Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
22. 9. 2016 13:30

Zeman je mezinárodní nula. Spojeným národům může navrhnout cokoli, třeba let na Mars

Byla řeč Zemana v OSN ostuda? Ani to ne. Byla to jeho chvíle a šmytec. Prázdnota. Vzbuzoval lítost, jak tam řečnil bez papíru a bez významu.
Český prezident v New Yorku. Oznámil tam, že Hynek Kmoníček bude velvyslancem v USA. Zatím bez souhlasu americké administrativy...
Český prezident v New Yorku. Oznámil tam, že Hynek Kmoníček bude velvyslancem v USA. Zatím bez souhlasu americké administrativy... | Foto: ČTK

Miloš Zeman ve středu v New Yorku promluvil ve všeobecné rozpravě na 71. zasedání Valného shromáždění OSN. Projevu se už předem hojně věnovala česká média. Zeman dostal velký prostor. Tuzemcům oznámil, co ve své řeči navrhne.

"Budu citovat Chartu OSN, kde konkrétně článek 47 mluví o vytvoření vrchního velitelství vojsk Spojených národů. Tento článek dosud nikdy nebyl aplikován, je to takzvaná spící struktura. A já se domnívám, že pokud by se vytvořila na základě rezoluce Rady bezpečnosti ozbrojená síla bojující proti terorismu a složená z těchto složek, takže by tato spící struktura se najednou probudila jako Šípková Růženka."

V projevu to pak skutečně navrhl. Zároveň OSN kritizoval za neefektivitu. Jako před rokem, i letos byl jediným tématem jeho řeči mezinárodní terorismus. Otázce migrační krize či situaci ve zdrojových zemích uprchlíků se nevěnoval. Fascinuje ho teror ("rakovina, která metastázuje"). Má recept, jak na něj.

Mluvil o smrtelně vážném tématu, leč neopanoval se a do své řeči vložil vtípek: "Naštěstí nejsem mezinárodní právník. Proto je pro mě terorista každý, kdo úmyslně zabíjí nevinné civilisty. To je všechno. Je to prosté, milý Watsone." Smích ani potlesk legrácka nevyvolala.

Navrhuje koordinovanou vojenskou akci, na které by se podíleli všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN. "Musíme zaútočit na nervová centra teroristů, ne okupovat území. Musíme zaútočit na mozek, ne na tělo." A vyzval, aby vznikl vojenský štáb pod Radou bezpečnosti.

Kdo jsou stálí členové RB OSN? Spojené státy, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína. Nestálých je deset a volí se na dva roky. Nyní to jsou Angola, Egypt, Japonsko, Malajsie, Nový Zéland, Senegal, Španělsko, Ukrajina, Uruguay a Venezuela.

Prezident Zeman tedy navrhuje společnou vojenskou akci USA, Británie, Francie, Ruska a Číny. Jejich akce by řídil vojenský štáb RB OSN. – Není divu, že jde o věčně spící ustanovení. Zájmy pětky se zásadně liší.

Ve válkou zmítané, zničené Sýrii vidíme, jak spolupracuje Rusko se Spojenými státy (a s Bašárem Asadem). Vidíme tam, jak se projevují naprosto rozdílné zájmy. Rusové likvidují kromě džihádistů i Asadovy odpůrce. Nemají zájem na tom, aby se zastavila uprchlická vlna ze Sýrie, jež vyčerpává Evropskou unii.

Klíčová je osoba navrhovatele

Navrhnout společnou akci stálých členů pod velením OSN je utopie. Ano, bylo by fajn, kdyby ty země táhly za jeden provaz a porazily Islámský stát. Kdyby se všech 193 zemí OSN shodlo a spojilo. Ale nestane se to. Zeman mohl úplně stejně vyzvat: Mějme se všichni rádi! (A že by to k němu šlo.)

Je tu ale i jiný háček, nebo spíš megahák. I kdyby Miloš Zeman přišel s reálným řešením, i kdyby nabídl světový supernápad a byl géniem mezinárodní scény, i kdyby měl pozici Václava Havla v době jeho prezidentování, stejně by to nestačilo.

Nestačí přijít do OSN a vykládat, co by se mělo. To je stále ještě jen velké nic. Na takovém programu se musí pracovat. Musí do něj být stoprocentně zapojena celá česká diplomacie. Prezident, premiér i ministr zahraničí by na tom museli dřít. Vyžadovalo by to měsíce usilovné aktivity, cesty, přesvědčování, vysvětlování.

Ale ještě něco: zásadní je osoba navrhovatele. Aby jí bylo na mezinárodní scéně nasloucháno, musí být důvěryhodná, respekt budící, ctěná. Politici nejen stálých členů Rady bezpečnosti OSN by o ni museli stát.

Jakou reputaci má ve světě Zeman? Protože tady jde o svět, ne o výjezd na Vysočinu. Ví se o něm, že podporuje ruskou okupaci Krymu a účast Kremlu v hybridní válce na Ukrajině. Západ má opačný názor. A Čína? Že by ta podporovala Kreml v jeho hegemonii? Jistě ne.

Není vítán u západních státníků. Nemá šanci dostat se k americkému prezidentovi jinak než při společné recepci. Váží si ho čínští komunisté? Prý uznávají zásadní postoje. I u svých soupeřů. Ne poklonkování. Váží si ho Putin? Za co? Že mu kývá? Vyvolává toto úctu u mocných?

Tragický úpadek české diplomacie

Zeman zakázal přístup na Hrad americkému velvyslanci Andrewovi Schapirovi. Ten v dubnu 2015 řekl, že účast české hlavy státu na ruské vojenské přehlídce, kde bude jako jediný vůdčí představitel Evropské unie "stát na pódiu, sledovat vojenský pochod, když ta armáda vlastně destabilizuje jeden ze států sousedících s EU", je možná "prekérní". To stačilo. Zeman se urazil.

Pro Západ je těžko srozumitelný jeho postoj k uprchlíkům ("ani muslima"). Pochybné jsou jeho vstupy do prezidentské kampaně v Rakousku a USA. Ne že by něco ovlivnil. Zeman je mezinárodní nula a tomu odpovídá jeho vliv. Jde o to, že "se to nedělá". Přijal na Hradě Norberta Hofera, ač se rakouská volba bude opakovat, a prohlásil, že být Američan, volil by Donalda Trumpa.

Dělá diplomatické boty. Při návštěvě krajanského domu v New Yorku oznámil, že Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, bude velvyslancem v USA. Že již podepsal jeho pověřovací listiny. Pěkné. Potíž tkví v tom, že Kmoníček zatím nedostal takzvané agrément, schválení svého postu od americké vlády.

To se zase nedělá. Zeman nutí Američany, aby přijali výběr jeho člověka. Kmoníčkovi to může uškodit. Podobně se Zeman zachoval i loni při návštěvě papeže. Svatému otci představil ředitele hradního protokolu Jindřicha Forejta jako „budoucího velvyslance ve Vatikánu“.

Dělá si, co chce. Podporuje autoritativní režimy. Není v západním světě uznáván. Nemá dobré jméno. Není to Havel, ale ani Kiska nebo Gauck. A ty dva by zřejmě ani nenapadlo radit OSN, jak má zatočit s mezinárodním terorismem a že je potřeba nasadit drony...

Český prezident převrátil naši zahraniční politiku. Ukončil důraz na lidská práva. Přišel s "ekonomickou diplomacií". (Otevřít se Číně, nekritizovat ji za porušování lidských práv, zrušit sankce proti Rusku za anexi Krymu atd.) Ale boj proti terorismu souvisí mnohem víc s lidskými právy, jež jsme tak snadno opustili, než s ekonomikou.

Byla řeč Zemana v OSN ostuda? Ani to ne. Prostě to byla jeho čtvrthodinka a šmytec. Nula. Prázdnota. Kdyby navrhl výlet na Mars, mělo by to stejný účinek.

Vzbuzoval lítost, jak tam řečnil bez papíru a bez významu, a za rok to zřejmě bez sebemenší reflexe a s velkou sebezálibou zopakuje. Smutné. Pokud někdo mluví o marginalizaci či tragickém úpadku české diplomacie, má svatou pravdu.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy