reklama
 
 
Vít Beneš

Vít Beneš: Velká čínská digitální zeď

14. 2. 2006
Z vesmíru na rozdíl od slavnější předchůdkyně vidět není, ale pevná a robustní je stejně jako ona. Čína vybudovala Velkou zeď s pořadovým číslem II.

Té první se anglicky říká Great China Wall a je z kamenných kvádrů. Ta druhá může nést název Great China FireWall a je vystavěna z neviditelných elektronických propojení.

Pojem firewall v informačních technologiích znamená ochrannou bariéru, která sleduje a omezuje přenos informací mezi počítačem a sítí nebo Internetem. Číně se budování této zdi úspěšně daří.

Není pochyb o tom, že v Číně neexistuje svobodná společnost. Čínská lidová republika selektivně přijímá ze Západu technologie a inovace, které umožňují zakonzervovat její stávající politický systém. Hospodářský růst, kterého dosahuje díky částečnému otevření vůči západním kapitalistům, účinně snižuje hrozbu masového odporu veřejnosti vůči komunistickému režimu.#reklama

Selektivní přístup čínského komunistického režimu vůči vlivům ze Západu je patrný zejména z jejího postoje k informačním technologiím. Na jednu stranu podporuje vývoj nejrychlejších sálových počítačů ve snaze o posílení hospodářského růstu a budování image Číny jako vůdčí země v moderních technologiích, na straně druhé brání plnému rozvoji Internetu z obav před podvratnými ideologiemi.

Je těžké vyhnout se přirovnání, že Čína buduje digitální Velkou čínskou zeď jako obranu před barbarskými nájezdníky, kteří se snaží podvratnými ideologiemi narušit stávající komunistický systém Říše středu.

Veškerá komunikace mezi uživatelem nacházejícím se na území Číny a okolním světem je filtrována vládními servery. Samozřejmě, většina internetu je cenzory označena jako "nezávadná" a běžný čínský uživatel si, až na určité zpomalení způsobené oněmi filtry, ničeho nevšimne.

Problém ale nastane ve chvíli, kdy hledáte informace z nezávislých zdrojů nezatížených vládní propagandou nebo se chcete něco dozvědět o tématech, která jsou v čínské politice tabu: demokracie, nezávislost Tchajwanu, náměstí Nebeského klidu, hnutí Falun Gong. Pokud si však někdo myslí, že restrikce se omezují na weby jako www.falungong.cz, tak se krutě mýlí.

V roce 2002 proběhl na Harvard Law School zajímavý výzkum (ZDE najdete podrobnější informace), ukazující skutečný rozsah čínského firewallu. Mezi blokovanými servery je například zpravodajství BBCMassachusetts Institute of Technology či americké ministerstvo obrany.

Nastal čas probudit se ze snu, že Internet je jakési hodné médium, které na rozdíl od novin, rádia a televize nemůže být nikdy cenzurováno, že na Internetu nikdy nevznikne monopol na poskytování informací. Není pravda, že se o prohledávání stránek na internetu a o jejich zveřejňování v podobě "search results" stará jakýsi nestranný a neovlivnitelný robot, který na základě matematického algoritmu servíruje nejvhodnější odkazy k hledanému tématu.

Google již dávno není univerzitním projektem několika nadšenců, ale mamutí firmou kotovanou na burze.

Vyhledávač Google si byl dobře vědom ztrát, které mu způsobovaly restrikce čínského firewallu. Jeho americké servery byly periodicky blokovány nebo alespoň zpomalovány firewallem a snažil se dohnat konkurenci. MSN, Yahoo a další vyhledávače se čínským úřadům podvolily již dříve.

Nakonec se s čínskými cenzory dohodl na následujícím řešení: Servery služby Google.cn budou umístěny v Číně a vyhledávací služba tedy nebude vypínána či brzděna čínským firewallem. Google za to bude místo čínské vlády vykonávat funkci cenzora, stane se součástí firewallu a stavebním kamenem Velké čínské digitální zdi.

Pokud uživatel Google.cn zadá citlivý výraz (například "Falun Gong" nebo "human rights China), ve výsledcích se objeví pouze čínské vládní servery nebo dokonce zhola nic.

Nicméně Google cenzuruje pouze svoji vlastní vyhledávací službu, samotný přístup na podvratné servery i nadále blokuje čínská vláda. Nesmíme ale zapomenout, že kdo není ve vyhledávači, jako by nebyl na Internetu. A kdo není na Internetu, jako by nebyl

Jak daleko je doba, kdy mi monopolní vyhledávač Google, který denně využívám ke své práci (včetně psaní tohoto článku), najde na dotaz "abu ghraib prisoner abuse" pouze stránky na americkém ministerstvu obrany a na dotaz "Chechnya human rights" pouze odkaz na ruské ministerstvo vnitra? Co by musel český premiér nabídnout Googlu za blokování stránek o Czechteku a britský premiér za blokování stránek islámských fundamentalistů?

Google vydělává na reklamě a jedinou účinnou obranou vůči případnému šíření cenzury jsou protesty uživatelů a inzerentů. Pokud budou evropští zákazníci letargičtí, nabude Google dojmu, že ani v Evropě nemusí podobné způsoby až tak vadit.

Jinými slovy může naše letargie snížit cenu, za kterou by byl Google ochotný prodat náš svobodný přístup k informacím a možná i naši svobodu.

Autor je výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze

autor: Vít Beneš

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama