Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
20. 1. 2017 7:30

Trump usedá na trůn. Představuje virus, díru v systému, který oblafl. A v lecčems má pravdu

Jeho útok na korektnost, jeho sympatie k Putinovi, hrubost, to jsou skoky zpátky. Zbývá však jedna pro nás klíčová kvalita: Třese Evropou, budí ji.
Tuhle tvář jen tak nezapomeneme. (Postava Donalda Trumpa v muzeu voskových figurín ve Washingtonu.)
Tuhle tvář jen tak nezapomeneme. (Postava Donalda Trumpa v muzeu voskových figurín ve Washingtonu.) | Foto: Reuters

Pátek, inaugurace Donalda Trumpa. Začíná nová éra? Nepochybně ano. Do čela světové velmoci číslo jedna nastupuje prezident zvolený z protestu, zlobivé dítě, antipolitik, miliardář či stamilionář (pořádně se ani neví, jaký majetek vlastní), který si dělá, co chce, a masy mu to baští. Nejen v USA, podporují ho i miliony lidí v Evropě, vidí v něm vzpouru proti establishmentu.

Co znamená nový šéf Spojených států pro nás, pro Evropskou unii a Česko? Máme se bát? Ztrácíme jistoty? A v jaké chvíli nastupuje? EU je rozložená, neakční. Británie oznámila tvrdý Brexit. Rusko unii rozvrací hybridní kampaní. Bezpečnostní experti v Německu varují: Kreml ovlivní volby. Francie očekává to samé. A do toho nastupuje megaakční Trump, který se trefil do noty publiku vychovanému "akčňáky", střílečkami, krváky, sitcomy a počítačovými hrami.

Co od něj může Evropa čekat? Každý, kdo sleduje americkou politiku a Trumpa, říká: Je nevyzpytatelný. Nevíme, co udělá. Nemá žádný jasný politický směr, je showman. Může jít na ruku Putinovi, nebo se na něj naštve, nikdo neví. Připomíná hyperaktivní dítě ve škole. Klid, výbuch, výbuch, klid.

Zároveň víme, že povede Spojené státy, přičemž ty jsou náš (Česka i unie) základní demokratický spojenec a my, EU, jejich základní spojenec. Trump zřejmě nic zásadního nezmění na tom, že USA budou i nadále demokratickou zemí. Máme dál společné cíle, společný zájem. USA nejsou jen Donald Trump, ač tam má prezident značnou moc.

Podstatný bude jeho vztah s Putinem. Nevíme, jak se vyvine. Víme, jak dnes Trump působí, jako rozbíječ EU. Kdyby si Putin mohl vyrobit prezidenta USA, hodně by se Trumpovi podobal: útok na NATO, pochvala rozpadání EU, útok na Angelu Merkelovou. (Nedivme se, Nadace Hillary a Billa Clintonových dostala od německé vlády okolo pěti miliónů dolarů, když Clintonová usilovala o prezidentský úřad.)

Špičkoví politici unie vnímají Trumpa jako nepřítele. A jako vysloveně nepřátelský akt samozřejmě vidí taky Brexit. Ale oba ty "jevy", nový šéf USA a odchod Británie, lze nahlédnout i opačně: my, demokratické země a jejich vlády, jejich politici, mnoho věcí děláme špatně. U Brexitu je to tak jasné, že to nelze nevidět.

Akční tweeťák kontra Juncker

Nemá tedy ten proklínaný Trump v něčem pravdu? Neříká občas věci, které sedí, ale my (Brusel i jednotlivé členské země) je odmítáme slyšet? Nemyslím tím jeho odpudivou nekorektnost, jíž jen nadbíhá voličům a sám sobě. Mám na mysli jiné věci. V nedávném interview pro Bild a The Times Trump nastínil svou zahraniční politiku.  

Mluvil o Severoatlantické alianci: "NATO je zastaralé, protože neřeší terorismus," pravil. A: "NATO je pro mne velmi důležité, ale jen pět zemí platí do rozpočtu Aliance, kolik má." Jsme doma. Trump má recht. Ne v tom, že by Aliance byla "zastaralá", ale v tom, že lidé čekají: bude nás chránit i před nekontrolovaným přílivem uprchlíků. A je celkem buřt, že k tomu NATO nebylo zřízeno. Pokud se na to nepřeorientuje, je zastaralé, nepružné.

Stejně krutě se Trump trefuje s (ne)placením do rozpočtu Aliance. Ani my, evropští prckové, kteří mají nulovou šanci ubránit se třeba Rusům, neplatíme, k čemu jsme se zavázali. A s námi další země. Bezpečnost EU nyní dostává ještě další ránu díky Brexitu. Británie má skvělou armádu, výtečné tajné služby, které budou zatraceně chybět.

Úplně jiný druh "pravdy" má Trump prostě tím, jak je akční a "moderní". (Volby vyhrál i díky svým ústům, jež chrlila jednu "tweetzkratku" za druhou, díky Twitteru a Facebooku.) Proti tomuhle rozdivočelému nevychovanci stojí neskutečně neakční, málo hybná, zabetonovaná, zamrzlá unie.

Evropské komisi předsedá Jean-Claude Juncker, politik na baterky, nevážený, neuznávaný. Ouřada s pověstí pijana, který Fidela Castra považuje za hrdinu. Peklo. Eurodiplomacii řídí místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová, italská levicová politička, stejně na nic jako její šéf. Umějí si zákulisně urvat funkci, tím to hasne. Politici, kteří nic nerozhodnou, postrádají vizi i autoritu.

K téhle komisní dvojce si přiřaďme tři čerstvé výroky Trumpa o EU. První: "Nakonec se ukáže, že Brexit je velká věc." Druhý: "Další země budou chtít Evropskou unii opustit a bude těžké ji udržet pohromadě, když je pod tlakem imigrace." A třetí: "Migrační krize z roku 2015 byla poslední ranou masové podpoře sjednocené Evropy. Věřím, pokud by země Evropské unie nebyly donuceny přijmout tolik uprchlíků, se všemi problémy, které to přináší, nenastal by Brexit."

EU: Přestat se chovat jako klacek

Výroky rozkladné, antiunijní. (Nezapomeňme, že EU je pro USA nejen partner, ale i konkurent.) Obsahují však značnou dávku pravdy. Nesnesitelný Trump tu nahlas říká, co ví každý. Sebevědomá Británie (těsná většina v referendu) se rozhodla opustit EU, protože to s kontinentem už dál nešlo. Sice jí asi nejvíc vadí vnitřní unijní pracovní migrace, což Trump neřekl, ale zároveň platí, že si dodnes neumíme pohlídat vnější hranice a dělají to za nás (zčásti) Turci. Stejně tak hrozí, že neakční EU možná budou chtít opustit další země. Trump to říká na plná ústa a měli bychom ho slyšet.

Jak reaguje unie? Dosluhující, neúspěšný francouzský prezident Hollande pravil, že Evropa je sice vždy připravena pokračovat v transatlantické spolupráci v souladu s jejími zájmy a hodnotami, ale dodal, že "nepotřebuje rady zvenčí, aby se jí říkalo, co má dělat". Popravdě mizerný stav EU volá po radě a pomoci odkudkoliv.

Kancléřka Angela Merkelová reagovala na Trumpovu kritiku větou: "Myslím, že my Evropané máme svůj osud ve vlastních rukou." Na to se člověku, který sleduje dění v unii, chce zvolat: Proboha, co máme pevně v rukou? Kontrolu imigrace, hranic? Odchod Británie? Masivní nárůst nacionalistických stran v sedmadvacítce? Ruskou propagandu? Sorry, ale my nemáme v rukou skoro nic!

Jedno Merkelová trefila. Studentům v Bruselu po převzetí čestného doktorátu od univerzit v Gentu a Lovani řekla: "Jsem přesvědčena, že Evropa a Evropská unie se musejí naučit převzít v budoucnu ve světě více zodpovědnosti. Nemylme se. Z pohledu některých našich tradičních partnerů, a myslím i transatlantické vazby, není záruka, že úzká spolupráce s námi Evropany potrvá věčně."

Trump nás dnes neohrožuje. USA potřebují Evropu stejně jako EU potřebuje Spojené státy. Ale nastupující prezident nás nutí opustit europubertu, přestat se chovat jako klacek, za kterého platí jiní a on ani nepoděkuje.

Unii nutí, aby převzala nejen "ve světě víc zodpovědnosti", jak říká kancléřka, ale taky za sebe víc zodpovědnosti. Na prvním místě za svoji bezpečnost. To zatím umíme málo. Nejde o rušení NATO, Alianci nutně potřebujeme, ale o schopnost dohodnout se uvnitř společenství aspoň na ochraně vnější hranice. (Věc, o níž se mluví stále dokola dva roky, leč "skutek utek".)

Donald Trump není žádný vzor politika, spíš představuje virus, díru v systému, který oblafl. Jeho útok na korektnost, sympatie k Putinovi, jeho hrubost, to jsou skoky zpátky. Zbývá však jedna pro nás klíčová kvalita: Třese Evropou, budí ji. Třese demokracií, je jejím testem. A je na nás, jestli v té zkoušce obstojíme jako svobodná část světa. Jestli se virem nenakazíme a nezačneme trumpovat.

 

Právě se děje

Další zprávy