* Plný text komentáře Martina Fendrycha vyšel v deníku Insider. Viz odkaz na konci tohoto článku.
Osmého března začne Miloš Zeman prezidentovat. Získá některé velmi významné pravomoci. Málo se mluví o jedné, jež může být zásadní: hlava státu má právo úkolovat tajné služby, kupříkladu Bezpečnostní informační službu (BIS).
Nastane velice zvláštní situace. Zeman, jak známo, je obklopen lidmi, z nichž některé civilní kontrarozvědka jistě sleduje. Jednak proto, že kupříkladu Miroslav Šlouf byl napojen na organizovaný zločin (viz uniklé odposlechy mafiána Mrázka), ale i proto, že tři Zemanovi blízcí muži jsou napojeni na ruskou ambasádu. A ruští agenti jsou u nás stále velmi čilí, jsme země NATO a členský stát EU. Nabízí se otázka: Může Miloš Zeman tajnou službu zneužít? A pokud ne dnes, šlo by to, kdyby byl vyměněn současný ředitel „bisky" Jiří Lang? Máme se na co těšit.
Jak si vedli předchozí prezidenti? Václav Havel pomáhal v porevolučním Československu a později Česku zpravodajskou komunitu vybudovat. O informace tajných služeb měl zájem, dostával je, pokud známo je nezneužil. Úplně jiný případ je Václav Klaus. Podle „bizonů" (důstojníků BIS) byl vůči službě vždy „velmi korektní", nikdy se do ní nemíchal. Klaus je znám tím, že mu jsou bezpečnostní otázky protivné, a službě vždy vyhovuje, když se o ni vysocí ústavní činitelé moc nezajímají. Václava Klause si velice pochvalují.
Na tohle se neptej
Miloš Zeman byl svého času premiérem, takže také dostával tajné zprávy BIS (a dalších tajných služeb, samozřejmě; nejde jen o civilní kontrarozvědku, ale soustřeďme se na ni jako na modelový příklad a také službu nejsilnější). Podle zpráv zevnitř agentury Zeman zprávy BIS žádal a zřejmě i využíval. Těžko však překonal pozdějšího premiéra za ČSSD Vladimíra Špidlu, který ve zprávách tajných agentů údajně ležel ve dne v noci, velmi na ně dal a velmi o ně také stál.
Mimochodem: škoda že ty tajné zprávy většinou nechávají premiéry v klidu, nebo že je využívají jen pro sebe, jako „tlačáky", tedy jako účinné páky v politickém konkurenčním boji. Takové to: „Hele, já na tebe vím tohle, takže mě podpoříš na kongresu, nebo…"
Zpět k hlavě státu. Může úkolovat BIS, ale musí to činit se souhlasem vlády. Nad prezidentovými otázkami či úkoly existuje jakás takás kontrola. Přesto mu ale vláda dost těžko může říct: „Na tohle se neptej." To nejde. Bude však vědět, jaké oblasti Zemana zajímají.
Systém funguje i naopak - biska dává vládě pravidelně zprávy. Jen pro představu, v roce 2007 jich premiér obdržel okolo 800. Že by u nás bylo od té doby klidněji, to nehrozí. Počítejme tedy, že jich v současnosti bude ročně 500 až 1000. Jsou to tajné zprávy, jež mimo jiné vypovídají o státních tendrech, o místním klientelismu, o tom, kdo koho „vodí", jaký kmotr má kde své lidi a zájmy. Taky se v těch zprávách hovoří o činnosti cizích tajných agentů, kupříkladu ruských, na našem území. V centru zájmu leží ruská ambasáda a její kontakty. Jistý „výcuc" těchto zpráv dostává i Hrad, prezident. Toho dnešního to příliš nebere. Toho nového to zajímat bude.
Čtěte v placeném deníku Insider: Není také nemožné, že Zeman si informace tajné služby nenechá pro sebe, takže jeho blízcí budou přesně vědět, co se o nich ví. A třeba o tom zpraví své cizokrajné přátele. Špatná vyhlídka.
