Úterní návštěva premiéra Andreje Babiše na Ukrajině poněkud zapadla. Neměla by. Jednak proto, že Česko si je s Ukrajinou velmi blízko. Mnoho Ukrajinců k nám (tedy na Západ) jezdí za prací a jsou zde často oceňováni jako dříči a dobří zaměstnanci. Blízcí jsme si ale i jinak než jen oficiálně. Hlouběji, velmi, velmi reálně, osobně. V něčem pro ni hrajeme podobnou roli jako na druhé straně Německo či Rakousko pro nás.
Za další by návštěva neměla zapadnout kvůli postoji, který tam Babiš za Českou republiku prezentoval.
Premiér u nás čelí tvrdé kritice, je vyzýván částí občanů k demisi (Letná 1 a 2), jde z maléru do maléru, neví, který dřív hasit. Zároveň však - a na Ukrajině to znovu předvedl - představuje protiváhu zvrácené zahraniční politice jasně proruského prezidenta Miloše Zemana a jeho okolí (Mynář, Nejedlý, Zbytek a další).
Příliš si to neuvědomujeme, ostatně to nechtějí slyšet ani zemanovci, okamurovci a filipovci, ale Babiš má své dobré momenty a rozhodně není politik, který by zemi táhl na Východ, k Rusku nebo k Číně.
V Kyjevě se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a s předsedou ukrajinské vlády Oleksijem Hončarukem. Oba ujistil, že naše země, Zeman Nezeman, podporuje územní celistvost Ukrajiny, její reformy a odsuzuje ruskou agresi stejně jako okupaci Krymu.
"Přijel jsem sem s jasným vzkazem podpory ukrajinskému lidu. Nevidíme jiné řešení konfliktu na východě Ukrajiny než obnovu ukrajinské svrchovanosti mírovou cestou," pravil Babiš. A doplnil: "Nelegální anexi Krymu Česká republika neuznává a odsuzuje."
Postoj jasný. Nekličkuje, nenadbíhá Moskvě. Pravý opak toho, co znovu a znovu předvádí hlava státu. Před dvěma roky český prezident nechvalně proslul výrokem v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, kdy okupaci Krymu označil za "fait accompli" - hotovou věc - a radil Ukrajině, ať za Krym žádá jen kompenzaci. (Dovedu si představit, jak mu pak Putin volá a chválí "ty moloděc, Míloš".)
Letos 28. října se urodil další malér. Členové spolku Kyrym birligi (Krymská jednota) napsali k fotografiím z hradní recepce, že Zeman uznal Ruskem obsazený ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska. Kroky a kontakty Zemana musel horko těžko na Ukrajině vysvětlovat český velvyslanec v Kyjevě Radek Matula. (Zeman se totiž ještě v září na Hradě setkal se zástupci ukrajinských prokremelských Rusínů.)
Světová rada Podkarpatských Rusínů se pak ústy svého místopředsedy Mychajla Ťaska Zemanovi i české veřejnosti omluvila, při jednání s delegací Rusínů prý "nikdy neprohlásil, že schvaluje anexi Krymu". Kde je pravda, samozřejmě nevíme, bohužel však dobře známe Zemanovy servilní postoje k Moskvě a Putinovi.
Úlitba v podobě extankisty
V kontextu zemanovském byla slova Babiše i sama návštěva Ukrajiny (na této úrovni první více než po deseti letech) naprosto zásadní. Něco podobného, jako když premiér letos v březnu navštívil centrálu tajné americké služby CIA (Central Intelligence Agency, Ústřední zpravodajská služba) v Langley v USA, a to spolu s ředitelem BIS Michalem Koudelkou.
Ano, tím, kterého Zeman nenávidí, protože Česko chrání před ruskými a čínskými agenty. V Americe byl Koudelka vyznamenán, zatímco doma ho prezident odmítá povýšit do generálské hodnosti, zřejmě aby se Kreml nehněval.
Premiérovu delegaci doprovázela skupina 85 podnikatelů, nešlo tedy "jen" o diplomacii a proklamace, ale také o spolupráci ekonomickou. Babiš: "Je tam velký potenciál pro export. My tam vyvážíme více, než dovážíme. V Ukrajině vidíme velký potenciál." (Obrat s Ukrajinou činí 2,3 miliardy eur, 1,3 miliardy exportujeme, miliardu dovezeme, jak sdělil vicepremiér Karel Havlíček.)
Premiér Ukrajiny připomněl, že země čelí "hybridní válce", a zdůraznil, že Česko jako jedna ze čtyř zemí zrušila veškerá omezení dodávek zbraní Ukrajině.
Pikantní a zároveň typický moment Babišovy návštěvy Kyjeva: mezi podnikateli, které vzal s sebou, figuroval i Zemanovi velmi blízký muž, Zdeněk Zbytek. Jeden ze zakladatelů Strany práv občanů Zemanovci, bývalý důstojník Československé lidové armády a velitel tankové divize ve Slaném, který v listopadu 1989 na sjezdu rolníků naznačoval, že je ochoten vojensky, s tanky, zasáhnout proti sametové revoluci v Praze.
Přítomnost Zbytka, který iDNES.cz sdělil, že se na Ukrajinu jede "potkat s kamarády", nejspíš funguje jako jistý typ úlitby Hradu a Zemanovi. Babiš ví, že "zlobí", když jede podpořit Ukrajinu proti Rusku, a tak s sebou vezme aspoň extankistu Zbytka. Legrační? Ani ne. Šéf ANO coby pragmatik zoufale nechce, aby se Zeman postavil proti němu.
I se Zemanovým Zbytkem (nebo je spíš Zeman Zbytkův?) v delegaci měla cesta Babiše na Ukrajinu velký symbolický význam jak pro Rusy decimovanou zemi, tak pro nás. Babiš se tam zas jednou převtělil v zápaďáka. V politika, který chápe a drží evropský postoj k anexi Krymu. Který EU jen nekritizuje a nenatahuje ruku, ale pro svobodný evropský prostor taky něco konečně dělá.
