Emil Aslan Emil Aslan | Komentáře
1. 7. 2016 12:00

Turecko se vlastní vinou stalo rájem džihádistů, vláda podcenila hrozbu

Bohužel, Turecko bude zřejmě dál plnit mediální prostor zprávami o teroristických útocích, píše v analýze politolog Emil Aslan.
Okno rozbité při teroristickém útoku na Atatürkově letišti v Istanbulu.
Okno rozbité při teroristickém útoku na Atatürkově letišti v Istanbulu. | Foto: Reuters

Ve večerních hodinách 28. června zaútočila trojice sebevražedných teroristů na druhý terminál Atatürkova letiště v Istanbulu, čtvrtého nejvytíženějšího v Evropě a jednoho z nejlépe chráněných na světě. Útok, doprovázený střelbou z automatických zbraní a výbuchy, si vyžádal víc než čtyřicet životů a 239 zraněných. Podle informací, které přinesly turecké úřady dva dny poté, byli teroristé rodáci z postsovětských zemí: Ruska, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu – a podle všeho byli napojeni na tzv. Islámský stát.

Masivní a smrtonosné teroristické útoky nejsou v Turecku novinkou. Pouze v loňském roce při nich zemřelo 250 lidí. Teror je využíván jak Islámským státem a jeho sympatizanty, tak kurdskými separatisty a ultralevicovými uskupeními. Každý z nich sleduje kardinálně odlišné cíle. Do jisté míry platí, že si Turci na stav permanentní války zvykli: minimálně od 80. let je s krátkými přestávkami Turecko dějištěm ozbrojeného násilí a zatím vše nasvědčuje tomu, že tento stav může přetrvávat i v následujících letech.

Násilí používané džihádisty přesto má řadu specifik. Zatímco se rozličné kurdské bojůvky snaží útočit zejména na objekty a subjekty armády a vojenské policie – žandarmy – a ultralevicové a anarchistické skupiny se rovněž zaměřují na orgány spojované se státem, primárním cílem džihádistů jsou civilisté. Ve snaze způsobit Turecku co největší újmu – a vyhnout se kontroverzím, je-li toto slovo v kontextu teroristických útoků vůbec přípustné – útočí džihádisté zejména na objekty spojované s turistickým ruchem, respektive s mezinárodními kanály země. Proto se džihádisté v poslední době zaměřují na turistické objekty v centru Istanbulu a na letiště. A proto je velmi pravděpodobné, že se Islámský stát do této chvíle (pátku 1. července dopoledne) nehlásí k útoku na Atatürkově letišti: zatímco tento útok přinesl jasný vzkaz vládě v Ankaře o odhodlání džihádistů, hlásit se k vraždě desítek nahodilých lidí by bylo radikálně sunnitskými kruhy asi stěží pochopeno. I proto džihádističtí sebevrazi, kteří se v minulosti odpálili v Turecku, pocházeli ze zahraničí: ze Sýrie a postsovětského prostoru.

Bavíme-li se o příčinách džihádistického terorismu v Turecku, pak je nutno říci, že na rozdíl od etnoseparatistického či extremistického terorismu se jedná v tureckém kontextu o poměrně nový fenomén. Kořeny džihádistického terorismu lze spatřovat v syrské občanské válce. Vláda v Ankaře již počátkem nultých let vsadila na rychlou změnu režimu v Sýrii; džihádisté stejně jako sekulární rebelové ze Svobodné syrské armády, syrští Turkmeni a jiní – se tenkrát jevili jako přirozený spojenec v boji proti režimu Bašára Asada. Významnou roli hrála i snaha Ankary udržet na uzdě rozpínající se Kurdy na severu Sýrie, k čemuž se džihádisté alespoň částečně hodili. Kurdská opatření ke sjednocení souvislého pásu území na jih od tureckých hranic by odřízla Turecko od Sýrie a razantně snížila jeho vliv v tomto areálu. A také se mohlo stát, že se syrští Kurdové sjednotí s de facto nezávislým iráckým Kurdistánem a územní integrita Turecka, jehož pětinu tvoří etničtí Kurdové obývající příhraniční oblasti s Irákem a Sýrií, bude ohrožena.

Přes Turecko proudily do Sýrie tisíce džihádistů z celé Evropy, respektive z řady blízkovýchodních a postsovětských zemí. Turecké úřady tenkrát tento stav, při kterém se jejich země stala křižovatkou džihádistických dobrovolníků z celého světa, tolerovaly. Ba, jak se zdá, poskytovaly některým džihádistům – a nejen jim – přinejmenším logistickou podporu.

Když se začalo před dvěma lety zdát, že nově vytvořený Islámský stát má v úmyslu časem obsadit i turecké území – a vzkřísit podobu osmanského chalífátu – začal vztah Ankary k Islámskému státu procházet významnou proměnou. Bylo jasné, že se střetu s džihádisty vyhnout nedá, bylo však zapotřebí – i v kontextu rozpínajících se syrských Kurdů – tento střet oddálit. Nejlépe to vystihlo turecké chování během bojů o severosyrské město Kobane, bráněné zejména kurdskými oddíly proti džihádistické přesile. Toto obléhání nemohlo pro Ankaru skončit dobře jak v případě případného vítězství džihádistů, tak Kurdů. Vítězství Kurdů by bylo důležité nejen v symbolické rovině, ale umožnilo by Kurdům upevnit svoji kontrolu nad strategickým úsekem – a vést ke kýženému sjednocení tzv. kurdských kantonů na severu Sýrie. Vítězství džihádistů by vedlo ke kontrole strategického úseku turecko-syrských hranic v době, kdy se vztahy mezi Islámským státem a Tureckem poznenáhlu zhoršovaly. Obléhání Kobane bylo Ankarou ignorováno přes protesty mezinárodního společenství i vlastní kurdské komunity.

Nejpozději od roku 2015 uvažovala Ankara o preventivním útoku proti Islámskému státu. Nezbytnou podmínkou však pro ni bylo, aby nevstoupila do války s obávaným nepřítelem na vlastní pěst. Mezinárodní koalice, o jejíž ustálení Turecko usilovalo, však měla brát v potaz turecké zájmy v severní Sýrii – zejména ve vztahu k místním Kurdům. To se nakonec nestalo: kurdské oddíly se ukázaly jako nejodolnější a nejschopnější pozemní síla čelící džihádistům v situaci, kdy se nikomu nechtělo vstupovat do pozemní války s téměř statisícovou džihádistickou armádou. Turci se rovněž obávali toho, že existence stovek, ne-li tisíců džihádistických buněk v zemi, spolu s rozsáhlou pozemní hranicí se Sýrii, vyústí v případě střetu s Islámským státem v sérii masivních teroristických útoků.

To se nakonec i stalo. Letité tolerování stavu, kdy se z Turecka stal jakýsi džihádistický ráj, spolu s nečinností tureckých zpravodajských služeb při zamezování kontaktů mezi Islámským státem, tureckými džihádisty a džihádistickou internacionálou od Velké Británie po Čínu způsobily situaci, za které úřady nejsou s to kontrolovat informační i finanční toky a pohyby džihádistů napříč Tureckem. Zatímco se turecké bezpečnostní a zpravodajské složky zaměřovaly primárně na kurdskou hrozbu, stovky, ne-li tisíce džihádistů, kteří se mohou opírat o etablované konexe uvnitř a mimo Turecko, jednoduše metastázovaly do síly, která již není kontrolovatelná i poměrně schopnou zpravodajskou službou Turecké republiky, MIT.

Bezpečnostní složky se s vypětím sil snaží zabezpečit ochranu klíčových objektů jak civilního, tak vojenského charakteru – letišť, železničních stanic, policejních stanic a vojenských posádek. Významné chyby Ankary v předchozích letech, které paralyzovaly protidžihádistickou prevenci MIT, přesto mají své důsledky. S ohledem na rozsah problému je málo pravděpodobné, že frenetická opatření, ke kterým přistoupily bezpečnostní složky Turecka v posledním roce a půl, jsou s to situaci v nejbližších měsících kardinálně změnit. Do té doby bude Turecko zřejmě plnit mediální prostor zprávami o teroristických útocích páchaných džihádisty, kteří se hlásí k Islámskému státu.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 54 minutami

V texaském Austinu někdo zastřelil tři lidi, policie pátrá po podezřelém

Policie v texaském Austinu v neděli pátrala po 41letém muži v návaznosti na střelecký incident, při kterém přišly o život tři oběti. Podezřelý byl považován za nebezpečného, panovala obava, že by mohl vzít rukojmího. O událostech informovaly agentury Reuters a AP.

"Zdá se, že jde o izolovanou událost v domácnosti, obyvatelstvu nebezpečí nehrozí," uvedla austinská policie. Její šéf Joseph Chacon ale také vyjádřil obavu, že by hlavní podezřelý "mohl případně vzít rukojmího a sám se někde ukrývat a čekat, než odejdeme". Policie obyvatele vyzývala, aby se vyhýbali oblasti na severozápadě města, kde se střelba odehrála. Lidé z dané oblasti pak neměli vycházet na ulici.

Na místě podle svědků zasahovalo více policejních jednotek a sanitky, uvedla agentura AP. Při střelbě přišli o život dvě ženy latinskoamerického původu a jeden muž tmavé pleti. "Zatím nemáme informace o dalších obětech," uvedly zdravotnické úřady.

Údajný pachatel Stephen Broderick se podle Chacona s oběťmi znal, pozadí incidentu ale policejní velitel dále neosvětlil. Hledaného muže popsal jako černocha nižší postavy. Vyšetřovatelé nevěděli, zda uprchl v automobilu, pracovali ovšem s předpokladem, že je ozbrojený.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Při nehodě vozu Tesla zahynuly dvě osoby, za volantem nikdo neseděl

Dva muži zemřeli při srážce vozu Tesla S se stromem nedaleko amerického města Houstunu. Podle místní policie v autě ale nikdo neseděl za volantem, informovala dnes agentura Reuters. Tesla ani úřady pro silniční bezpečnost nehodu nekomentovaly.

Podle místních médií se nehoda stala v sobotu. Vůz jel vysokou rychlostí, když nezvládl zatáčku a narazil do stromu. Po uhašení požáru policie našla ostatky dvou mužů - jeden seděl v přední části na sedadle spolujezdce a druhý v zadní části vozu.

Nehoda se stala v období, kdy se kvůli několika nehodám zvýšila pozornost vůči systému poloautomatického řízení americké automobilky. Americké silniční úřady prošetřují několik desítek nehod vozů Tesla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy