Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
10. 8. 2015 16:10

Vedro je přírodní pohroma, a kde se vaří politici?

Například nemocnice a léčebny, kde nemají klimatizaci, jsou plné vedrem strádajících pacientů. To je takový problém alespoň projevit zájem?
Závidíme.
Závidíme. | Foto: Reuters

Vlna tropických veder, nejhorší minimálně od roku 1994, má parametry přírodní pohromy. Ve městech určitě. Zpocené, uvařené, malátné obyvatelstvo se plouží ulicemi. Jiní nevycházejí a pokoušejí se přečkat uvnitř sálajících zdí. Už i televizní předpovědi ubírají při slově „sluníčko“ na povinně optimistickém tónu, a to je co říct.

Vedřiny jsou zvláštní, jakoby nenápadnou přírodní pohromou. Ne tak spektakulární jako mrazy, o povodních nemluvě. Vedro je ubíjející, všudypřítomné a pořád stejné. Je málo mediální: chybí mu dramata jako boj silničářů se sněhem, špatně se fotografuje, zaplaťpánbůh alespoň za padající teplotní rekordy.

Vedro se vlastně jako pohroma hodná toho jména ani moc nebere. Zvykli jsme si, že se mu čelí „individuálně“, každý, jak umí. ČHMÚ vydá výstrahu, lékaři doporučí dodržovat pitný režim a omezit námahu. A jde se na to, občané. Tak se ukažte.

Před dvanácti lety šokovala nejen Francii informace, že tamní vlna veder si vyžádala asi 15 tisíc úmrtí. O tři roky později odhadly úřady „jen“ dva tisíce obětí a letos v červenci ministryně zdravotnictví hovořila o sedmi stech mrtvých, což se podle ní dá brát jako důkaz, že přijatá opatření zafungovala.

Ještě jednou: jde o oficiální čísla francouzské vlády. Jsou alarmující, i kdybychom je vydělili padesáti a zcela orientačně usoudili, jak to vypadá u nás. Při vědomí, že rozhodnout, do jaké míry se na konkrétním úmrtí podílelo tropické vedro, je v řadě případů obtížné. Cynicky řečeno, dají se snáz vyčíslit „oběti zimy“ než „oběti horka“.

Stejně tak se v létě hůř pozná, kdo je v ohrožení. Lidí, kterým jde v extrémním horku o život, tedy především seniorů, je mnohem víc a je těžší je najít než za mrazů, jejichž symbolem jsou bezdomovci. Ale kam, ke komu poslat pomoc proti vedrům?

Ano, horko jako to letošní je tak trochu „soukromá“ pohroma. Kdo může, musí se s ní v první řadě zodpovědně vypořádat sám. Přesto je zarážející, jak chabě, pokud vůbec, většinou reagují politici a úřady. Celkově to vypadá, jako by si vůbec neuvědomovali, oč tu běží.

Nebo je snad seriál tropických dní nad 35 °C málo, aby byl například v Praze svolán krizový štáb? Máme všichni odjet k moři, vypadnout z města, zavřít se v klimatizaci, chladit se od rána do noci v metru? Ach ano, ulice brázdí kropicí vozy. A dál? Je krizový plán?

Vláda na konci července schválila dlouhodobou koncepci hospodaření s vodou a boje se suchem. Ta by se hodila, ale bude se pilovat další dva roky a přímé účinky slunečního žáru na populaci zrovna moc neřeší. Netušíme, jestli má cenu zapojit armádu – asi disponuje i nějakými chladicími stany – nebo distribuovat ze státních hmotných rezerv nápoje a led. Ale teplotní kalamitu stejně nemá v popisu práce ani tak vláda, jako kraje a hlavně města.

Co se dá zkusit dělat? Třeba vytvářet zóny, kde se lidé mohou ochladit. V obchodních centrech, pasážích nebo třeba kostelích. Označit taková místa, směřovat tam lidi, kteří by tam jinak nešli, protože by jim přišlo, že tu nemají co pohledávat a někdo je vyvede. Rozvážet zdarma pití. Přistavit cisterny. Preventivně navštěvovat seniory, kteří žijí sami, především ve výhni sídlišť. Zapojit charitu a dobrovolníky. Zaměřit se na situaci v nemocnicích a léčebnách dlouhodobě nemocných. Mnohem víc kropit i zeleň, nebo to co z ní ještě zbylo. Městská koupaliště a bazény v kritické dny otevřít bezplatně. Podstatně zlepšit informační servis. A podobně.

Žádné „opatření“ samozřejmě nemůže vedro „vyřešit“. Můžeme diskutovat, jestli to či ono jde, nejde, má, nebo nemá smysl. Naprosto bez diskuse ale je, že veřejní činitelé, politici, mají deklarovat veřejný zájem na tom, jak se jejich spoluobčanům vede. To není žádná komedie pro média, ale běžná součást jejich povolání, rozpoznat a vyhodnocovat tíseň bližních. A reagovat na ni nejen technicky, tedy dát rozvézt balenou vodu a pokropit ulice, ale také symbolicky, emočně, solidárně.

Například: činitel zodpovědný za zdravotnictví, klidně ministr, se má dostavit do nemocnic, kde pacienti strádají v neklimatizovaných pokojích. Zeptat se, jak se jim vede, a zjistit, co pro ně může teď a do budoucna udělat. Totéž v eldéenkách, v domovech pro seniory. Pražská nebo jiná primátorka má ze stejných důvodů vyjít mezi lidi, řidiče tramvají, policejní pochůzkáře, cestující v MHD, obyvatele paneláků - ne kvůli tomu, aby se předváděla, ale aby dala najevo zájem, povzbuzení, a třeba taky dostala nějaký nápad, jak prospět.

Jistěže tohle nemusí dělat jen volení politici, ale kdo jiný to má v popisu práce? Je to úplně banální a až leká, jak málo jich tenhle rozměr služby chápe.

Facebookem se mezitím šíří výzvy, abychom dávali za okno vodu ptáčkům. Aspoň něco.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 45 minutami

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela nehoda dvou nákladních aut

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela v sobotu odpoledne nehoda dvou nákladních aut, směr na Prahu je neprůjezdný. Hasiči odstraňují kapaliny vyteklé na vozovku, řekla ČTK mluvčí krajských hasičů Tereza Fliegerová. Podle policejní mluvčí Evy Hašlové se kolize obešla bez zranění.

Událost se stala po 13:30 na 22. kilometru ve směru na Prahu. Nákladní auta podle Fliegerové skončila zhruba 300 metrů od sebe, z jednoho unikly provozní kapaliny.

"Oba jízdní pruhy jsou uzavřeny kvůli vyšetřování dopravní nehody a odčerpávání pohonných hmot," uvedla Hašlová před 14:30. Řidiči havarovaných aut byli cizinci, podle dechové zkoušky před jízdou nepili alkohol.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Feuz vyhrál sjezd ve Wengenu a vyrovnal Klammerův rekord

Sjezd Světového poháru ve švýcarském Wengenu potřetí v kariéře vyhrál domácí lyžař Beat Feuz a vyrovnal rekord slavného Rakušana Franze Klammera. Dvaatřicetiletý závodník navázal na triumfy z let 2012 a 2018.

Feuz si na zkrácené trati po nočním sněžení dojel pro vítězství časem 1:42,53. Dominika Parise na druhém místě porazil o 29 setin a navíc italského reprezentanta sesadil z prvního místa průběžného pořadí Světového poháru sjezdařů a vede před ním o 16 bodů.

Třetí příčku obsadil se ztrátou 31 setin Thomas Dressen z Německa a na stupních vítězů se tak seřadili pouze vítězové dosavadních pěti sjezdů v sezoně. Dressen ovládl úvodní závod v Lake Louise, Feuz poté triumfoval v Beaver Creeku a v Bormiu dvakrát vyhrál Paris.

Feuz vedle tří vítězství ve Wengenu ještě skončil dvakrát druhý. Klammer závod na Lauberhornu ovládl třikrát za sebou v letech 1975 až 1977.

SP ve sjezdovém lyžování ve Wengenu (Švýcarsko):

Muži - sjezd:

1. Feuz (Švýc.) 1:42,53, 2. Paris (It.) -0,29, 3. Dressen (Něm.) -0,31, 4. Mayer (Rak.) -0,38, 5. M. Caviezel (Švýc.) -0,42, 6. Kilde (Nor.) -0,48, 7. Bennett (USA) -0,87, 8. Hintermann (Švýc.) a Kriechmayr (Rak.) oba -0,93, 10. Weber (Švýc.) -1,00.

Průběžné pořadí sjezdu (po 5 z 10 závodů): 1. Feuz 400 b., 2. Paris 384, 3. Dressen 201, 4. Mayer 200, 5. Kilde 198, 6. Kriechmayr 198.

Průběžné pořadí SP (po 20 z 44 závodů): 1. Pinturault (Fr.) 613, 2. Kristoffersen (Nor.) 611, 3. Kilde 591, 4. Paris 556, 5. Mayer 512, 6. Feuz 461, …116. Zabystřan (ČR) 12.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Lyžařka Smutná dojela třetí v dálkovém závodu La Diagonela

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla třetí v závodu seriálu Ski Classics ve Švýcarsku, který před rokem vyhrála. Na dvaašedesátikilometrové trati La Diagonely porazila i dosud vedoucí ženu seriálu Brittu Johanssonovou Norgrenovou ze Švédska, přesto průběžné třetí místo neudržela.

Do čela Ski Classics se dostala suverénní vítězka Astrid Öyre Slindová z Norska. Smutná na ni ztratila téměř sedm minut, ale Johanssonovou Norgrenovou zdolala o 25 sekund a podruhé v sezoně se postavila na stupně vítězů.

Závod mužů vyhrál rovněž s velkým náskokem Nor Chris Andre Jespersen. Nejlepším Čechem byl na 32. místě šestačtyřicetiletý Stanislav Řezáč.

Smutná se na trati musela vypořádat s pádem na 22. kilometru a zlomenou hůlkou. "My se blížily ke štědře dotované sprinterské prémii a najednou se tam přiřítili zezadu muži. Max Novak mě bohužel regulérně napálil zezadu a už jsem ležela. Měla jsem zlomenou hůlku a navíc mě začala bolet záda," uvedla Smutná v tiskové zprávě.

V tu chvíli byla osmá, po velké stíhací jízdě se ale prodrala až na třetí pozici. "Jak se mi hnula záda, tak jsem si asi po šesti kilometrech říkala, že končím. Pak ale přišel delší sjezd, kde se to srovnalo, a dojela jsem až do cíle - navíc na bronzové pozici. Těžko říct, jak by to vypadalo bez toho pádu," dodala Smutná, která ani při šestém startu na La Diagonele nechyběla na stupních vítězů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy