David Klimeš David Klimeš | Komentáře
25. 4. 2022 6:00

Vítězný Macron a naštvaná Francie

Evropská unie si může oddechnout, klub nečeká demontáž řízená prokremelskou euroskeptičkou Marine Le Penovou. Úleva ale nejspíš vydrží pouhé dva měsíce - než Francouzi půjdou k volbám znovu. Tentokrát k těm parlamentním.
Francie se mi bouří, pojďme se raději bavit o Evropě... | Video: Reuters, Facebook / Tomio Okamura

Nejprve ty dobré zprávy. Emmanuel Macron obhájil nejvyšší úřad v nejrozlehlejší zemi Evropské unie. V čase neustálých krizí Francie nepřepřahá. 

Dokonce to na první pohled vypadá, jako by se do ní vracely staré pořádky. Udržet se v Elysejském paláci naposledy zvládl Jacques Chirac v roce 2002. Od té doby Francouzi zažívají ze svých prezidentů nadšení, které opadá stejně rychle, jako se rodí. Republikán Nicolas Sarkozy i socialista Francois Hollande by mohli vyprávět.

A teď ty temnější novinky. Kdo v předvolebních týdnech navštívil Francii, nemohl si nevšimnout, jak velkou deziluzí z Macrona její obyvatelé procházejí. Čerstvě znovuzvolená hlava státu nezvládla, co slibovala: zemi galského kohouta pozvednout. Ještě nikdy v prvním kole prezidentských voleb nehlasovalo tolik Francouzů pro extrémní kandidáty. V druhém kole pak citelně narostla neúčast, protože mnoho lidí nepovažovalo za volitelného ani jednoho z finalistů. Třebaže proti Macronovi stála nebezpečná extremistka, nedokázalo to řadu voličů přinutit, aby mu dali svůj hlas.

Marine Le Penová tak rozhodně neodchází z boje nespokojená - při první kandidatuře v roce 2012 nehodila do urny lístek s jejím jménem ani celá pětina lidí, nyní to bylo víc než jednou tolik. Šéfka Národního sdružení se stala lídrem naštvané Francie, což je situace tuze nebezpečná nejen pro Paříž, ale i celou Evropu.

Macron a pak už jen zloba

Po dvoukolových volbách vždy přijde v médiích na přetřes, jak by si asi v konečném klání vedl někdo, kdo do něj nakonec nepostoupil. Macron v prezidentské volbě Le Penovou porazil už dvakrát, mohl by to ale někdo dokázat ještě výrazněji?

Problém současné Francie spočívá v tom, že takto se tam ptát prakticky nelze. Kromě staronového nájemníka Elysejského paláce nyní v zemi de facto nežije žádná jiná široce volitelná osobnost. Výsledky prvního kola jsou zcela děsivé.

Na třetím místě v něm s více než sedmi miliony hlasů skončil levicový radikál Jean-Luc Mélenchon. Muž, který kromě absolutně nerealistického sociálního programu slibuje i vystoupení z NATO, se stal miláčkem univerzitního prostředí. A navzdory své nebezpečné nabídce je nyní novým lídrem francouzské levice. Dva a půl milionu hlasů dokázal získat i Éric Zemmour, radikál ještě hrubšího zrna, než je Le Penová. Teprve za touto sestavou se krčí s naprosto mizivou podporou někdejší zástupci dvou dominantních stran - gaullistických republikánů a socialistů.

Macron vyhrál jen proto, že byl - jak říkají s oblibou Němci - "alternativlos", tedy bez alternativy. To je nebezpečná situace, pluralitní demokracie - má-li být funkční - musí vždy alespoň nějakou mainstreamovou nabízet. Jenže staronový francouzský prezident tak dlouho tvrdil, že mezi místní pravicí a levicí je dost místa také pro jeho střed, až z obou pólů odsál takové počty umírněných voličů, že napravo i nalevo zůstal jen extrém.

Čekání na drsný červen

Výběr prezidenta je nepochybně vrcholem francouzské volební sezony, ani zdaleka ale nepředstavuje její konec. Už v červnu proběhnou také volby do Národního shromáždění, během nichž se zloba Francouzů nepochybně projeví ve velkém. V roce 2017 zažil Emmanuel Macron pohádku - po křesle v Elysejském paláci dokázal získat i 308 z 577 poslaneckých mandátů. Na to může nyní zapomenout.

Až dosud francouzský volební systém tlumil extrémy. Pokud totiž není zvolen zákonodárce nadpoloviční většinou hned v prvním kole, postupují do toho druhého ti, kdo získali alespoň 12,5 procenta hlasů. To většinou spolehlivě vyřazovalo kandidáty okraje. Nyní ovšem Národní sdružení Marine Le Penové téměř jistě získá více něž aktuálních osm zástupců. Ještě lépe na tom pak možná bude levicový Mélenchon v čele Nepoddajné Francie, která nyní disponuje 17 křesly.

Nová situace tak dost možná donutí Macrona jmenovat premiérem někoho jemu nepohodlného. Takovému politickému soužití se pak říká kohabitace a obvykle neplodí nic dobrého, protože jde o konstelaci, v níž vláda velice často usiluje o přesně opačné věci než prezident.

Macronův tlak na unijní integraci

Proč by nás ve střední Evropě ale vlastně mělo zajímat, zda bude mít hlava Francie se svým premiérem dobré či špatné vztahy? Z prostého důvodu: vždy, když má svázané ruce doma, chce se o to více blýsknout na evropské půdě. Emmanuel Macron přitom už v minulých pěti letech s projevy o silné Evropě vstával i uléhal, nyní se to nepochybně ještě znásobí.

Již při zahájení unijního předsednictví na počátku tohoto roku například vyzval k vytvoření nového evropského bezpečnostního paktu. To by mělo Česko a země střední i východní Evropy zajímat přímo eminentně - invaze na Ukrajinu ukazuje, jak moc je nenahraditelná síla NATO. A jak riskantní by bylo oslabovat ji jakousi virtuální evropskou armádou pod francouzským velením.

Po ruské invazi na Ukrajinu ale přesto může Macronův tlak na větší evropskou integraci sehrát i velmi užitečnou roli. Není tedy vyloučené, že jej tak v mnohém nakonec Češi, kteří mají válku za humny, podpoří s větším nadšením než nasupení Francouzi.

Video: Macron během debaty zaútočil na Le Penovou kvůli vztahům s Ruskem. Vytáhl i českou stopu

Macron během debaty zaútočil na Le Penovou kvůli vztahům s Ruskem. Vytáhl i českou stopu. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

Fotbalistky do 19 let zakončily domácí ME bez gólu, podlehly i Itálii

České fotbalové reprezentantky do 19 let prohrály na domácím mistrovství Evropy i třetí duel. Svěřenkyně trenéra Jana Navrátila utrpěly ve Frýdku-Místku debakl 0:4 s Italkami.

Češky zakončily skupinu A s celkovým skóre 0:12. V úvodním utkáním na turnaji mladé reprezentantky podlehly obhájkyním titulu Francouzkám 0:3 a následně 0:5 Španělkám.

Italky poslala ve Frýdku-Místku do vedení už ve třetí minutě Arcangeliová, ve 20. minutě na ni navázala Beccariová. Také po změně stran přidaly hostující hráčky dvě branky. Po necelé hodině hry se znovu prosadila Arcangeliová a v nastavení stanovila konečný výsledek střídající Della Perutaová.

Italkám však ani vysoká výhra k postupu do semifinále nestačila, na jejich úkor šly dál Španělky a Francouzky. Šampionát devatenáctek hostí Moravskoslezský kraj. Druhou skupinu tvoří Anglie, Německo, Norsko a Švédsko. Finále se odehraje 9. července.

Mistrovství Evropy fotbalistek do 19 let v Česku:

Skupina A:

Česko - Itálie 0:4 (0:2)

Branky: 3. a 59. Arcangeliová, 20. Beccariová, 90.+4 Della Perutaová.

Sestava Česka: Beránková - Huvarová, Ohlídalová (62. Trčková), Jelínková, Pavlíčková - Pouvová (52. Tenkrátová), Jonášová (81. Kochanová) - Ducháčková, Černá, Hlouchová (46. Bendová) - Švíbková (46. Střížová). Trenér: Navrátil.

Španělsko - Francie 1:1 (1:1).

Konečná tabulka:

1. Španělsko 3 2 1 0 9:2 7
2. Francie 3 1 2 0 6:3 5
3. Itálie 3 1 1 1 7:5 4
4. Česko 3 0 0 3 0:12 0

Skupina B:

20:00 Norsko - Švédsko (Opava), Německo - Anglie (Karviná).

před 46 minutami

Zemřel ruský vědec Dmitrij Kolker, kterého na Sibiři zadržela tajná služba

Zemřel ruský vědec Dmitrij Kolker, kterého tento týden na Sibiři zadržela ruská tajná služba FSB a odvezla do Moskvy, přestože byl v posledním stadiu rakoviny. Kolkerův právní zástupce to dnes řekl agentuře Reuters. Vědce FSB podezírala z vlastizrady.

"Zemřel  v sobotu. Zítra kvůli jeho zadržení podáme stížnost," řekl právní zástupce čtyřiapadesátiletého vědce Alexander Fedurov.

Kolkerova rodina ruskému serveru Tajga.info už dříve sdělila, že vědec trpí rakovinou slinivky břišní. FSB jej podle nich odvezla do moskevské vazební věznice Lefortovo ze soukromé kliniky, ačkoliv byl na infúzi. Tajná služba ho podezírala, že spolupracoval s bezpečnostními službami v Číně, uvedla rodina. Podle ní byl Kolker nevinný.

Fyzik a matematik Kolker byl vedoucím Laboratoře kvantových optických technologií na Novosibirské státní univerzitě.

Agentura TASS v sobotu informovala, že FSB na Sibiři zadržela Anatolije Maslova, což je další vědec, kterého rovněž podezírá z vlastizrady. I on byl převezen do Moskvy, podezřelý je podle zdroje blízkého vyšetřování z poskytování dat, která jsou státním tajemstvím.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policisté zadrželi u Tuchoměřic sedm migrantů z Afghánistánu a Indie, osmý utekl

Policisté v neděli odpoledne v Tuchoměřicích u Prahy zadrželi sedm migrantů, čtyři z Afghánistánu a tři z Indie. Jeden utekl, policie po něm pátrá. Cizinci byli v odstaveném kamionu, řekla v neděli mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková.

"Na linku 158 jsme přijali hlášení od náhodné svědkyně, která oznámila, že viděla, jak někdo párá plachtu na návěsu odstaveného kamionu, z něj vyskákali lidé a šli směrem na Tuchoměřice," řekla Suchánková. Řidič v autě podle ní nebyl, policisté ho zadrželi později, je z Bulharska. "Jedna osoba se dala na útěk, stále po ni pátráme," doplnila.

Migranti by podle ní mohli mít kožní onemocnění. "Nejprve se musí podrobit vyšetření a pak budou následovat další kroky," řekla Suchánková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy