Český prezident Zeman o sobě dává hlučně vědět. Světový ohlas mělo jeho prohlášení o novičoku, poté, na Den vítězství, 8. května, odmítl jmenovat dva generály, jež vláda navrhla, a nakonec ve středu 9. května držel podivný proslov na ruské ambasádě.
Krátce k prvním dvěma akcím. Miloš Zeman řekl: "Byl u nás vyráběn a testován novičok." Andrej Babiš v tiskové zprávě sdělil: "… v České republice nebyla vyráběna, vyvíjena ani skladována látka typu novičok." Tím to hasne. Premiér říká opak než prezident, a nic se neděje.
Generálové. Vláda navrhla osm, Zeman jmenoval šest, proč dva vynechal, to nijak nezdůvodnil. Prostě ne a basta. Babiš k tomu: "… nevím, asi nebyly dodrženy ty zvyklosti, to nebylo dopředu konzultováno." (My tušíme: šéf BIS Michal Koudelka nedostal generála kvůli zprávě o novičoku, jež se prezidentovi nehodila do krámu, kvůli vyhoštění ruských špionů pracujících u nás pod diplomatickým krytím, možná kvůli Mynářově prověrce. Škraloupů na Hradě nasbíral Koudelka hafo, protože dělá svoji práci.)
Ale opět: vláda navrhne Koudelku povýšit, je to šéf klíčové tajné služby, jež intenzivně spolupracuje se spojeneckými agenturami, prezident však odmítne a nikdo neví proč.
Zeman mění taktiku. Když odmítl jmenovat kupříkladu Jiřího Fajta profesorem, ač splnil všechny zákonné, akademické podmínky, jakési pseudovysvětlení ještě hlava státu nabídla. U generálů už se nenamáhá. Přitvrzuje, chová se carsky, jako by ani neprezidentoval v demokratické zemi. Sice jezdí do krajů za lidmi (vyjma Prahy), ale na občany kašle, nestojí mu ani za vysvětlení, proč říká jiné věci o novičoku než vláda, proč odmítá jmenovat šéfa BIS generálem. (Dodejme, že civilní kontrarozvědka nemá s Hradem nic společného, podléhá výhradně vládě.)
Ve stejném duchu Zeman mluvil 9. května u Rusů. "Jsem velmi rád, že se připravuje další zasedání tzv. Mezivládní komise pro ekonomickou spolupráci. Možná víte, že předseda české vlády, předseda Senátu Parlamentu České republiky, předseda Hospodářské komory i já jsme se veřejně vyjádřili proti tzv. ruským sankcím. Sankce totiž ničemu nepomáhají a jen zpomalují vzájemný obchod. Tuto veřejnou kritiku sankcí bych chtěl přetvořit do iniciativy České republiky v rámci Evropské unie."
Hybridní prezidentský systém
Podobně jako věty o novičoku, jež okamžitě převzala (a rozvedla) ruská média, i toto má přesah do zahraniční politiky. Klíčová je věta "Tuto veřejnou kritiku sankcí bych chtěl přetvořit do iniciativy České republiky v rámci Evropské unie." Za českou zahraniční politiku je ovšem odpovědná vláda.
Je pravda, že předseda Senátu Milan Štěch mluvil o postupném ukončení sankcí, ale jen "na základě určitého kompromisu udělat pokrok v minských dohodách". A ten nenastal.
Podobně Babiš, sice "zemanovsky" (a mylně) prohlašoval, že protiruské sankce jsou neúčinné, ale zároveň je na summitu předsedů vlád v Bruselu podpořil, což doložil předseda Evropské rady Donald Tusk, který napsal, že prodloužení sankcí premiéři přijali jednomyslně.
Těžko si představit, jak Česko navrhuje zrušení sankcí, když Rusko dál drží okupovaný Krym, v jeho čele sedí opět hegemon Putin a pravděpodobně je odpovědné za otravu Skripalových bojovým jedem v britském Salisbury.
Co nelze přehlédnout? Babiš, politik se sebevědomím titána, politický macho, není vůbec schopen Zemanovi vzdorovat. Prezident s ním mává jak s hadrem na holi. Jeho řeči o novičoku Rusy nadchly, jenomže naše spojence vysloveně odpuzují, škodí Česku. Babiš to ví, a přece mlčí. Sice to každému nandá, ale před Zemanem se neodváží ani pípnout, natožpak říct: Prezident nahrává Rusům, což česká vláda odmítá.
Stejně s nejmenovanými profesory a generály: mlčí. Vymlouvá se jak žáček přistižený na záchodě při kouření. Zemana dlouho a naivně považoval za svého spojence, ale když se starý pán stal znovu prezidentem, Babiš se změnil v podřízeného, který musí poslouchat, i když nerad. Zeman se stal jeho novým řídícím orgánem, dalo by se říct.
Na papíru žijeme v parlamentní demokracii, nikoli v prezidentském systému. Přímá volba to nabourala, ale platí, že parlamentní demokracií zůstáváme. Kroky Miloše Zemana však ukazují, že jsme se stali hybridním prezidentským systémem, nejpřesněji pak hybridně zemanovským systémem.
Nakonec je frajer Babiš stejně slabý a bezmocný, stejně neschopný Hradu vzdorovat, jako byl předchozí premiér Bohuslav Sobotka. Babiš kráčí v Sobotkových stopách. Až jednou přijde na Hrad a Zeman na něj vytáhne hůlku jako na Sobotku, nebude to žádné překvapení, jen logické vyústění posunů v českém politickém systému.
Nebo jinak: ze Zemana je česká obdoba Putina a z Babiše zas něco jako český Medveděv.
