Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
6. 2. 2014 7:30

Zeman a rebelové jdou Sobotkovi žíznivě po krku

Komentář: Od první vteřiny nové vlády Bohuslav Sobotka čelí snahám o své svržení .
Foto: Vojtěch Marek

Kdy bude v ČSSD klid? Nikdy. Stoprocentně ale klid nenastane, dokud sedí Miloš Zeman na Hradě. Premiér Bohuslav Sobotka musí počítat s neustálou snahou jak prezidenta, tak oranžových „rebelů", zemanovců, aby spadl z premiérského koně. Prezident prý pracovní den začíná větou: Tak komu dnes uškodíme? Sobotka se nabízí na prvním místě.

Momentálně klub ČSSD řeší hned několik nepříjemností. První je snaha předsedy ČSSD zkrotit zpupné hejtmany, tedy Michala Haška, Jiřího Zimolu, Jiřího Běhounka a Josefa Novotného. Tito pánové jsou natolik omnipotentní, že zvládnou dělat jak hejtmana, tak i poslance. Do dubna se podle vnitřních regulí strany musejí jedné z funkcí vzdát.

To je ideální místo pro střet rebelů se Sobotkou. Hejtmani si mají podle vnitrostranického usnesení ČSSD vybrat. Buď kraj, nebo Sněmovna. Pokud by se ale na usnesení vykašlali a nic by se nestalo, Sobotka by je nechal být, oslabí ho to. Pokud by neposlušné hejtmany vedení ČSSD chtělo vyloučit, byl by to skandál, který by Sobotku i stranu poškodil.

Ideální hřiště pro zemanovce. Vůdce antisobotkovců, stále dál hejtman Jihomoravského kraje a poslanec Michal Hašek, řekl, že „Ústava České republiky umožňuje souběžnou funkci hejtmana a poslance, stejně jako premiéra a poslance či ministra a poslance". (A ústava je samozřejmě nad stranickým usnesením.) Školí Sobotku i jinak: „Rozhodnu se tak, abych byl užitečný jižní Moravě a jejím občanům, kteří mi v krajských a parlamentních volbách dali nejsilnější mandát ze všech kandidátů ČSSD."

 

Křeček kontra disidentka

Sobotka chce spor o hejtmany hrát „veřejně slušně". Lidem je totiž jasné, že naplno se ty dvě funkce dělat nedají. Jednu (nebo klidně obě) budou jejich držitelé zákonitě flákat. Ale proto si je občan přece nevolil. Jenomže Hašek a spol. z toho udělají jiný spor - Sobotka kontra zemanovci ve straně, Sobotka kontra Zeman.

Podobné napětí skýtá volba nového ombudsmana. Senát navrhl bývalou zástupkyni veřejného ochránce Annu Šabatovou a s ní i současného zástupce ombudsmana Stanislava Křečka, dříve poslance ČSSD. Prezident, který má podle ústavy povinnost navrhnout dva kandidáty, navrhl jen jednoho (na požadavek ústavy se opět vykašlal) - Křečka. Říká tím jasně: toho chci, to je můj člověk. Jenomže grémium ČSSD oranžovým poslancům doporučuje, aby dali hlas Anně Šabatové. Takže tu máme opět střet Zeman kontra Sobotkovo vedení ČSSD.

A aby se to ještě více zkomplikovalo, Šabatovou podporuje TOP 09, Miroslav Kalousek, tedy člověk, který je pro sociální demokraty démon. První místopředseda topky oznámil: „Na funkci ombudsmana podporuji Annu Šabatovou. Nepochybuji o její objektivitě, neprůstřelné morální výbavě a hluboké znalosti problematiky. Její levicové politické názory mi na pozici ombudsmana vůbec nevadí." - Pro zemanovce se v mžiku nabízí ideální argument: Sobotka se spojil s Kalouskem.

Když si poslanci ČSSD udělali tréninkové hlasování, bývalá disidentka Šabatová v klubu dostala pouhých 9 hlasů. Díky tomu poslanecký klub ČSSD požádal o přesun hlasování na další týden. Oranžoví se musejí dohodnout, aby si neuřízli ostudu. Mluví se o tom, že za Křečka mezi poslanci lobbuje (přes své spojence) Zeman. Dodejme, že v Senátu Křečka navrhl zemanovec na druhou Zdeněk Škromach.

Referendum o zákazu komunistů

Objevují se i další potíže. Megatématem krajských i sněmovních voleb byl návrat majetku církvím. Hrou osudu se však ČSSD ocitla ve vládě s lidovci. Ti odmítají házet církvím klacky pod nohy, odmítají, aby to dělal kabinet, v němž sedí. Situaci hbitě využili komunisté. Klub KSČM předložil návrh zákona o referendu o církevních restitucích. Na pořad přijde hned při zahájení schůze Sněmovny. Část poslanců ČSSD údajně uvažuje o tom, že návrh bolševiků podpoří. Alespoň v prvním čtení. Na truc.

U církevních restitucí už nepůjde jenom o zemanovce či „rebely"; k tažení proti církevním restitucím se mohou připojit dokonce i sobotkovci. Je to ideální téma, jež rozbíjí stranu. Když bude šikovně krmeno, může poškodit, nebo klidně i rozbít vládu. Předseda Sobotka k tomu řekl: „Je tedy potřeba si uvědomit, že na zásadních věcech, jako je téma referenda k církevním restitucím, je potřeba hledat koaliční shodu, pokud nemá být ohrožena existence vlády." (Jenomže prezident Zeman dost možná hodlá existenci vlády ohrožovat dnes a denně. Nemá rád Bohuslava Sobotku.)

Mimochodem, když už je řeč o referendech, některá parlamentní strana by mohla navrhnout referendum o zákazu KSČM. Bylo by velmi zajímavé sledovat, jak by všelidové hlasování skoro čtvrt století po sametové revoluci dopadlo. Možná by byli komunisté překvapeni. Když si člověk uvědomí, jak velký zájem po desítkách let znovu vyvolává oběť Jana Palacha, není nemožné, že by referendum pro rudé dopadlo zle.
I další konflikt, který může rozkládat Sobotkův kabinet, nachystali komunisté: chtějí v Parlamentu zrušit lustrační zákon. Pro lidovce zásadní téma, zrušení pro ně nepřipadá v úvahu. Pokud by poslanci ČSSD podpořili komunisty, nastala by vážná koaliční roztržka.

Premiér Sobotka musí od první vteřiny svého vládnutí vzdorovat snahám, aby skončil. Žádných sto dní hájení nemá. A už vůbec ne uvnitř vlastní partaje. Zeman a zemanovci mu jdou žíznivě, s vyceněnými zuby po krku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 6 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy