Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
2. 3. 2018 11:10

Zeman dal jen devět milostí. To je strašně málo, přitom výběrové řízení vyhrál Kajínek

Přirozený, rozumný počet milostí by byl řekněme deset dvacet do roka. A hlavně: bez nějakých předběžných podmínek.
Důvodů k milosti může být nekonečno.
Důvodů k milosti může být nekonečno. | Foto: ČTK

Miloš Zeman dal tento týden milost muži, který při dopravní nehodě usmrtil svou manželku a syna. Hrad informoval, že omilostněný sice nesplňuje podmínku závažného zdravotního stavu, nicméně prezident jeho další potrestání vnímá jako nadbytečné a kruté. Trpěl by jím hlavně druhý nezletilý syn, který havárii přežil a o něhož se zatím starali příbuzní.

Taková milost se zdá zcela v pořádku, je to skoro typový případ, kdy je namístě. Dá se polemizovat, jestli neměla přijít dřív. Možná mohlo být dokonce zastaveno trestní stíhání, protože vyšší trest byl vynesen samotnou tragédií a dítě snášelo trauma od počátku, ne až v době, kdy byl otec odsouzen. Ale to je věc názoru a hlavně - jako u milostí vždycky - absolutistické rozhodnutí prezidenta (zastavení trestního stíhání by musel spolupodepsat premiér nebo pověřený ministr). Dám - nedám milost, tečka.

Za své první prezidentské období, které končí 8. března, udělil Miloš Zeman pouhých devět milostí. V porovnání s jeho demokratickými i nedemokratickými předchůdci v úřadě zlomek. Několikrát jsem psal, že je to špatně, že se institut milosti má využívat víc kvůli případům, kdy je justice zbytečně tvrdá, že stát má tu a tam dávat najevo soucit atd.

Zemanovy milosti ukázaly ještě jednu věc: je nesmysl stanovovat předem nějaká kritéria, která musí dotyčný splňovat, aby milost přicházela v úvahu. Není správné si to takhle zjednodušovat podle škatulek. Žádost o milost není výběrové řízení!

Miloš Zeman prohlásil, že na milost budou mít nárok jen ti, kdo splňují tři podmínky: nespáchali závažný trestný čin, jejich život ohrožuje nemoc a mají dostatečné domácí zázemí.

Statistika je prostá: Z devíti milostí, které za pět let udělil, jich jeho parametry splňovalo šest. Tři ne. Takže třetinu milostí představovaly "výjimky". Pravidlo s takovým podílem výjimek je očividně vadné. Kapitola sama pro sebe bylo propuštění Jiřího Kajínka: výsměch všem těm, na které se s odvoláním na Zemanova kritéria s milostí nedostalo.

Přirozený, rozumný počet milostí by byl řekněme deset dvacet do roka. A hlavně: bez nějakých předběžných podmínek. Každá situace je jedinečná, důvodů k milosti může být nekonečno, to je život a od toho prezident významné právo udělovat moudře a citlivě milost má. Miloš Zeman s ním bohužel nezacházel dobře.

 

Právě se děje

Další zprávy