Josef Tuček | Komentáře
3. 1. 2007 11:45

Ve slovníku úplatkářů chybí 'kapřík'

Říká se jim různě: obálka, limonáda, konzultační poplatky nebo také sponzorský dar. Jenom pravému slovu, úplatek, se zainteresovaní vyhýbají jak pirát mléčnému baru.

Před koncem roku nabídl britský týdeník Economist úsměvné a přitom mrazivé počtení. Sestavil (neúplný) soupis poznatků svých zpravodajů z celého světa o tom, jak se v různých zemích říká úplatkům.

Tak třeba ukrajinští policisté požadují "pokutu", přestože si vybrané peníze vzápětí strčí do vlastní kapsy.

Na hranicích mnoha zemí, zjistili zpravodajové časopisu, se často používá označení "odbavovací poplatky". Po jejich zaplacení nemusíte pozorovat, jak vaše zavazadla, případně váš kontraband, čekají na podlaze, kde celníci pomalu a rozvážně zpřeházejí jejich obsah.

V Indii se obdobně mluví o "rychlých penězích", které umožní, aby bylo úřední povolení vydáno dříve, než je obvyklé.

Velcí konzultanti a malý dárek na víkend

Oblíbené při privatizacích v postkomunistických zemích byly vysoké honoráře pro "konzultanty". Ti byli najati proto, aby "nějak" u svých politických kontaktů zatlačili ve prospěch svých nových chlebodárců.

Vybrat vhodné konzultanty a správně je zaplatit nemusí být jednoduché. To už se snáze jedná třeba s nigerijskými policisty, kteří si srozumitelně řeknou o "něco malého na víkend". V severní Africe se témuž říká ještě jasněji "malý dárek".

V mnoha zemích světa, zjistili zpravodajové Economistu, se úplatkům nenápaditě říká "obálka". Etiketa zde totiž velí nepředávat peníze odkryté, nýbrž vložené právě do obálky.

Zato v Mexiku, Angole či Mozambiku drobní korupčníci žádají o zakoupení místní limonády. Jestli si uplacený opravdu za získané peníze pořídí tento vcelku neškodný nápoj, je samozřejmě jiná věc.

V Iráku si úředníci řeknou o "dobrou kávu". A abychom zůstali u nápojů: když vám ozbrojenec v Keni řekne, že zapeklitou situaci byste mohli prodiskutovat nad šálkem čaje, víte, že máte vyhráno. "Čaj" je totiž tady synonymem pro úplatek.

Malebné slovní spojení "pět českých na stole" či Ivánkův "kapřík" a "jabka" se do výběru nedostaly. Ale asi není nutné litovat, že Česko tentokrát uniklo pozornosti.

Příspěvek na volební kampaň

Economist nebyl shovívavý ani ke státům považovaným za vysoce vyspělé. Štědré příspěvky na předvolební kampaň významných politiků v USA rovněž zařadil mezi skryté úplatky. Jak dodal, do nepsaných pravidel pak patří, že lobbista v jeden den předá předvolební příspěvek, a teprve někdy později naznačí, co by za něj vlastně chtěl. Jednak to líp vypadá, a navíc se pak dá obtížněji prokázat souvislost mezi vyplacenými penězi a politikovou protislužbou.

Ani v této souvislosti do výčtu nepronikli M. Sinha Rádžív ze souostroví Mauritius a Lájos Bács z Budapešti, které kdysi uváděla mezi svými sponzory Občanská demokratická strana. První jmenovaný tehdy jakýkoli příspěvek popřel, druhý neříkal nic, protože byl už řadu let po smrti. Tihle stínoví dárci ze záhrobí by sice soupis obohatili, ale je to přece jenom už téměř dvanáct roků, tak kdo by vzpomínal...

Kde se úplatkům nejvíc daří

Přestože je tedy korupce všudypřítomná, není všude stejná.

To už není výsledek náhodného pozorování novinářů, ale výzkumné práce Jakoba Svenssona z univerzity ve Stockholmu. Ten se prokousal dostupnými údaji a dospěl k závěru, že rozsah korupce ovlivňují různé dílčí faktory.

Například otevřenost hospodářství země k dovozu cizího zboží zvyšuje možnosti pro pašování, a rostou tedy i snahy o podmazání celníků. Svoboda tisku naopak podle Svenssona míru korupce snižuje, protože korupčníci mohou být v tisku odhaleni. A tak podobně.

Nejzákladnější poznatek je však ten, že celkově úplatky nejlépe rozkvétají tam, kde je hodně byrokratických předpisů. A naopak, čím menší je zasahování úřadů do života jednotlivce, tím menší je i prostor pro vyžadování úplatků.

To je i pro úplně běžného člověka docela srozumitelné měřítko k odhadu, jak velkou korupci může v zemi, i své vlastní, očekávat.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Ruským bankám loni kvůli sankcím a odlivu vkladů klesl zisk o 90 procent

Ruským bankám loni klesl zisk v úhrnu asi o 90 procent na 203 miliard rublů (64 miliard Kč). Na hospodaření finančních ústavů dopadly západní sankce zavedené za válku na Ukrajině a také odliv vkladů. Oznámila to dnes ruská centrální banka.

Západní státy zablokovaly několika klíčovým ruským bankám přístup k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT krátce poté, co Moskva na konci loňského února vyslala na Ukrajinu desítky tisíc vojáků. Největší banky Sberbank a VTB byly nuceny ukončit činnost ve velké části Evropy.

Spolu s dalšími oblastmi ruské ekonomiky ale prokázal tento sektor určitou odolnost, uvedla agentura Reuters. Centrální banka také sdělila, že se komerčním bankám podařilo vyrovnat ztrátu 1,5 bilionu rublů za první pololetí a do konce roku vykázaly zisk.

"Nicméně ne všechny banky byly schopny zcela vyrovnat ztráty ze začátku roku, přičemž někteří hráči zakončili rok s výraznými ztrátami," uvedla centrální banka. Ke konci roku bylo ztrátových 104 bank, v polovině roku jich ještě bylo 130.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Totalita a nenávist není minulost. Putinův režim hýří antisemitismem, řekl Vystrčil

Důvodem, proč si připomínat oběti holokaustu, je, že totalita, autoritářství a nenávist nejsou minulostí. Na dnešním setkání u příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti to v Senátu řekl předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS). Uvedl, že na Ukrajině jsou dnes vražděni nevinní civilisté a jen kousek od Česka Putinův režim nadále hýří antisemitskými výroky i vůči nejvyšším politickým představitelům, jako je například Volodymyr Zelenskyj.

Výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi se zúčastnili také někteří z těch, kdo holokaust přežili ,a připomněly se i romské oběti holokaustu. Kromě bývalé vězeňkyně nacistického tábora Osvětim-Březinka Dity Krausové dnes pořadatelé přivítali také Vladimira Dvorkina a Vitalije Talalajevského, obyvatele Ukrajiny, kteří uprchli před ruskou agresí a našli útočiště v Česko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Česku loni ubylo 1300 živnostníků, v předchozích letech jich naopak přibývalo

V loňském roce ubylo v ČR 1300 živnostníků, v předchozích letech se přitom jejich počet zvyšoval. V Česku začalo v roce 2022 podnikat na živnostenský list 7 000 lidí, o 10 600 více než o rok dříve. Zároveň podnikání ukončilo asi 78 300 podnikatelů, o 36.000 více než v roce 2021. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

"Paradoxem této situace je, že celkový počet živnostníků se sice snížil, ale zároveň začalo v loňském roce podnikat 77 000 živnostníků, což je nejvíce od roku 2011. Úbytek je tak dán počtem podnikatelů, kteří se rozhodli s podnikáním skončit," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Právě živnostníci, kteří na rozdíl od firem ručí za podnikání celým svým majetkem, podnikání podle ní v případě problémů raději ukončí, než by riskovali bankrot.

Měsícem, který nejvíce zahýbal počty živnostníků, byl prosinec. Během něj začalo podnikat 4700 lidí. To je ve srovnání se stejným obdobím v předchozích letech spíše nadprůměr. Zároveň se ale 16.700 podnikatelů rozhodlo podnikání ukončit, což je zhruba čtyřikrát více než v prosinci 2021, vyplývá z dat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy