Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
28. 2. 2017 13:05

Velvyslanci podle Zemana a Zaorálka: Strejčkování, ambasáda jako trafika, hlavně mít tlačenku

Zaorálek a Zeman devastují českou diplomacii, která musí stát nikoli na "kámošování", ale na výběru nejlepších. Ne Klausová, ne Remek.
Zaorálek: Politická nominace přece není sprosté slovo! - Partaj a Hrad potřebují uplacírovat, odměnit své lidi.
Zaorálek: Politická nominace přece není sprosté slovo! - Partaj a Hrad potřebují uplacírovat, odměnit své lidi. | Foto: Jakub Plíhal

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) sněmovnou tlačí zákon o zahraniční službě. Ta norma u nás chybí. Oč v ní jde? Především o to, jestli si velvyslance bude vybírat prezident podle své chuti, podle svých zájmů, za odměnu, jestli je budou určovat politické partaje, různé osobní a lobbistické zájmy, nebo jestli se vrátíme k výběru profesionálů, kteří nám venku neudělají ostudu.

Převládne (jako dnes) strejčkování, nepotismus, "hele, XY mi pomohl a já ho chci poslat jako velvyslance do Německa či Austrálie", případně "tohodle chlápka se chci zbavit, najděte mu ambasádu", nebo bude mít výběr lidí, kteří Česko zastupují navenek, pevná pravidla a nestane se předmětem kšeftu?

Roli hrají i volby. Sociální demokracii nejspíš čeká prohra, takže by si zřejmě ráda ještě na poslední chvíli narvala co nejvíc svých lidí na zastupitelské úřady, profík neprofík. Přitom je v zájmu Česka, aby nás venku reprezentovaly osobnosti s dokonalou průpravou.

Přes dvacet let na ministerstvu zahraničí pracovala "personální rada"; podle daných kritérií vybírala velvyslance. Seděli v ní náměstci a ředitelé odborů MZV, lidé z diplomacie, takže to fungovalo (až na výjimky). Podle znalců zhruba 95 procent lidí vysílaných ven bylo vybráno mimo "zájmy", tedy správně.

Česko spravuje okolo 120 ambasád a generálních konzulátů. Perioda střídání: čtyři roky. Ročně tedy napočítáme okolo třiceti nominací. Je zjevné, že ministr sám nemůže vybrat třicet kvalitních adeptů na velvyslance či generálního konzula. Často nezná útroby ministerstva, kvalitu ředitelů, zaměstnanců. Proto byla zřízena personální rada a sestavena z lidí, kteří vědí, oč jde.

Jak to fungovalo až "do Zemana", do doby, kdy usedl na Hrad? Kupříkladu Václav Klaus coby prezident netlačil svoje nominace (opět až na naprosté výjimky), uvědomoval si nejspíš, jak vážnou věcí je zahraniční služba státu. Občas někoho odmítl, pak se výběr vrátil na MZV.

Zamano-zaorálkovská éra

Po nástupu Zemana na Hrad a Lubomíra Zaorálka na "zamini" se věci změnily. Zeman od počátku tlačil na Slovensko Livii Klausovou místo vybraného diplomata; manželé Klausovi ho podpořili v přímé volbě. Vladimíra Remka, opět člověka zcela mimo diplomacii, posunoval na ambasádu v Moskvě, tedy na klíčový post. Oba prosadil.

Personální rada ztratila svůj původní smysl, podle znalců z MZV tam dnes vybírají NADPOLOVIČNÍ většinu adeptů na ambasády mimo radu. Na základě přání Hradu, po známosti, jako obchod s partajemi. Zaorálek je nejspíš přesvědčen, že je to tak správně a že výběr má být věcí politických obchodů.

V návrhu zákona o zahraniční službě sice personální rada zůstala, ale jen na ozdobu, jako poradní orgán složený klidně z nediplomatů. "Politická nominace, když to vezmu obecně, to přece není sprosté slovo. Přece víte, že ve Spojených státech jsou politické nominace zcela běžné a poměrně ve velkém rozsahu," pravil Zaorálek v zahraničním výboru sněmovny při projednávání návrhu zákona.

Argumentovat Spojenými státy je nesmysl, mají jiný systém, ambasadorem se stává někdo, kdo podpořil prezidenta v kampani (finančně). My, ale taky celá Evropa, mimochodem i Rusko, jež je známé kvalitní diplomacií, máme jiný systém. Navíc USA mají velmi kvalitně a profesionálně obsazené zastupitelské úřady na úrovni pod velvyslancem.

Zaorálek se ohání ústavou: kdybychom prý chtěli politické nominace "zrušit, tak je to protiústavní, protože tak, jak ty některé návrhy jsou formulovány, tak by to v podstatě znamenalo například to, že se z role úplně musí vyřadit prezident". Hle, kámen úrazu, prezident.

Ministr naráží na to, že hlava státu velvyslance podle ústavy pověřuje. Je to ovšem podobné jako s profesory či ministry, prezident je nevybírá, má pouze ceremoniální roli, vzepřít se může jen tehdy, když jde o do očí bijící chybu. A právě tu má profesionální výběr vyloučit.

Víme, jak to dnes vypadá. Zeman odmítá jmenovat profesory, protože se mu nelíbí (jeden proti němu vystoupil před přímou volbou), dělá potíže s ministry, hraje hry, navykl si posílat své lidi na zahraniční zastoupení. Výběr nikoli profesionální, ale přes tlačenku. Zaorálek to bere.

Jen jedna politická nominace ročně?

Exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) podal pozměňovací návrh. Obsahuje dva hlavní body. Jedním je "nedělitelnost" zahraniční služby; o tom, kdo je na zastupitelském úřadu, rozhoduje ministerstvo zahraničí, nikoli třeba ministerstvo průmyslu. Nedělitelnost Zaorálek bere, chce ji mít v zákonu. (Přitom nedělitelnost de facto vylučuje, aby ambasadora určil prezident…)

Schwarzenberg však také navrhuje "profesní grémia" místo personální rady. Grémia by vybírala velvyslance (a na klíčové ambasády také "dvojky"). Sestavena by byla ze zkušených diplomatů (v tom se kníže zásadně liší od Zaorálka). Zcela výjimečně připouští i politickou nominaci. V zahraničním výboru se Zaorálek rozčiloval: "Slyšíte? Tam je v podstatě navrženo, že mám jednu politickou nominaci ročně!" Skandál.

Schwarzenbergova profesní grémia Zaorálek odmítl. Strejčkování mu přijde normální, ambasáda jako politický obchod, jako cena za mír se Zemanem… Absurdní. Nezapomínejme, že velvyslanec se venku stane součástí diplomatické komunity. Je pečlivě posuzován, mimo jiné jeho kolegové sledují, zda rozumí diplomatickému řemeslu. Když přijde zvenčí, řemeslu rozumět nemůže a dělá ostudu. Ničeho pro Česko nedosáhne. Chyba.

Zaorálek se Zemanem velvyslanectví vidí jako trafiky, místa, kam se jde za odměnu. Devastují českou diplomacii, která musí stát nikoli na "kámošování", ale na kariérním řádu. Jinak z ní schopní lidé utečou. Být vždycky přeskočen nějakým přítelem hlavy státu nebo člověkem dostrkaným partají (viz ambasáda v Německu, pro nás klíčové zemi), případně byznysmeny, to je totálně demotivující. A pro Česko špatně.

Schwarzenbergova "profesní grémia" mají smysl, osvědčila se, fungovala. Jenomže neprojdou; nacpat si ještě naposledy svoje lidi, kam chci, to bohužel vyhraje. A ještě něco, politici a úředníci se Zaorálkovým zákonem učí: nejlíp to jde přes tlačenku. Co umíš, na tom nezáleží.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Trump neudělí milost Bannonovi ani svému právníkovi, na seznamu je Lil Wayne

Na seznamu milostí, které hodlá udělit americký prezident Donald Trump před koncem svého mandátu, nejsou jména bývalého starosty New Yorku a prezidentova osobního právníka Rudyho Giulianiho ani bývalého poradce Steva Bannona. S odvoláním na své zdroje to dnes napsala agentura Reuters. Podle ní se milosti dočká rapper Lil Wayne. Před koncem mandátu se Trump chystá podle dřívějších informací amerických médií omilostnit přes 100 lidí.

Zpěvák Lil Wayne čelí obvinění z nepovoleného ozbrojování poté, co policie našla v prosinci roku 2019 v jeho zavazadlech nabitou pozlacenou pistoli. Rapperovi bylo držení zbraní zakázáno kvůli záznamům v trestním rejstříku. Rapper se k porušení zákona přiznal a hrozí mu až deset let vězení.

Zpěvák Lil Wayne několikrát v uplynulém roce Trumpa podpořil. Na Twitteru zveřejnil fotografii, na které pózuje s prezidentem, a kladně se vyjádřil i o některých reformách, které Trumpova administrativa připravovala.

Podle zdrojů agentury Reuters Trump neudělí milosti ani zakladateli portálu WikiLeaks Julianovi Assangeovi. Trumpa poradci údajně také odradili od toho, aby "preventivně" zastavil trestní stíhání proti sobě a členům své rodiny. Milosti by se naopak měl dočkat bývalý předseda zákonodárného sboru státu New York Sheldon Silver, který byl odsouzen v roce 2015 na dvanáct let vězení za úplatkářství.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Trump má nejmenší podporu ze všech amerických prezidentů, věří mu jen 34 procent Američanů

Počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa schvaluje na konci jeho prezidentského mandátu 34 procent Američanů. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na průzkum společnosti Gallup. Podle ní je Trump jediným americkým prezidentem, s nímž nikdy nesouhlasilo alespoň 50 procent dotazovaných. Hodnocení prezidenta je diametrálně odlišné mezi voliči Republikánské a Demokratické strany.

Souhlas s Trumpovou politikou se od voleb výrazně snížil. V posledním průzkumu před volbami souhlasilo s prezidentovým chováním 46 procent lidí. Průzkum společnosti Gallup se uskutečnil od 4. do 15. ledna, je tedy velice pravděpodobné, že z části zachytil ohlas obsazení Kapitolu Trumpovými příznivci ze 6. ledna.

Podle Gallupu k propadu podpory přispěly také neochota přiznat porážku, vývoj epidemie covidu-19 či druhý impeachment.

Agentura také uvádí, že Trump je jediným prezidentem od roku 1938, kterému se nikdy nepodařilo získat 50 procent a více respondentů s pozitivním míněním. Nejblíže tomu Trump byl na začátku loňského roku, kdy jeho počínání schvalovalo 49 procent respondentů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy