost aktivní při organizaci úřadu, který čelí náporu žádostí, řekl Jurečka v reakci na středeční jednání sněmovního sociálního výboru, který oba vyzval, aby okamžitě řešili zpožďování dávek a zajistili jejich rychlé vyplácení.

Jurečka řekl, že s Najmonem o potřebě změn opakovaně v posledních měsících vede debaty a vyzývá ho k větší aktivitě. Uvedl také, že se nespokojenost projeví v hodnocení generálního ředitele podle služebního zákona.

"Rozhodně spokojen nejsem, kroky nejsou činěny nejen v posledních měsících, ale dlouhodobě," uvedl Jurečka na adresu vedení úřadu práce. Na dotaz, zda z toho vyvodí personální důsledky, řekl, že je limitován služebním zákonem. Později dodal, že jeho názor se projeví v pravidelném služebním hodnocení generálního ředitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy