Na jižní Moravě se prý říká: Babiš ví, kudy běží zajíc. Ví to ale tenhle lišácký premiér opravdu? Nemělo by se spíš říkat: Babiš ví, kde číhá liška? Je druhý srpnový den, dětem už utekla první polovina prázdnin a Babišovi začíná utíkat možnost slušně, rozumně, netrapně a mezinárodně srozumitelně vyřešit situaci ve vedení české kontrarozvědky, tajné služby BIS. Několik měsíců se v bezpečnostních kruzích debatuje a v médiích píše o srpnovém ultimátu, tedy o faktu, že 15. srpna končí pětiletý mandát řediteli Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi. Může však sloužit dvě období za sebou.
Dnes má v šest hodin večer proběhnout schůzka premiéra Babiše s prezidentem Milošem Zemanem, kde zřejmě dojde i na otázku (v podstatě není možné, aby na ni nedošlo), kdo od 16. srpna povede BIS.
Na přímý dotaz Babiš uvedl, že "budou probírat všechno". Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček sdělil, že v Lánech " se bude diskutovat o aktuálních otázkách" (zcela zbytečné sdělení, jak jsme na to ovšem již zvyklí).
Před třemi týdny jsem psal o tom, že Babiš nemá jinou možnost než Koudelku jmenovat. Respektive: nemá jinou slušnou možnost. Proč? Nemělo by žádnou logiku neprodloužit Koudelkovi mandát, protože se osvědčil. Službu po svém jmenování před pěti roky v jednom směru, který můžeme "kontrolovat" (lépe, který můžeme dobře pozorovat), zásadně změnil: otevřel ji, "zcivilnil", přiblížil lidem. Víc komunikuje s poslanci, ale taky novináři, pokračoval ve srozumitelných, mnohé vypovídajících výročních zprávách, účastnil se debat v parlamentu.
Zároveň pokračuje v trendu, který BIS činí srozumitelnou našim západním kolegům i demokraticky smýšlejícím voličům doma. Velmi výmluvné, mimořádně symbolické bylo pozvání Andreje Babiše v březnu 2019 do centrály CIA, kde se s českým premiérem setkala její ředitelka Gina Haspelová.
Je dobré si tento moment připomenout. Samozřejmě v něm nešlo o Babiše, ale o zcela jasné vyjádření podpory Michalu Koudelkovi a celé BIS, jež je pod dlouhodobým tlakem Miloše Zemana a ruských i čínských tajných služeb. Spojené státy tehdy prostřednictvím CIA daly najevo, že si váží spolupráce s Koudelkou. To se v rozumně vedené zemi nezahazuje. A dodejme, že obdobně dobré vztahy má Koudelka a BIS i s dalšími službami, třeba s Brity (dobře to bylo vidět po otravě double agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury).
Nehraje jen o sebe
Pro tajné služby malé České republiky je reputace a důvěra zahraničních partnerů velmi důležitá, jedině pokud "bisce" důvěřují, jsou a budou ochotni s námi sdílet klíčové informace. Babiš tedy nehraje jenom o sebe, o svoji budoucnost, ale také o budoucnost naší bezpečnosti.
Jakmile by měl Hrad pod vedením Nejedlého, Mynáře a Zemana větší vliv na službu, sdílení určitého typu informací by nepochybně skončilo. Proč? Služby demokratických zemi nemají důvod poskytovat cenné informace lidem, kteří mají blízko k nepřátelskému Rusku a Číně. Ostatně Rusko nás označilo za "nepřátelskou zemi" poté, co zde policie a BIS odhalily, že agenti ruské tajné vojenské služby GRU stojí za výbuchy ve Vrběticích, při nichž zahynuli dva čeští občané.
Najdeme ještě jeden významný domácí prvek. Koudelka je zjevně velmi schopným šéfem. Babiš kolem sebe schopné lidi nemá, neumí si je udržet, utíkají mu. Tady má šanci aspoň o jednoho schopného, navíc pro naši bezpečnost klíčového, v zahraničí uznávaného experta nepřijít.
S tímhle vědomím by měl uléhat i vstávat, s tímhle vědomím by měl jít dnes na kobereček k Zemanovi (nic jiného než kobereček to není).
Roli však hraje i aspekt vnitřní, domácí. Ten má jednu velkou výhodu, ba jednu zvláštnost, jedno specifikum v české politice: je přehledný, perfektně čitelný. Babiš má strach, že prohraje volby, a Babiš má strach ze Zemana a z party, která starého, nemocného, čím dál méně viditelného pána obklopuje, poslední dobou zřejmě i stále víc řídí. Dále je naprosto zřejmé, že Zeman nenávidí BIS a Koudelku, neboť nás brání před ruskými a čínskými tajnými službami.
Zezemanovatí, nebo nezezemanovatí?
Spekuluje se o tom, že Babiš Koudelku "obětuje". Už ten výraz mluví sám za sebe. Byla by to jakási "vyhazovací oběť" přinesená zlému božstvu. Výměnou za to by měl získat podporu jak ve sněmovních volbách 2021, tak po volbách, ať už dopadnou jakkoli.
Pokud Babiš Koudelku skutečně obětuje, prohraje poslední baštu, kterou před Zemanem držel. Tento zdánlivý suverén (v pandemii jsme však bohužel zřetelně viděli, jak se to má s jeho suverenitou doopravdy) se nechá zadupat do země lidmi jako Nejedlý, Mynář a Zeman. Babiš bude naprosto přesně vědět, oč jde, že hraje do karet Putinovu a Si Ťin-pchingovu režimu, u nás pak komunistům a SPD. Zklame zbytky demokratických voličů, které si stále ještě udržel. Ztratí punc politika, který to chce mít s demokratickými zeměmi dobré. Zezemanovatí. A sám dobře ví, jak se na Zemana na západ od nás dávají, jak se ho tam straní.
Premiér má nyní zároveň šanci ukázat pravý opak, konečně Zemanovi připomenout, že nemáme prezidentský, ale parlamentní systém. Že se ho nebojí. Že na jeho milost (abolici) nespoléhá. Že nechce vládnout s Okamurou a Filipem.
Ale taky je možné, že si zvolí cestu "nějak to ošulit", pověřit Koudelku na rok, na půl roku, prokrastinovat, odsunout problém na potom, neřešit, ještě si chvíli zkoušet hrát na demokrata, na zápaďáka. Na celé té situaci je paradoxní fakt, že Babiš už dnes ví, jak Zeman zeslábl, ví, jak je ne-mocný, ví, že celé to divadlo nehraje s ním, ale s partou okolo něj, s těmi v pozadí, zatímco on je vidět, on se neschová. Pořád má šanci zachovat se jednou slušně. Ukázat, že ví, kudy běží český zajíc, který lišku přechytračí.
