reklama
 
 

Trump si vybral šéfdiplomata. Pro Putina je Tillerson užitečný idiot, pro Evropu tragédie

14. 12. 2016 13:30
Nebuďme naivní. Trump a Tillerson se podobají Babišovi a Zemanovi, nesledují západní, euroatlantické zájmy, ale jedině ty svoje.

Donald Trump vybral budoucího šéfa americké diplomacie: Rexe Tillersona, šéfa ropného gigantu ExxonMobil. Mnohým klesla čelist. Tillerson, který má hájit od příštího roku zahraniční zájmy světové velmoci číslo jedna, nikdy nedělal politiku, jen obchody. Jenomže být lídrem nejsilnější světové demokracie není pouhý kšeft.

Tillerson je znám silnou osobní vazbou na Vladimira Putina a na šéfa ruské státní společnosti Rosněfť Igora Sečina. Putin i Sečin v minulosti pracovali pro KGB. Sečinovi ruská média přezdívají Darth Vader Kremlu. Před třemi roky dostal Tillerson od Putina Řád přátelství, nejvyšší vyznamenání pro cizince. Je odpůrcem sankcí, jež USA na Rusko uvalily po anexi Krymu. ExxonMobil na nich v roce 2014 tratil přes miliardu dolarů.

Tillerson připomíná Andreje Babiše, ovšem násobně umocněného. Jeho střet zájmů je gigantický. Nominace takového člověka je pro euroobčana zlý sen. Jistě, Rusko nelze vynechat, je nutné tuto mocnost diplomaticky vtáhnout do velké mezinárodní politiky. Ale v zájmu demokracie, nikoli v zájmu petrolejářských firem, pro které cílem není šíření občanské svobody, ale jedině zisk. Nějaký Krym nebo Donbas pro ně nehraje roli, nezájem.

Trump říká, že obdivuje způsob, jakým Tillerson řídí ExxonMobil. "Jeho velkou výhodou je, že se dobře zná se spoustou hráčů. V Rusku má za sebou obrovské dohody, ale ne pro sebe – pro firmu," sdělil stanici Fox News. Že by se i ve Spojených státech "babišovalo", stát se vnímal jako firma?

Těžko dnes pochybovat, že Trump má k Putinovi nebezpečně blízko; nevnímá ho jako autoritáře. Nebo ne, omyl, vnímá, ale nevadí mu to. Sbližování s Kremlem potvrzuje i volba poradce pro otázky národní bezpečnosti. Trump si vybral generála ve výslužbě Michaela Flynna. Tento exšéf vojenské rozvědky USA žádá tvrdý postup vůči islámským teroristům a sbližování s Ruskem. Islámský stát chce ničit s Putinem.

Kreml není partner

Pro Evropu i Ameriku se potvrzuje: Trump přináší zásadní změnu zahraniční politiky Spojených států. S Tillersonem a Flynnem změní přístup k Rusku. Nemá smysl se utěšovat, že všecko zůstane při starém. Pro nás i EU nenabízí růžové vyhlídky. Proč? Rusko není normální, demokratický partner, ale světový hegemon, který Unii škodí, ohrožuje své sousedy a bezohledně porušuje mezinárodní dohody (viz Krym a Donbas).

Zlá situace panuje i uvnitř Ruska. Kolik českých, německých, francouzských atd. podporovatelů Putina by tam chtělo žít? Kolik z nich by se přestěhovalo do země, která neuznává základní lidská práva, ničí svobodu tisku a kde se vraždí političtí oponenti i nezávislí novináři? Stále musíme opakovat, co Rusko představuje a obsahuje, jak velkým rizikem je pro EU, Ukrajinu i jiné země.

Na volbu Tillersona reagovala Anne Applebaumová, americká novinářka, držitelka Pulitzerovy ceny za knihu Historie gulagu, jež píše pro Washington Post. Středoevropanům je blízká coby manželka bývalého polského ministra zahraničí Radosława Sikorského. Reakce Applebaumové na nominaci Tillersona: "Je to tragický den pro střední Evropu. Tragický pro celou Evropu." Důvod? Applebaumová na Twitteru napsala, že je "těžké najít více proruské jméno". 

Nejde o jméno, nýbrž o následky, jaké může Trumpova proruská politika přinést. Letos na jaře Applebaumová popsala, co podle ní hrozí: po dvou až třech volebních obdobích může skončit NATO i EU. „Je zde mnoho politických lídrů, kteří začínají získávat podporu, ale už nejsou oddáni západnímu spojenectví. Jsou to různé skupiny od Le Penové ve Francii po Donalda Trumpa v USA."

Nakolik je Tillerson oddaný západnímu společenství, když kritizuje protiruské sankce? Když je přítelem autoritáře Putina, který si klidně urve kus cizí země a jehož armáda je silně podezřelá, že se podílela na sestřelení civilního letounu MH17 a živí hybridní ukrajinskou válku?

Zdá se, že trojka Trump, Tillerson, Flynn bude brát Rusko jako partnera, kterým však dnes v žádném případě není, neboť nevyznává demokratické hodnoty.

Dělej si, Vladimire, što ty chočeš

Applebaumová mluví o ruském rozkladném vlivu v EU. Už dříve v článku pro The Washington Post psala o Putinových "užitečných idiotech", mezi něž řadila mimo jiné Andreje Babiše, Miloše Zemana a Václava Klause. Jako zlou souhru okolností viděla Brexit, vítězství Trumpa a případnou výhru Le Penové ve Francii. Dvě položky už byly splněny, navíc Trump pokračuje v riskantním nadbíhání Rusku.

Co to v budoucnosti přinese? Trumpovu politiku "ty si, Putine, dělej ve své oblasti, co chceš, a já si budu totéž dělat v té své". Pro Rusko ideální. Mohly by padnout americké sankce, anexe Krymu by byla přijata jako "normál", Kreml by posílil a ještě účinněji rozkládal EU. Už dnes v ní podporuje nacionalistické síly, rozklad.

Reakce českých diplomatů jsou krotké. Petr Kolář, bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku, byl prý při návštěvě USA uklidňován, že "vše bude nakonec O. K.“, i když sám předpovídá zrušení sankcí (rozuměj de facto potvrzení anexe Krymu).

Tomáš Pojar, bývalý velvyslanec v Izraeli, potvrzuje snahu Trumpa o sblížení s Ruskem. "Není ale automatické, že to bude na úkor střední Evropy." To by však byl zázrak, který se nestane. Pojar zároveň předpovídá, že se časem USA a Rusko střetnou: "Jde hlavně o ruský režim, který svoji legitimitu vybudoval na soupeření se Západem a vymezování se vůči Spojeným státům. Ve chvíli, kdy to opustí, tak sám sebe oslabí." (Nedodává však, že Trumpův a Tillersonův kamaráčoft s Putinem Kreml posílí...)

Naivně zní bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý. Nemyslí, že by Tillerson musel znamenat lepší vztahy s Ruskem: "Může to mít i opačný efekt, kdy prezident USA zvedne telefon a řekne Putinovi na rovinu, co se mu na krocích Kremlu nelíbí." Hm, to je pěkné. A co na to Putin? Přestane ty kroky dělat? Nesmysl.

Nebuďme naivní. Trump a Tillerson se podobají Babišovi a Zemanovi, nesledují západní, euroatlantické zájmy, ale svoje. Evropa má jedinou šanci, nepustit nacionální populisty k moci, nevzdat společný projekt, usilovně se bránit ruskému rozkladu. V tomhle nám Exxon Tillerson zřejmě nepomůže.

autor: Martin Fendrych | 14. 12. 2016 13:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama