Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
Aktualizováno 15. 1. 2015 18:54

Utajovaný soud v kauze Nečasová-Nagyová: výsměch veřejnosti

Komentář Martina Fendrycha: Je absurdní, že soud se šéfy vojenské tajné služby a Janou Nečasovou-Nagyovou probíhá za zavřenými dveřmi. Má být ze zásady veřejný, uzavřen jen naprosto výjimečně.
Zneužití tajné služby z lásky?
Zneužití tajné služby z lásky? | Foto: Ludvík Hradilek

Probíhá soud s Janou Nečasovou, dříve Nagyovou, bývalými šéfy Vojenského zpravodajství (VZ) Ondrejem Páleníkem a Milanem Kovanou a agentem vojenské tajné služby Janem Pohůnkem. Skandální je, že soud probíhá neveřejně, za zavřeným i dveřmi. Rozhodla o tom soudkyně Helena Králová z Obvodního soudu pro Prahu 1, kam se případ vrátil.

Králová už dříve kauzu opravdu podivuhodně „vyřešila“: zastavila u Jana Pohůnka trestní stíhání a případ Milana Kovandy a Ondreje Páleníka předala k posouzení ministerstvu obrany. Jana Nečasová dostala trestním příkazem roční podmínku, proti které podala odpor. Vyšší instance naštěstí takové řešení rázně odmítla.

Pro uzavření probíhajícího soudu veřejnosti není žádný důvod. Argumentuje se zřejmě tím, že jsou chráněny utajované skutečnosti. Jaké? U Jany Nečasové to nepadá v úvahu. A jak by mohlo být utajováno zjevně nezákonné sledování manželky premiéra, které nařídila jeho tehdejší milenka, ředitelka jeho kabinetu? Co je na tom tajného? Utajování netajných věcí je zákonem zakázáno.

Soudní řízení je z principu veřejné. To je základní demokratická zásada. Zpochybněna byla jedna z českých tajných služeb. O to víc by měl soud dbát na to, aby veřejnost mohla sledovat, jak se líčení vyvíjí. Uzavřít jednání je podezřelé. Ven se dostávají informace od advokátů obviněných a od obviněných samých, kteří, jaké překvapení, tvrdí, že vše bylo legální. Uzavřít ten soud je obrovská chyba. Výsměch veřejnosti. Po svém prvním verdiktu se soudkyně Helena Králová opět vyznamenala.

Uzavřít jednání má soud jen zcela výjimečně, kupříkladu v situaci, kdy vypovídají utajovaní svědci. Třeba (jako ve čtvrtek) zpravodajci, kteří sledování Radky Nečasové prováděli. Tam je utajení v pořádku. Proč ale utajovat výpověď Jany Nečasové? K tomu není sebemenší důvod. Nemůže být. Uzavření soudu je pohrdáním veřejností, popřením základní zásady soudního řízení.

Kontrasledování? Lež jako věž

A sám obsah jednání před soudem? Obvinění se brání, že exmanželka expremiéra Radka Nečasová nebyla sledována, ale že se jednalo o kontrasledování. Zjevně lež jako věž. Policejní Útvar zvláštních činností (ÚZČ), jak jsme již psali, vydal jasné stanovisko, podle něhož o kontrasledování jít nemohlo. Mimo jiné proto, že o něm paní Radka Nečasová nevěděla. Zajímavé je, že v době, kdy ředitel ÚZČ stanovisko vypracovával, byl činěn dosti drsný pokus na jeho odstranění. Těžko to byla shoda náhod.

Jana Nagyová mohla na podzim 2012 přijít za Ondrejem Páleníkem a požádat ho o sledování Radky Nečasové, ale tehdejší ředitel VZ jí měl říct: „Ano, madam, jistě, ale prožeňte to s milencem vládou, pak na to vlítnem.“

Obvinění po roce a půl ve středu náhle zásadně změnili přístup k věci. Bývalý šéf VZ Ondrej Páleník údajně před soudem vypověděl (dva různé zdroje to potvrdily Právu), že expremiér Petr Nečas (ODS) o akci Vojenského zpravodajství věděl. Nejen to, prý si ho osobně vyžádal. Mluvil údajně o tom, že jeho ženě hrozí nebezpečí, a po telefonu požádal, aby VZ konalo.

Tak to je velký posun. Zajímavé je, že si na to Páleník vzpomněl až nyní (sledování Radky Nečasové probíhalo v říjnu a listopadu 2012). Proč to neřekl soudu, když byl před rokem a půl brán do vazby? Zvenčí to vypadá, že se Petr Nečas snaží svoji novou manželku Janu zachránit a bere nařízení sledovat svoji původní manželku na sebe.

Na zneužití tajné služby to však nemění vůbec nic. Absurdně zní tvrzení, že akce byla vyžádána premiérem telefonicky. Tedy o ní není zřejmě žádný záznam. Kdyby byl, dávno by se před soudem objevil. Pokud by soud toto uznal jako správné, pak si tajné služby u nás mohou dělat, na kom chtějí a kdy chtějí. Nemusí se dělat žádný záznam, o akce nemusí být žádáno písemně, práce služby pak ani nejde kontrolovat. A když už se i takové službě zdá, že to je moc, tak si objedná soukromou agenturu, ať ty lidi sleduje za ni. (To se v této kauze také stalo. Neuvěřitelné.)

I prezident úkoluje jedině přes vládu. Jen Nagyová ne

Je samozřejmě nutné, povinné, zákonné, aby o akci existoval záznam, žádné vyžadování po telefonu bez zápisu není myslitelné.

Ale pojďme dál. Tajné služby, i když to tak dnes bohužel nevypadá, se musejí řídit zákony. Existuje proto speciální zákon 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství a střechový zákon 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. Obě tyto normy byly při sledování Radky Nečasové, zřejmě nařízeném její sokyní v lásce, porušeny.

Je známo, že podle zákona o VZ musí být sledování, které provádějí agenti služby, nahlášeno ministru obrany. Nebylo. (Není divu, nemohl by je nikdy povolit.) Ale ještě mnohem zásadnější je to, co vyplývá ze střechového zákona o tajných službách. Tam jasně stojí: „Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády.“

Tento paragraf má tajným službám znemožnit, aby byly zneužívány kupříkladu milenkou premiéra. Jasně a nezpochybnitelně z něj plyne, že úkoly službám zadává vláda a prezident, přičemž prezident jedině s vědomím vlády. Tedy každý úkol pro službu, kupříkladu sledování manželky premiéra, musí projít vládou. A musí se odehrát v mezích působnosti té které služby. Vojenské zpravodajství nemá co sledovat Radku Nečasovou. To by mohla – se souhlasem vlády – dělat jedině civilní kontrarozvědka BIS.

Není možné, aby služby úkoloval bez vědomí vlády dokonce ani prezident. A také ne premiér, nějaký ministr, nebo dokonce úřednice Úřadu vlády. Jana Nagyová mohla na podzim 2012 přijít za Ondrejem Páleníkem a požádat ho o sledování Radky Nečasové, ale tehdejší ředitel VZ jí měl říct: „Ano, madam, jistě, ale prožeňte to s milencem vládou, pak na to vlítnem.“

Pokud soud tato jasná fakta nevezme v potaz, pak si u nás zpravodajské služby mnohou dělat absolutně cokoli. V době, kdy se jedná o jejich posílení a o zvýšení jejich pravomocí, by to bylo absurdní. A znovu opakuji: soud s Janou Nečasovou, Páleníkem, Kovandou a Pohůnkem má od začátku probíhat veřejně. Máme na to právo. A je to v zájmu důvěryhodnosti oné služby.

 

Právě se děje

Další zprávy