Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
Aktualizováno 6. 6. 2021 14:12

Po covidu se USA vracejí k normálu. Po Trumpovi ne, Amerika je na rozcestí

Před třiceti lety Francis Fukuyama věřil, že americká demokracie může být vzorem a cestou pro celý svět. Teď se strachuje, zda demokracie za oceánem vůbec přežije.
Spojené státy přemýšlejí, jak dál volit. A praskají při tom ve švech.
Spojené státy přemýšlejí, jak dál volit. A praskají při tom ve švech. | Foto: Reuters

V Americe o minulém víkendu, prodlouženém o pondělní sváteční Memorial Day, začalo léto. Ne to astronomické, které se v USA stejně jako v Evropě probudí v noci z 20. na 21. června. Ale to skutečné, kdy Američané nastartují motory a vyrazí ven z měst, k vodě, a tam, kde to je v přijatelném dosahu, přímo k oceánům. Vždy je v tom pocit nadcházejícího letního rozvolnění. Ovšem letos, kdy má pojem rozvolnění zcela specifický význam, to byl vjem až osvobozující.

Foto: Aktuálně.cz

Autor tohoto textu se navečer o Memorial Day pomalu posouval dopravní zácpou směrem k Washingtonu, ale místo nervozity se dostavilo radostné zjištění. America is back! Už zase v pohybu, čert vem pro tuto chvíli příšerný provoz a ty propálené hektolitry benzinu. Není lepší důkaz, že život se ve Spojených státech vrací k normálu, než nekonečné šňůry koncových světel aut, které se vám před kapotou táhnou soumrakem až za obzor a za další… Až se kolona postupně rozjede, když se široký tok dálnice rozlije v příměstskou deltu silnic a čtvrtí s rodinnými domy.

Nadcházející měsíce budou v USA ale horké i z důvodu, který už není ani trochu letně úlevný. Prezident Joe Biden přednesl během Memorial Day projev na Arlingtonském hřbitově. "Demokracie vzkvétá, když je struktura demokracie silná. Když lidé mají právo hlasovat svobodně, spravedlivě a pohodlně," deklamoval. Mohlo by se zdát překvapivé, proč v den, kdy USA uctívají své padlé vojáky, prezident mluví o svobodném přístupu k volbám. A navíc, v čem je právě v Americe problém?

Byl, je a ještě také bude. Zásadní, ostře štěpící americkou politiku, společnost, demokracii. Výsledkem loňských prezidentských voleb bylo na jedné straně vítězství demokrata Joea Bidena, ale na druhé straně přesvědčení republikánů, že něco podobného už nikdy nesmějí dopustit.

Systematičtí a úspěšní 

Nechme teď stranou Trumpovu lživou, nebezpečnou propagandu, že to byl všechno jeden velký podvod. Je sice možné, že Donald Trump tím do budoucna vytváří obecnou nedůvěru ve volby jako takové a že i to se Americe vrátí ve zlém. Momentálně je ale podstatnější praktická snaha republikánů o změnu volebních zákonů, které jsou podle nich nepřijatelně benevolentní.

Konkrétně jim vadí možnost poštovní volby bez udání důvodu. Nebo také nedostatečné ověřování totožnosti voliče, kdy například stačí, aby jeho podpis na zaslaném volebním lístku souhlasil s jeho podpisem v registru.

V řadě států, kde ovládají zákonodárné sbory, se to republikáni po loňských prezidentských volbách rozhodli změnit - a jsou v tom systematičtí a úspěšní. Volební zákon už například upravili na Floridě a v Georgii, teď k tomu směřuje i republikánský parlament Texasu, druhého nejlidnatějšího státu Ameriky.

Z druhého politického břehu se demokraté snaží tyto změny zastavit a zcela zvrátit. Kongresem tlačí federální volební normu, která by byla nadřízena volebním legislativám v jednotlivých státech.

Demokratický návrh už prošel dolní Sněmovnou reprezentantů, v Senátu je jeho osud velmi nejistý, ale v každém případě zde sledujeme patrně nejdůležitější politickou bitvu dnešní Ameriky.

Fukuyamovo prozření

Na jedné úrovni jde o střet federální moci s pravomocemi jednotlivých států, ale především jde o dva různé pohledy na hlasovací právo.

Podle demokratů by mělo být co nejširší, nejdostupnější. Nelze je omezovat překonáváním nějakých vstupních bariér, jako je například průkaz totožnosti. Občanství je dostačující a jedinou nutnou podmínkou. Podle republikánů by si měl ale občan, pravý Američan, své právo alespoň v určité elementární míře zasloužit. Což je, řekněme, uhlazený, ideový půdorys. Přímo v terénu jde už o prostředky vyloženě pragmatické a každá strana má své vlastní.

Silné demokratické voličské skupiny - černoši, Hispánci a mladí lidé - jsou přesně ty, jejichž volební morálka je často liknavá, nepozorná, na poslední chvíli. Demokraté se svým voličům snaží pomoci, jak mohou. Například armádami aktivistů, kteří za ně vyřídí prakticky všechno, snad jen kromě samotného podpisu na hlasovacím lístku. A když voliče nedostanou k volební urně, dojdou si k němu domů zkontrolovat, aby hlas poslal poštou. Nebo ho raději vyzvednou a pošlou sami.

Republikáni z druhé strany do svých požadavků kladou pasti, které už nemají vůbec nic společného s jimi akcentovaným lepším prokazováním totožnosti. Jde o očividnou snahu zkomplikovat, znesnadnit přístup k volbám. Jejich návrh v Texasu například stanoví, že v neděli by se smělo (v rámci předčasného hlasování) volit až od 1 hodiny odpoledne. Jakou to má logiku? Zatraceně poťouchlou. Jde o útok na stávající, letitou tradici, kdy černoši chodí z ranní, nedělní bohoslužby rovnou hlasovat. Ale kdyby teď museli pár hodin přešlapovat před volební místností? Možná by si to někteří rozmysleli…, těší se republikáni.

Není to hezká podívaná, ani zvenku, a už vůbec ne zevnitř. Na sto amerických akademiků, historiků a politologů vydalo o minulém víkendu veřejnou výzvu, v níž varují před možnými dopady zpochybňování výsledků demokratických voleb. A před zákony, které by k nim do budoucna omezily přístup. Je to velmi naléhavý, znepokojivý dopis, končící větou: "Naše demokracie je v zásadní sázce. Historie nás bude soudit, co jsme v této chvíli udělali."

Mezi podepsanými je i Francis Fukuyama. Před třiceti lety věřil, že americká demokracie bude vzorem a cestou pro celý svět. Dnes se strachuje, zda demokracie ve Spojených státech vůbec přežije. Léto je v Americe hezké, ale tohle Fukuyamovo prozření je hodně trpké. Po covidu se věci možná vracejí k normálu, po Trumpovi to jen tak nepůjde, Spojené státy jsou na rozcestí.

Obsazení Kongresu ve Washingtonu v klíčových okamžicích (video ze 6. ledna 2021) 

Obsazení Washingtonského kapitolu demonstranty | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Hlavní soutěž filmového festivalu Febiofest vyhrál švédský film Charter režisérky Amandy Kernellové o matce hledající cestu ke svým dětem

před 1 hodinou

Platforma Rekonstrukce státu ocenila 21 politiků za boj s korupcí, vyzdvihla Michálka

Platforma Rekonstrukce státu ve čtvrtek ocenila 21 politiků, kteří se podle ní v končícím volebním období nejvíce zasloužili o prosazování protikorupčních zákonů v Parlamentu. Vyzdvihla zejména zásluhy poslance Jakuba Michálka (Piráti), dále pak Marka Výborného (KDU-ČSL) a Ondřeje Profanta (Piráti). Sdělila to ve čtvrtek mluvčí platformy Eva Hromádková.

Ocenění "Dělník protikorupční legislativy" udělila Rekonstrukce státu celkem devíti zástupcům Pirátské strany, třem lidovcům, dvěma Starostům a nezávislým, dvěma poslancům vládního hnutí ANO a jedné poslankyni vládní ČSSD, dále dvěma zástupcům ODS, jedné člence TOP 09 a jednomu senátorovi za klub SEN 21 a Pirátů.

„Poslancem, který za poslední čtyři roky nejvíce podporoval protikorupční opatření, je Jakub Michálek z Pirátské strany. Zasloužil se zejména o vylepšení nominačního zákona, zavedení informačního příkazu a aktivně usiloval o schválení novely zákona o státním zastupitelství," uvedla platforma.

Výborný podle Rekonstrukce státu vedle podpory řady důležitých opatření dlouhodobě bojoval za reformu exekucí, kterou Sněmovna schválila na začátku letošního léta. Profant zase prosazoval zejména přístup k informacím a digitalizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy