Irena Hejdová Irena Hejdová | Komentáře
5. 4. 2019 9:00

Z devíti miliard dolarů na nulu. Překrásný nový svět mileniálů a lží

Dnes je mnohem jednodušší než dřív sebe i ostatní pro něco nadchnout; ale zároveň není jednodušší ambiciózní nápady dotáhnout do konce.
Foto: Krista Kennell / Shutterstock.com

Byla považována za jednu z největších nadějí Silicon Valley. Špičková vědkyně, schopná manažerka, okouzlující vizionářka. Její společnost, kterou založila v devatenácti letech, byla ohodnocena na devět miliard dolarů. Dnes je souzena za podvod a její společnost má nulovou hodnotu. Vítejte ve světě Elizabeth Holmesové.

Hodně se o ní už psalo v souvislosti s krachem její firmy Theranos, teď si její podivuhodnou životní i profesní dráhu můžete připomenout ve vynikajícím dokumentu HBO Vynálezkyně: Z kapky krve, který je čerstvě dostupný na HBO GO.

Elizabeth Holmesová už od devíti let snila o tom, že se stane novým Stevem Jobsem, a její plán zněl monumentálně. Rozhodla se zcela proměnit trh s lidským zdravím a uvést na trh přístroj, který by během pár minut z pouhé jedné kapky vaší krve (odebrané kapilárně, tedy z prstu) zanalyzoval váš celkový zdravotní stav.

Holmesová předpokládala, že tento přístroj o velikosti počítačové tiskárny, nazvaný Edison, by časem mohl stát nejen v každé lékárně či ordinaci, ale i v našich domovech. Že bychom každý den mohli průběžně zhodnotit svůj stav, na základě toho předcházet řadě vážných nemocí a radikálně tak proměnit celé zdravotnictví. Holmesová mluvila o základním lidském právu znát dopodrobna své zdraví v každém okamžiku.

Ten plán zní vlastně zajímavě, ambiciózně a nic proti němu nelze namítnout. Až na to, že společnosti Theranos se ani po několika letech výzkumu nepodařilo uvést podobný přístroj do chodu. Odborníci to považují - navzdory rozvoji nanotechnologií a miniaturizace - dodnes téměř za nemožné. Desítky až stovky zdravotních testů nelze provést najednou v takové rychlosti a rovnou přinést výsledky.

Theranos ale výsledky potřeboval, a tak uvedl svůj dosud nedotažený přístroj do sítě amerických lékáren k testování na pacientech. Vzorky byly tajně odváženy do jeho rozsáhlých laboratoří, kde je ovšem neanalyzoval Edison, ale komerčně dostupné profesionální přístroje. Ustoupilo se od pouhého odběru z prstu a znovu se přešlo k žilním odběrům, které přitom Holmesová předtím odmítala jako drastické a děsivé. Výsledky testů pacientů se začaly rozcházet s realitou, přišla i první novinářská odhalení celého podivného pozadí Elizabethina byznysu.

A jedna z největších internetových bublin splaskla. Holmesová i se svými spolupracovníky dnes čelí obvinění z podvodu, někdejší tváři z titulních stran časopisů a jedné z největších nadějí Silicon Valley hrozí dvacet let vězení, nadále ale odmítá připustit, že by se čímkoliv provinila. A v tomto bodě pro mě začíná být film i její příběh nejpozoruhodnější.

Příběh podnikatelského vzestupu a pádu Elizabeth Holmesové má mnoho podobných rysů s jiným příběhem, který jsem viděla před pár měsíci v jiném dokumentu. Byl o Billy McFarlandovi, který se v roce 2017 rozhodl uspořádat později nechvalně proslulý luxusní hudební festival Fyre. Nalákal návštěvníky masivní kampaní s pomocí internetových influencerů a příslibem zvučných jmen i luxusního ubytování. Když ale zájemci přiletěli na Bahamy, našli tu jen provizorní stany, bláto a ani náznak luxusu či snad nějaký festival. Ukázalo se, že McFarland celou dobu sliboval něco, co nedokázal splnit - a tak dál mlžil a mlžil, protože v jeho byznysu už zahučelo příliš mnoho peněz sponzorů na to, aby z něj mohl jen tak vycouvat.

I v dokumentech o festivalu Fyre (vznikly hned dva, k vidění jsou na Hulu a Netflixu) byl hrdinou mladý muž, který měl velkolepé plány, pro něž dokázal získat i významné sponzory. Své velké plány už ale neuměl zrealizovat. Zvládl o nich velmi poutavě a sebevědomě mluvit, a tím přilákávat další a další fanoušky. Zvládl pobláznit sociální sítě a média. Ale co to bylo platné, když mu pak chyběl elán a píle usilovně pracovat na jejich naplnění?

Přišlo mi překvapivé, že jsem v poslední době viděla hned dva filmy o tak podobných osudech. Nerada bych je shrnovala tím, že vyjadřují způsob uvažování celé jedné generace, zvané mileniálové. V každé generaci se najdou těžcí podvodníci i opravdoví vizionáři a těch podvodníků je spíš méně. Ale co se tvrdit dá: Mileniálové ve svém celku jsou sebevědomá, egocentrická generace vychovávaná v absolutním dostatku. A leckdy až příliš volnomyšlenkářsky, bez mantinelů, které dávají do vínku základní hodnoty, jako je skromnost, píle či vědomí toho, co je správné a morální.

Dnes je mnohem jednodušší než dřív sebe i ty ostatní pro něco nadchnout; ale zároveň není jednodušší ambiciózní nápady dotáhnout do konce. Naše doba dává jedincům tolik příležitostí vyniknout jako žádná jiná. A stejné možnosti nabízí i těm, kdo touží po úspěchu tak moc, že se uchýlí ke lži, aby ho dosáhli. Sociální sítě sugerují, že dnes nic není nemožné, že lze dokázat cokoliv, všechno je (na displeji) dostupné, sláva, úspěch, zážitek - ale opravdu to tak je? A opravdu tomu někdo věří?

Oba filmy spojuje i to, jak absurdní je celá situace - poté, co se odhalí jako podvod - pro příslušníky starších generací. V dokumentu o Elizabeth Holmesové se starší redaktor časopisu Fortune, který stál u Elizabethina vzestupu a věnoval jí velký profilový rozhovor i s titulní stranou, téměř rozpláče, když popisuje, jak se jí ptal, jestli ho opravdu oklamala, a ona ho znovu (lživě) ujišťovala, že ne. Pro starší lidi se zdá být téměř surreálné, že někdo může stavět svou existenci na tak ohromující lži. Pro mladší generaci vyjádřenou zde příběhy Elizabeth Holmeosvé či Billyho McFarlanda to zjevně nemusí být nic nemožného. I když znovu opakuji, že věřím, že to není problém celé generace, jen její části. Jak velká část to je…?

 

Právě se děje

Další zprávy