Soud rozhodl ve věci, již bychom mohli pracovně nazvat "Miloš Zeman a Si Ťin-pching versus česká občanská společnost". Policisté, kteří loni v březnu při návštěvě čínského prezidenta žádali sejmutí tibetské a tchajwanské vlaky z oken budovy naproti hotelu Hilton, kde byl Číňan ubytován, jednali nezákonně.
Městský soud v Praze řešil žalobu Martina Maloše a Ladislava Pelcla, dvou mužů, kteří vylepením vlajek o velikosti A3, tedy o velikosti poloviční než rozevřené Hospodářské noviny, zcela pokojně, nejmírnějším možným způsobem protestovali proti porušování lidských práv v Číně.
Soud se táhne asi rok, událost se stala před necelými dvěma lety, a přece o "pomalosti" justice v tomto případě nelze mluvit, spravedlnost holt nějakou dobu trvá, nejde ji honit.
Podstatné je, že se pánové Maloš a Pelcl dovolali spravedlnosti, a nesmírně cenné je, že to udělali za nás ostatní, že to nezabalili, nenechali nesmyslnou policejní buzeraci být. Protože zřejmě více lidí při návštěvě čínského prezidenta nechalo z různých důvodů jednání policie plavat, třeba proto, že nemají čas a chuť lítat po výsleších a po soudech.
Chování části uniformovaných i neuniformovaných policistů během návštěvy prezidenta Si v Praze vyvolalo pobouření. Vypadalo to, že v hlavním městě nezasahovaly české, ale čínské policejní jednotky, podle více svědectví nechránily pokojně demonstrující české občany, nýbrž agresivní čínské vítače (tady slovo "vítač" opravdu sedí).
Tehdy bylo lidem znalým policie celkem jasno: sloužící pořádkáři i detektivové a specialisté byli předem instruováni, vedení policie zjevně dělalo, co Zemanovi na očích vidělo, přičemž je známo, že mu na návštěvě Si, jednoho z nejmocnějších mužů planety, vůdce komunistického režimu, extrémně záleželo. Návštěva symbolizovala zásadní obrat české politiky od ochrany lidských práv k "ekonomické diplomacii" (dodejme, že ekonomické jen podle Zemana).
Návštěva Si Ťin-pchinga nakonec symbolizovala i obrat domácí politiky, byl patrný právě na nepřijatelném jednání policie. Excesů se stalo více, řešilo se jich jen několik. Proto je výsledek soudu o vylepení á-trojkové tibetské a tchajwanské vlajky tak důležitý.
Pravda vítězí v Lipníku nevítězí
Případ se podobá zásahu policie při předvolebním mítinku Zemana v Lipníku nad Bečvou (oficiálně šlo o setkání s občany) letos začátkem listopadu. Osm mužů v kuklách vletělo do soukromých prostor, odkud občan Jaroslav Hensl vysílal ještě před úvodním proslovem prezidenta Modlitbu pro Martu, tedy opět symbol, píseň, jež odkazuje na listopad 1989, podobně jako tibetská vlaječka odkazuje na násilí Číny proti Tibetu. Zakázali mu nechat ani ne čtyřminutový song dohrát a sebrali ho, i když poslechl.
Henslovi v Lipníku policie také nařídila, aby z okna nevyvěšoval plakát Pravda vítězí. (Proč byl tento symbol nepřijatelný, to chápe každý, kdo sleduje konání Miloše Zemana v prezidentském úřadu.)
Lipnický případ je podobný "siťinpchingovskému pražskému"; horší je v tom, že se organizátoři protestu s policií předem dohodli, co budou dělat, a ta jim to odsouhlasila…! Je zcela zjevné, že nechtěli škodit, rušit (ostatně o tom, že Modlitba pro Martu nikoho nerušila, svědčí video z mítinku, které, zrady netuše, zveřejnil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček). A přece byl pan Hensl sbalen a odvezen na policii, přece mu hrozí vysoká pokuta v přestupkovém řízení, tedy trest za vyjádření pokojného občanského postoje.
V obou případech je varující přístup vedení policie a ministerstva vnitra; vnitro v případě vylepení vlaječky zváží kasační stížnost, tedy zváží, zda strašlivý případ á-trojkových vlaječek požene dál. Neústupnost, nechuť přiznat chybu. Okolo lipnické kauzy šéf policie mlčel jak ryba.
(K omluvě byl policejní prezident Tomáš Tuhý dotlačen jen v případě vyvěšené tibetské vlajky na balkoně FAMU; do akademie při návštěvě nejmocnějšího Číňana přišli dva policajti a chtěli "vyšetřovat", kdo nechal vlajku vyvěsit, Tuhý to později hodil na ony dva podřízené, prý byli příliš "horliví".)
Oba ty případy, v Lipníku i v Praze, dokazují agresivní, antiobčanskou policejní horlivost, horlení proti názoru odlišnému od zjevené vůle prezidenta Zemana. A je skvělé, že nad touto čínsky zabarvenou vůlí dominuje postoj soudu, který uznává aspoň to maličké právečko vylepit si na soukromé okno vlaječku, jež symbolizuje odpor proti útlaku a komunistickému porušování lidských práv.
