Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
4. 6. 2014 19:00

Tuhý křísí, co Lessy zrušil. Informace potečou ven z policie

Komentář Martina Fendrycha: Kdyby existovala centrální analytika na policejním prezidiu před dvěma roky, nebyl by zatčen ani Rath, ani Nagyová. A přece ten útvar vzniká.
Kdyby se informace z ÚOOZ a ÚOKFK scházely před dvěma roky na policejním prezidiu, Jana Nagyová by nebyla nikdy zatčena. David Rath zřejmě taky ne.
Kdyby se informace z ÚOOZ a ÚOKFK scházely před dvěma roky na policejním prezidiu, Jana Nagyová by nebyla nikdy zatčena. David Rath zřejmě taky ne. | Foto: Aktuálně.cz

Policie se vrací do minulosti – její prezident Tomáš Tuhý znovu vyžaduje, aby do centra, tedy do analytického útvaru na policejní prezidium, proudily informace o všech kauzách, na kterých pracují centrální útvary. Důvod? Aby nepracovaly na stejné věci. Argumentuje se kauzou Opencard. Její první fázi vyšetřovala protikorupční policie (ÚOKFK) a druhou protimafiánský útvar (ÚOOZ). Jenomže případ Opencard byl velmi podivný. Nešlo o dublování, ale o to, že policie nedělala, co měla. Dokonce kvůli té kauze vznikla sněmovní vyšetřovací komise.

Potíž je v tom, že shromažďování informací o vyšetřování citlivých kauz do jednoho místa, do centra, sice může zabránit „dublování“, ke kterému dojde jednou za uherský rok, ale mnohem spíš ohrozí vyšetřování. Je to riskantní pokus, který budou detektivové maximálně bojkotovat.

Policejní prezident Tuhý v České televizi 18. května řekl: „Chci, aby naše policie... byla schopna eliminovat právě takovéto věci (viz Opencard), aby nedocházelo k tomu dublování, abychom byli schopni zavnímat, a k tomu bude sloužit i ten analytický nebo slouží ten analytický útvar, který má k dispozici náměstek policejního prezidenta, který bude jasně vykazovat tu příslušnost.“

Poněkud krkolomná řeč. Je z ní však jasné, že do analytického útvaru náměstka pro službu kriminální policie a vyšetřování (od 1. června se jím stal Zdeněk Laube) již proudí či budou proudit informace o případech, na kterých celorepublikové útvary pracují.

Tomáš Tuhý, nový šéf policie, chce zřídit centráolní analytiku, kam se nalejí informace z celorepublikových útvarů.
Tomáš Tuhý, nový šéf policie, chce zřídit centráolní analytiku, kam se nalejí informace z celorepublikových útvarů. | Foto: Ministerstvo vnitra ČR

Prezident Tuhý pokračoval: „Budeme sdílet informace na tomto centrálním útvaru společně s útvary celorepublikovými, tak abychom byli schopni si nastavit jednotný pohled na prověřování... abychom byli schopni říct, dnes tady tato věc je v příslušnosti protikorupčního útvaru, toto je věc organizovaného zločinu.“

Jednotný pohled na prověřování, co to znamená? ÚOOZ i ÚOKFK budou muset pravidelně informovat, na čem začínají dělat či dělají. V Laubeho útvaru to pak analytici posoudí a náměstek zavelí: Tohle patří korupčníkům. Nebo: Tohle patří organizovanému zločinu. Případně také řekne: Na tomhle nedělejte vůbec.

Rath i Nagyová by byli v klidu

X lidí, zřejmě včetně policejního prezidenta, bude vědět, na čem útvary pracují. X-krát bude hrozit, že informace někdo vynese ven a že vyšetřovaní dostanou včas echo: Bacha, jdou po vás chlupatý. Než tohle, to je opravdu lepší ono dublování, ke kterému dojde jednou za rok.

Dva příklady, které ilustrují, jak takové riziko v reálu vypadá. Vyšetřování exhejtmana a exposlance ČSSD Davida Ratha. Malý tým šetření utajil před svým vlastním vedením. Jen díky tomu byl Rath chycen. Petr Vincenz, který pracoval jako šéf operativy ÚOKFK Ústí nad Labem a posléze přešel do centrály v Praze, nevěřil ani svým nadřízeným. (Nakonec z protikorupční policie znechucen odešel.)

Že se vyměnila hlava policie a pár dalších lidí, to mnoho neznamená. Nelze prostě důvěřovat, že nikdo nic nevynese. Jediná rozumná obrana je citlivé informace o kauzách nesdílet.

Druhý příklad, drsnější. Bývalý policejní prezident Martin Červíček nevěděl o vyšetřování Jany Nagyové. Figuruje v policejních odposleších v této kauze. Je vysoce pravděpodobné, že kdyby existovala centrální analytika a ÚOOZ by byl povinen do ní sypat informace o prověřování Grygárka, Janouška, Rittiga, Nagyové a dalších, vyšetřování by se provalilo a jejich spolčení by dodnes pokračovalo. Červíček se o akci na Úřadu vlády dozvěděl až těsně před jejím spuštěním. Také proto, že se pokoušel do čela Útvaru zvláštních činností posadit člověka napojeného na kmotry.

Že se vyměnila hlava policie a pár dalších lidí, to mnoho neznamená. Nelze prostě důvěřovat, že nikdo nic nevynese. Jediná rozumná obrana je citlivé informace o kauzách nesdílet. Jinak u nás vytečou, kam nemají.

Náměstkem pro kriminálku se stal Laube, bývalý pracovník komunistické StB, do níž nastoupil v roce 1983. Pracoval na sledovačce (Správa sledování StB), skončil na pozici vedoucího staršího referenta. - Laube dosud řídil Útvar speciálních činností (nasazování skrytých agentů). Není známo, že by odtud něco uniklo. Lidé jako Robert Šlachta (ředitel ÚOOZ) mu zřejmě budou věřit. Ale přece jen je divné, když se náměstkem šéfa policie z desítek tisíc policajtů stane ausgerechnet bývalý estébák. Nevychovala si jiné šéfy?

Nebezpečnější než „Langerův rozkaz“

Bude analytika fungovat? Budou policajti z centrálních útvarů ochotni sdílet informace? Je všeobecně známo, že ÚOOZ nevěří lidem z ÚOKFK. Ano, od června 2013 protikorupčníky řídí Milan Komárek, ale protikorupční policie byla považována za shnilou hodně do hloubky. Vůle poskytovat informace tu ze strany ÚOOZ nepochybně nebude.

Centrální analytika na policejním prezidiu je přesně to, co Davidu Rathovi scházelo.
Centrální analytika na policejním prezidiu je přesně to, co Davidu Rathovi scházelo. | Foto: Ludvík Hradilek

V policii už to – v menší míře – dříve bylo. Bývalý policejní prezident Petr Lessy zrušil „Langerův rozkaz“. Ten nařizoval, že se do ÚOKFK musely scházet všechny případy hospodářské kriminality, které byly vyšetřovány. Tam se pak vybíralo, co ano a co ne. (Langer ve skutečnosti rozkaz nevydal, pouze novelizoval, když se změnily názvy útvarů.) Tehdy bylo zrušení rozkazu všeobecně přivítáno; byl brán jako riziko, že informace utečou k politikům.

Tuhého pokus je horší, rozsáhlejší, netýká se pouze hospodářské kriminality, ale i dalších trestných činů.

Mimochodem, hlásný informační systém už v policii poměrně dlouho běží. Jmenuje se Evidence trestního řízení (ETŘ) a slouží k dokumentování průběhu trestního a přestupkového řízení. Mají do něj přispívat nejen celorepublikové útvary, ale i kraje. Policie ale podle dostupných informací do ETŘ klíčové věci nedává. Když útvary chtějí Evidenci trestního řízení obejít, případ prostě utají. Pak nemůže v systému figurovat.

Co naopak funguje? Dohody dozorujících státních zástupců. Ti se mohou při vyšetřování jednotlivých případů domluvit na tom, že jim policejní útvar poskytne informace, které má k dispozici. Z pohledu trestněprávních norem je to v pořádku. Státní zástupce je garantem vyšetřování, ne analytický útvar na prezidiu.

Riskantní centralizace se netýká jen policie. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) chce zrušit Vrchní státní zastupitelství v Praze i Olomouci a zřídit speciální státní zastupitelství, které by se soustředilo na korupci a klíčové hospodářské kauzy. (Nový zákon o státních zastupitelstvích Válková zdědila po předchůdcích.) Takže zase jedno absolutistické centrum s maximálními pravomocemi. Dříve to byla všemocná generální prokuratura. Špatně.

Jak to dopadne s Tuhého-Laubeho analytikou? Bude centrálním útvarům proti srsti. Udělají všechno pro to, aby informace o prošetřování nemusely dávat dál a riskovat, že vytečou.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy