Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
11. 7. 2018 8:00

Turistický ruch může být i zlá zpráva, demonstrováno na pivních kolech v Praze

Turistika centru metropole přerůstá přes hlavu a řešit to novými a novými zákazovými značkami nedává smysl. Je potřeba opravit měřítka uvažování.
Beer bike. Řidič musí zůstat střízlivý, šlapači naopak.
Beer bike. Řidič musí zůstat střízlivý, šlapači naopak. | Foto: Volodymyr Baleha / Shutterstock.com

Strážníci v Praze o prodlouženém víkendu kontrolovali takzvaná pivní kola, tedy vozítka servírující alkohol skupinám turistů v centru. Za tři dny odhalili 11 porušení vyhlášky o konzumaci alkoholu na veřejnosti a vybrali na pokutách 3400 korun. Městská policie o tom informovala v tiskové zprávě.

Pivní kolo, někdy nazývané pivní bar, pojme obvykle 12 až 16 lidí, bývá vybaveno hudebním stereo systémem a efektními světly pro noční jízdu. Podobně jako na řadu jiných služeb pro turisty si na ni obyvatelé opakovaně stěžují, protože objemná vozítka často komplikují dopravu a jejich osádky se chovají hlučně, informuje agentura ČTK.

Zpráva - jedna z tohoto typu, od Prahy přes Český Krumlov, dopravní zácpy vodáků na Vltavě po Benátky, rakouský Hallstatt, Barcelonu nebo Baleárské ostrovy - ilustruje, jak se pohled na turistický ruch tříbí. Podnikatelé a instituce, které ho mají v popisu práce, turistiku dál prezentují jako dobrodiní. Ale s tím, jak - u nás i celosvětově - turistický provoz roste, je stále patrnější jeho odvrácená stránka. Místní obyvatelé sice na turismu mohou vydělávat, ale zároveň jím někdy strádají; přičemž dost často se jich týká jenom to druhé.

Běžný Pražan nemá z pivních kol užitek žádný, respektive má užitek záporný. Ti útlocitnější cítí úpadek smyslu a estetický faul; kravál a zdržování dopravy rozčiluje asi všechny. Absurdita vítězí, když za rozjařeným pivním kolem zvolna popojíždí plná tramvaj MHD.

Zkomercionalizovat a zdisneylandizovat životní prostor, ke kterému mají starousedlíci srdeční vztah, je zatraceně vážná věc. Propachtování živoucí lokality turistice, řekněme ve formátu Prahy 1, by mělo být bez informovaného souhlasu obyvatel nemyslitelné. No jo, ale copak tu ještě nějací zbyli? Život skoro všech místních už je jinde.

Problém pochopili i první politici, i když se většinou omezují na dílčí problémy typu rušení nočního klidu nebo regulace Airbnb. Anebo různých turistických vozítek. Jenže ve jménu "klidu" se pak s vaničkou "ruchu" vylévají i Pražané, pro které kolo znamená skutečný dopravní prostředek. Udělat jim ze Staromáku a okolí no-ride zónu, protože se tam kvůli turistickému ruchu nevejdou, je skandální. Podobně jako když byl Praze zabaven volný průchod Hradem.

Turistika centru metropole přerůstá přes hlavu a řešit to novými a novými zákazovými značkami nedává smysl. Je potřeba opravit měřítka uvažování, nejen v Praze. Zpráva, o kolik procent turistů víc zase přijelo, není výhradně dobrá. Je potřeba nejen turisty lákat a turistický ruch propagovat; ale protože už narazil na své únosné meze, nebo je i překročil, měly by se stát, města, spolky atd. vážně zabývat i tím, jak turistice čelit, jak se bránit jejím nežádoucím efektům. Klidně na to může být i nějaká koncepce!

To z dosavadního úhlu pohledu vypadá kuriózně. Existují přece stovky privátních, ale i veřejných institucí v čele s ministerstvem pro místní rozvoj zaměřených na pravý opak, tedy na "příliv" turistů. Máme snad zřídit nějakou anticentrálu cestovního ruchu, nějaký CzechAntitourism, s pobočkami v postižených lokalitách, které turistika vybydlela? Odpovídat na instituci jinou, která následky činnosti té první eliminuje protitahem, zastane se místních lidí jako ministerstvo životního prostředí zhuntované krajiny?

Jasně že ne. Hlavní je smysl pro míru a to, aby se radnice a kraje braly za skutečné zájmy trvale žijících obyvatel. Jde o to, aby turistický ruch nebyl zlatým teletem a abychom se jen tupě neradovali z jeho růstu a rekordních výsledků. Jinak budou regulační, zklidňovací zákony a vyhlášky fungovat asi jako zalévání kytek cedníkem.

Na úrovni politiky, úřadů a institucí jde ale o vysoce náročnou mentální operaci. Skoro všichni jsme přece nastavení na to, vykazovat růst, výkon, to se bere jako známka úspěšnosti a koneckonců i jako opodstatnění existence. Znaménko plus je dobré a je strašně snadné ho mít v popisu práce. Kdežto minus aj aj, máme problém. Jen si to zkuste představit: ne příliv, ale odliv turistů! Svatokrádež. Ve vzduchu cítíme průšvih, brzdu, omezení požitku, mrtvo, to fakt nechceme. První linie "boje s negativními jevy a externalitami turistiky" proto vede v našich hlavách.  

Turista není zloduch a ten, kdo na něm poctivě vydělává, taky ne. A čím dál víc turistů může znamenat příznivou, i zlověstnou zprávu. I pro turisty samotné: ne každý touží vyrazit si tam, kde místo autentického prostředí místních lidí zakopává o globální fenomén pojízdných barů.

 

Právě se děje

Další zprávy