Profesor politologie Petr Fiala se pokouší o smrtící politickou anekdotu. Chce spojit svou ODS, KDU-ČSL a TOP 09 do předvolební konzervativní koalice, ale nechat po volbách strany rozpadnout do nezávisle postupujících poslaneckých klubů.
Hnutí ANO je obviňováno zcela právem z toho, že marketingová forma vítězí nad chaotickou politickou nabídkou. Ale co jiného je toto? Předpokladem každé předvolební spolupráce je přece jasný slib, že spolu všichni zůstanou i po hlasování - ať už v ministerských křeslech, nebo v opozici.
Dokud to jasně a bezpodmínečně nezazní, nemají speciálně voliči TOP 09 a KDU-ČSL mnoho důvodů nové spojenectví podporovat. Mohli by totiž nakonec jen pomoci na svět koalici ANO a ODS.
Chtělo by to trochu Dumase
Poslední průzkum Kantaru přisoudil trojkoalici 19,5 procenta. To není vůbec špatný začátek. Také se ukázalo, že pár voličů jednotlivých stran by se k novému projektu nepřidalo - protože zvlášť by partaje měly více: ODS 11,5 procenta, TOP 09 5 procent a lidovci 4,5 procenta přízně.
Nyní je tak pro uskupení nezbytné vzbudit důvěru u všech stávajících i potenciálních voličů, aby spojenectví nepřinášelo volební ztráty, ale co největší volební bonus. Naprostým základem by pak mělo být dumasovské prohlášení "všichni za jednoho, jeden za všechny" - a následně dobrý program.
V ideových východiscích trojkoalice však najdeme sice přihlášení se k antickým kořenům civilizace i 120 kilometrů dálnic, ale že budou po volbách držet při sobě, neslibují.
Asi nikoliv náhodou. ODS v posledních týdnech svou daňovou avantýrou s ANO připomněla, že partnerů má více. Zároveň není sebemenších pochyb, že celé snížení daní, o kterém premiér ještě před rokem říkal, že je rozvalem veřejných financí, se nyní děje právě i z politických důvodů. Andrej Babiš se evidentně chce po zmrzačení všech politických partnerů nalevo zase přeorientovat do protisměru a příští vládu složit ideálně s ODS.
Petr Fiala by možná i rád vyhlásil, že za žádných okolností po sněmovních volbách s ANO nepůjde, ale nemá na to sílu. Už v roce 2017 totiž pár občanských demokratů nepovažovalo sestavení vlády s hnutím za nemožnou věc. Po volbách v roce 2021 se tak ve straně nepochybně naplno projeví už opravdu hodně dlouhý mocenský půst - a pokud by počty poslanců stačily na vytvoření kabinetu s Babišem, není vyloučené, že pod praporem nízkých daní či odporu k euru se ODS do holportu nahrne.
Pomocníci k úplně jiné většině
Otázka zní, proč se na tom bez náležitých záruk podílí TOP 09 a KDU-ČSL. Jistě, jejich letité balancování na pětiprocentní hranici může být osudné, strany chtějí zachránit stále ještě stovky tisíc svých voličů. Navíc rok 2017 dokonale ukázal, co umí d'Hondtova metoda, podle níž se hlasy přepočítávají na mandáty - nekompromisně trestá malé strany. Což ovšem není samo o sobě nic špatného, protože to právě pobízí ke spojenectví ve větší a reprezentativnější politickou sílu.
Utváření každé koalice má ale svá minimální pravidla. Prvním je slib, že hned po volbách nepřijde rozvod. Proto například v květnu 2002 tehdejší lídryně Unie svobody Hana Marvanová rázně utnula spekulace, že by snad její strana mohla postupovat ve vyjednávání o vládě bez partnerských lidovců. "O sestavení vlády budeme jednat jedině společně, jako Koalice," prohlásila tehdy. Proto mají také nyní Piráti a STAN v návrhu koaliční spolupráce u kolonky povolební strategie uvedeno: "Společná, schválená před volbami." A u kolonky jednání o případné vládě: "Společné".
Pokud lídři trojkoalice k tomuto prohlášení také nepřikročí, je role TOP 09 a lidovců v celé sestavě nepochopitelná. Její lídři sice dostanou v pár krajích vedení společné kandidátky, ale snadno se pak může stát, že jen přispějí k zisku více mandátů pro zakroužkované poslance ODS. A kdo ví, třeba právě tato pomoc by mohla stačit na to, aby pak modří složili s ANO většinu v příští sněmovně.
Registrované partnerství nestačí
Historie předvolebních koalic v polistopadovém Česku je spíše trudný příběh. Bylo by proto jen dobře, kdyby konzervativní trojkoalice i liberální dvojka toto prokletí prolomily.
Jen málo manželství se ale uzavírá s výhradou, že ten druhý může hned po svatbě být nevěrný s někým, kdo jde zrovna okolo. Pokud se lidovci definují jako konzervativní strana a první písmeno TOP 09 značí tradici, pak by si to měly obě menší strany vynutit. Jinak to bude jen vypadat, že v úpadku se za pár jistých poslaneckých míst prodaly na kandidátky silnějšího subjektu, který však může po volbách jen zkasírovat hlasy a jít spokojeně o dům dál.
