Luděk Navara Luděk Navara | Komentáře
6. 4. 2017 12:30

Vzkaz červených trenýrek: K čemu český prezident potřebuje Hrad, desetkrát větší než Bílý dům?

Neočekáváme od prezidenta, že se bude především věnovat skutečným prezidentským povinnostem? Komentář Luďka Navary.
Přehlídka motocyklů Hradní stráže na III. nádvoří, snímek z roku 2011.
Přehlídka motocyklů Hradní stráže na III. nádvoří, snímek z roku 2011. | Foto: Jan Langer

Takže tři členové skupiny Ztohoven dostali podmínku za vyvěšení obřích rudých trenýrek na Pražském hradě. Musí také uhradit škodu. Samozřejmě že se brání: vyjadřovali tak jen svůj názor na prezidenta. Jsou umělci a jejich čin je jedním velkým uměleckým dílem. Kontroverzním sice, ale nutícím k zamyšlení. Těžko říct, takto posuzováno by ale musely být uměleckým dílem i mnohé činy prezidenta; o jeho jednání přece můžeme často říct totéž.

Řeknete; jistě, Hrad je symbolem země a nemají nad ním vlát trenýrky. Symbolem země je i prezident, jenže co s tím, když je tolik těch, pro které právě on tím symbolem jednoduše není: budou vždycky říkat, že pro Hrad je větší ostudou, že tam úřaduje právě on. Ano, mnohem horší to je, než ty trenýrky, které tam ostatně visely jen chvíli. Jenže tohle je jen soukromý názor; soud napodruhé, po zásahu nadřízené instance, rozhodl jasně; čin umělců hodnotí česká justice jako "krajně neuctivý". Můžeme si o prezidentovi myslet, co chceme, ale byl demokraticky zvolen. Mnohem složitější to je s Pražským hradem, který prezidentovi samozřejmě nepatří. On tam přece "jen" úřaduje. Jenže skutečnost, že tam má prezident kancelář, je zase jen a jen dalším symbolem. A teď otázka: potřebujeme, aby se ty dva symboly prolínaly a nutně splývaly v jeden?

Můžete projet Evropou křížem krážem a nenajdete prezidenta, který má k dispozici takový historický areál v centru metropole. Dokonce i americký prezident má jen "dům". Zklamání z "velikosti" Bílého domu po příjezdu do Washingtonu popsal Michael Žantovský v Havlově biografii takto: Z dálky mu aura jeho jména dodává téměř nadpřirozené rozměry, ale když člověk přijíždí z Pražského hradu, který je podle Guinessovy knihy rekordů 'největším starodávným hradem na světě' a rozhodně největším fungujícím pracovištěm hlavy státu, vypadá Bílý dům jako… velký bílý dům.

Už Havel se po nástupu do funkce potýkal s nekonečnými prostorami Hradu, které byly plné stínů jeho temných komunistických předchůdců. Ale byl to on, kdo Hrad po letech zamčených vrat otevřel veřejnosti a doplnil o další zajímavé stavby podobně jako předtím Masaryk. Zdá se, že minimálně v tomhle se historie opakovala. Pražský hrad prostě nevznikl jako sídlo demokraticky zvoleného prezidenta, ale jako akropole: sídlil tam král a šlechtici, byla tam kromě královské kaple také katedrála… Když se Masaryk na Hradě po vzniku republiky usadil, pozval Plečnika, aby vyhnal stíny a temnotu monarchie. Aby Hrad vyjadřoval novou demokratickou podobu republiky. Plečnik byl génius, ale tohle bylo nad jeho síly: Přebudovat Pražský hrad na sídlo prezidenta demokratické země prostě nejde: Je to, jako když se stydíte za příliš přepychový kožich a vyřešíte to tím, že přešijete knoflíky…

Prezident má dost jiné práce a jiné cíle. Měl by vůbec mít jakýkoli vztah k areálu, který je symbolem země už po staletí? Ostatně když Habsburkové sídlili ve Vídni, vládce v něm prostě nepobýval. A symbolika Hradu tím nijak neutrpěla. Naopak, v té době Češi začali dostavovat svatovítskou katedrálu a dost možná, pokud by ji císař měl před okny, dopadlo by to jinak, nejspíš hůř. Nebylo by prostě elegantní, kdyby se "kancelář" prezidenta věnovala jen tomu, čemu se podobná kancelář zpravidla věnuje? Tedy jen tomu, co přímo souvisí s výkonem prezidentské funkce? O Hrad ať se stará třeba k tomu účelově zřízená nadace, prezident si tam kancelářské prostory může pronajímat, nebo sídlit jinde. Pražský hrad je Pražský hrad a na tom kopci zůstává; na rozdíl od prezidentů, kteří se střídají…

Není náhodou, že současný kandidát na prezidenta Jiří Drahoš se hned v jednom z prvních předvolebních rozhovorů zmínil, že by Hrad více otevřel veřejnosti, než je tomu dosud. A vzhledem k současnému stavu by to nebylo ani tak těžké. Jenže problém je jinde: má být míra otevřenosti či neotevřenosti Pražského hradu součástí prezidentských kampaní? Proč není Hrad přístupný tak, jak to umožňuje jeho památkový stav a zájem veřejnosti? A také oprávněné další zájmy; v areálu se nachází především svatovítská katedrála.

Není sporu o tom, že současný prezident právě takovouto péči o Hrad nezvládá, je evidentně nad jeho síly. Ale na druhé straně: má právě tohle být měřítkem výkonu prezidentské funkce? Neočekáváme spíš od prezidenta, že se bude především věnovat jiným (těm skutečným prezidentským) povinnostem?

Jistěže tu máme tradici: čeští prezidenti navazují na ty československé a ti zase (ať se nám to líbí, nebo ne) svým způsobem na rakouské císaře: Masaryk nejen sídlil na Hradě, ale vzdáleně se Franzi Josefovi, stařičkému mocnáři, i tak trochu podobal. Ostatně právě pro něj (a jeho následovníky) koupil československý stát (čti "republika") zámek v Lánech, který je srovnatelný, možná i větší, než bývala letní vila císaře Františka Josefa v Bad Ischlu. Je u něj velký park, skleník a obora o rozloze desítek kilometrů čtverečních s množstvím trofejové zvěře… Prostě všechno, co takový demokratický prezident považuje za nezbytné k výkonu své funkce. A když se procházíme parkem; cítíme vděčnost; prezidentovi, že nám ten park (za státní peníze) zpřístupnil. Do sousední obory spravované Kanceláří prezidenta republiky už se ale volně nedostaneme.

Možná právě teď, když nás čekají prezidentské volby a soud (kvůli jedněm obřím trenýrkám) nás nutí přemýšlet nad symboly české státnosti a českého prezidentství, je ten správný čas uvažovat i nad něčím jiným: potřebuje český prezident opravdu to všechno, co ho obklopuje a co je s ním v očích veřejnosti spojováno? Tu gloriolu Hradčan, lehkost gotiky, pompéznost baroka i střízlivost Plečnika? Nebylo by lépe nám všem, Čechům, Pražanům, návštěvníkům i turistům, Pražskému hradu, Plečnikově duši (ukrývající se někde v nebi nad Hradem) a nakonec i budoucímu prezidentovi, kdyby si vystačil s tím, co je nezbytné k výkonu jeho funkce? A třeba i něčím navíc k tomu. Ale musí to být zrovna celý Pražský hrad? Diskuse by mohla začít teď.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Nákupy lidé stále spíše odkládají, čekají na otevření obchodů

Tržby v maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu letos v březnu meziročně zvýšily o pět procent. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší.

Meziroční srovnání výsledků maloobchodu za březen ovlivnila podle analytiků nízká srovnávací základna z loňska, kdy už se čeští prodejci potýkali s uzavřením kamenných obchodů kvůli pandemii koronaviru. Stejná situace bude podle nich ještě v dubnu. Lidé nákupy ve třetím měsíci letošního roku stále spíše odkládali a čekají, až nebudou odkázáni jen na e-shopy. S uvolňováním opatření by se tak maloobchodní tržby měly zvyšovat. 

Proti loňskému březnu si podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka polepšily specializované prodejny s výrobky pro domácnost, kterým tržby vzrostly o 18,8 procenta. "Vyšší meziroční tržby ohlásily i prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či prodejny s počítači a komunikační technikou. Naopak pokles tržeb nadále trápil prodejny s oděvy a obuví. V následujících měsících proto možná skončí v bankrotu některé módní značky," uvedl.

Tradičně dobré výsledky zaznamenali internetoví prodejci, kterým tržby v březnu meziročně vzrostly o 36,2 procenta. Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by se v dalších měsících rozdíl růstového tempa e-shopů a kamenných obchodů měl snižovat.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková ale nepředpokládá, že by se u veškerého zboží zákazníci vrátili do kamenných prodejen. Výjimkou podle ní pravděpodobně bude oblečení a obuv. Analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák dodal, že na očekávaném zpomalení meziroční dynamiky prodejů přes internet se projeví vysoká srovnávací základna z minulého roku.

před 14 minutami

Pentě klesl zisk o polovinu. Dolů ji táhlo Aero, pomohl naopak Dr. Max a reality

Skupině Penta Investments loni klesl zisk o 48 procent na 3,5 miliardy korun. Kumulativní tržby portfoliových firem stouply o pět miliard na 181 miliard korun. K zisku přispěly zejména lékárny Dr.Max, sázková Fortuna, realitní divize Penta Real Estate a Primabanka. Ztrátové naopak byly pojišťovna Dôvera, polské retailová síť Empik, firma Slovalco a Aero Vodochody. Penta to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Celková aktiva portfoliových společností Penty se zvýšila o šest miliard na 291 miliard Kč a do rozvoje svých společností a projektů skupina investovala navzdory pandemii 11 miliard korun, což bylo o 4,6 miliardy meziročně méně.

"Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci. Dosáhli jsme tedy i při významných investicích solidního zisku," uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Mezinárodní síť lékáren Dr.Max podle něho sehrála v čase pandemie významnou roli ve všech zemích, kde působí. Její lékárny poskytovaly služby bez omezení a musely být schopné zareagovat i na razantní změnu poptávky po ochranných či dezinfekčních pomůckách. I když opakované lockdowny snížily návštěvu lékáren zejména kvůli celkově menšímu objemu předepisovaných léků, dokázala síť lékáren významně přispět k ziskovosti skupiny Penta. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnily také Fortuna Entertainment Group, Penta Real Estate a Primabanka.

Penta Real Estate dokončila 1139 bytových jednotek (projekty Sky Park, Waltrovka, Terrace), dalších 805 bytů je ve výstavbě (Maison Ořechovka, Bory Home). V roce 2020 předala Penta Real Estate čtyři kancelářské projekty. Prodej pražského projektu Churchill Square byl největší transakcí na českém realitním trhu v kancelářském segmentu. Na konci roku 2020 spravovala Penta Real Estate aktiva v hodnotě 28,9 miliardy Kč.

Penta vznikla v roce 1994 na Slovensku. Jejími zakladateli jsou Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Celkem skupinu řídí šest partnerů a zaměstnává více než 43 000 lidí. Na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance zaplatila celkem 6,4 miliardy Kč.

před 41 minutami

Advokát soudu EU: Polská pravidla o trestání soudců porušují unijní právo

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice, podle něhož nový systém postihů ohrožuje nezávislost polských soudců. Pro soud není nově zveřejněný názor právního poradce závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Evropská komise se předloni obrátila na soud v Lucemburku kvůli činnosti disciplinární komory polského nejvyššího soudu, o jejíž nestrannosti Brusel pochybuje. O složení komory rozhoduje v Polsku soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud již předloni rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i personální obsazení a pravomoci komory.

Soud již loni vydal předběžné opatření, jímž nařídil až do rozhodnutí případu činnost komory pozastavit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy