Bylo to mazaně načasované, čtyři dny volna, další týden "už to nebude tolik bolet". Omyl, změny ze Zeleného čtvrtka jsou skandální dál, jak oznámený nástup Zemanovy Marie Benešové na spravedlnost, tak odvolání Jiřího Fajta, ředitele Národní galerie Praha (NGP), a odvolání ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Odstranění Fajta provázejí dvě trestní oznámení od ministra "kultury" Antonína Staňka (na Soukupa se trestní oznámení teprve připravuje).
Držme se Jiřího Fajta, na tom je to svinstvo pěkně vidět. Proč trestní oznámení? Nerenomovaný křtitel komunistického pamfletu Staněk dělá z renomovaného kunsthistorika potenciálního zločince. Fajta nešlo zpochybnit jako odborníka. Však se ho taky hned zastalo dvanáct ředitelů světových výtvarných institucí včetně Metropolitního muzea umění v New Yorku, londýnské Tate Britain nebo Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Napsali dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Něco takového se jen tak někomu z naší země nepoštěstí.
Jenže právě toto se Fajtovi stalo kamenem úrazu. Babiš a Zeman mají sice plná ústa "odborníků", ale v reálu jsou pro ně skuteční odborníci a osobnosti problém, dělají si věci po svém, nenechají se zastrašit. Překážejí.
Fajt v první české přímé volbě prezidenta podpořil Karla Schwarzenberga a vysloužil si nenávist Miloše Zemana. Nejde o to, že je světový odborník, na kterého máme být hrdí, jde o to, že jsme v Česku a že ho Zeman nesnáší.
Když ho odmítl jmenovat profesorem (vše potřebné splnil), Fajt se bránil, podal žalobu, bojoval se Zemanem i coby ředitel státní Národní galerie, neklekl před místním carem, neodprosil. Naopak, šířil u nás kulturu (vzpomeňme, koho Zeman ověšuje státními vyznamenáními z oblasti kultůry), pozval do Prahy světového umělce, Číňana Aj Wej-weje, který roky bojuje s čínským komunistickým režimem, byl tam i nelegálně vězněn. Na "svou" Čínu je Zeman extrémně háklivý, ten jasně antihavlovský projekt mu nikdo nesmí kazit, Číňany provokovat. Nyní přijede k Si Ťin-pchingovi a zahlásí: Ten, co pozval Aj Wej-weje, už byl odstraněn.
Babiš nemá kuráž jít proti Zemanovi
Ne, státní sféra téhle smutné země není vhodná pro svobodné duchy, bývala, po revoluci, ty doby jsou však nenávratně fuč, jak se nějaký objeví, jdou mu po krku (ředitel tajné služby BIS Michal Koudelka by to jistě dosvědčil).
Způsob, jak to Staněk vykonal, je odporný a garantuje, že se žádná svobodomyslná žena či muž do soutěže o vedení NGP nepřihlásí. Znovu zamíří k prostřednosti či malosti, jež Zemanovi vyhovuje. Kontrola ministerstva (nikoli nejvyššího kontrolního úřadu, NKÚ) v galerii začala minulé pondělí a ministr jej odvolal ve čtvrtek, tři dny poté. Fajt nedostal žádný prostor k vyjádření, prostě letěl. Neuvěřitelné.
Chápete? V České republice si jeden ministr za druhým dělá legraci ze zdrcujících kontrol NKÚ, s nikým obvykle nehnou ani o píď, ale tahle o řád nižší blesková kontrola najednou poslušnému Staňkovi stačí na vyrobení mezinárodní ostudy pro Českou republiku. Skandální, nebezpečné, podlé.
Média psala o autorské smlouvě, podle níž si Fajt vydělal 1,12 milionu korun a kterou s ním uzavřela NGP na základě vládního usnesení těsně před koncem loňského roku. (Milion stačí na vyvolání závisti, dodejme.) Fajt k smlouvě řekl, že "se galerie ministerstva opakovaně dotazovala, jak v tomto případě postupovat. Úřad tedy o všem dobře věděl. Nebylo to pro ně žádné překvapení…" Kontrola navíc proběhla v nejlepší české tradici: podle Fajta na udání.
Tipnu si, jak to dopadne. Policie trestní oznámení odloží, Jiří Fajt, pokud nebude úplně zhnusen, zažaluje ministerstvo kultury o ušlé peníze, ty mu pak budou vyplaceny. Stát nepřijde jen o mezinárodně uznávaného, ba ctěného šéfa NGP, ale i o peníze (stejně to, jak známo, probíhalo kupříkladu v Ústavu pro studium totalitních režimů, ÚSTR).
Co udělá premiér Babiš? Ještě na začátku března jednal s prezidentem Centre Pompidou Sergem Lasvignesem a s Fajtem o licenci této galerijní instituce pro Prahu, "chceme v Praze středoevropskou pobočku Centre Pompidou," řekl. (Bez Fajta by nejspíš žádné jednání neproběhlo.) Zastane se ho?
Ne. Šel by proti Zemanovi, na což nemá odvahu. Kauza Fajt mu je jistě nepříjemná, ale Zeman si z trestně stíhaného premiéra udělal hadr na holi, s nímž mává, jak mu libo. Donutil ho (obsah toho obchodu přesně neznáme), aby na spravedlnost strčil Marii Benešovou, nejvyšší žalobkyni z doby, již Babiš nazývá české Palermo. Premiér se strašně rád blýskne venku, na Západě, ale bránit Fajta proti carovi Zemanovi? Ne.
Ministerstvo kultury by se mělo přejmenovat na ministerstvo zemanůry, případně na Staňkovu množírnu trestních oznámení.
