V pátek 12. dubna bude jednat první náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider (bezpartijní) s Hynkem Kmoníčkem (ČSSD), ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. Mají se dohadovat o tom, jak by měl prezident Miloš Zeman (Zemanovci) a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) ukončit spor o velvyslance.
Oč jde, je všeobecně známo. Miloš Zeman prosazuje do Bratislavy jako velvyslankyni Livii Klausovou. Ač už byl předchozím prezidentem, jím samým i vládou schálen jiný člověk, diplomat Jaromír Plíšek. - Zeman do procesu jmenování velvyslance vstoupil osobně těsně předtím, než byla slovenská strana požádána o agrément, tedy souhlas s vysláním Plíška. Jednání krajně neobvyklé, i když jistě ne nelegální. Zeman prostě chtěl upíchnout manželku svého kamaráda Klause na prestižním fleku.
Schwarzenberg odmítl Klausovou potvrdit. Důvod? Věk a to, že není kariérní diplomatka. Nežijeme v USA, v prezidentském systému, kde si ambasadory určuje prezident. Žijeme stále ještě v parlamentní demokracii. Odezva Zemana? Zablokoval všechna další jmenování velvyslanců, zamkl je, jak říká Schwarzenberg, do trezoru. Tím to haslo. Kníže říká, že na tahu je Zeman, neb on nezačal.
Dávejte si pozor, s kým se pohádáte
Přišla chvíle šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynka Kmoníčka. On sám je kariérní diplomat. Vybrán byl Milošem Zemanem mistrně. Je bystrý, umí mluvit, umí nemluvit, v televizi si dělá a říká, co chce, nikdo na něj nemá. Z každé nepohodlné otázky se vymluví: Jsem diplomat, to není na mě, abych soudil. (Tak odpovídá třeba na otázku, jestli Klausová do Bratislavy patří.)
Ale hlavně je ochoten hájit zájmy „státu" Zeman. Protože Zeman se bleskově stal státem ve státu. Devátého dubna byl Kmoníček pozván do Událostí a komentářů ČT 24. Hovořil tam o „zákopové válce" mezi svým současným a bývalým nadřízeným. (Kmoníček byl donedávna velvyslancem v Austrálii.) Když se ho moderátor ptal, co říká na to, že teď sedí na druhé straně stolu proti Schneiderovi, potažmo Schwarzenbergovi, odvětil: „Na ministerstvu zahraničí jsme vždycky říkali: Dávejte si pozor, s kým se pohádáte, protože dříve nebo později právě ten člověk bude vaším šéfem."
Byl to druhý nejzajímavější výrok jeho vystoupení. Z té věty by mělo mrazit nikoli Schneiderovi, ten asi z ministerstva spolu se Schwarzenbergem odejde, ale hlavně lidem v sociální demokracii. Bohuslav Sobotka a jeho lidé počítají s vítězstvím ve volbách (asi právem). Jistě počítají i s tím, že obsadí ministerstvo zahraničí. Hlavním kandidátem ČSSD je Lubomír Zaorálek. Jenomže on je ve srovnání s Kmoníčkem opravdu slabý. A Zeman ho nemá rád. Dovedu si představit, jak prezident nařídí, že zahraničí povede jeho Kmoníček.
Váhová kategorie jeden Miloš
Nezajímavější Kmoníčkův výrok se týkal pravomocí Miloše Zemana a ministra zahraničí. Oba, pravil purkrabí Kmoníček, mají své nezpochybnitelné pravomoci při jmenování velvyslanců. A potom dodal toto klíčové sdělení: „Samozřejmě že tady jsme v poměrně nové situaci, kdy prezident si je velmi vědom své váhové kategorie, protože jaksi v přímé volbě získal takový počet hlasů, jakým může disponovat málokterá politická strana na české politické scéně."
Byla to demagogie. Pojďme se podívat na volební čísla. Miloš Zeman získal v bitvě o Hrad celkem 2 717 405 hlasů. Karel Schwarzenberg 2 241 171. Rozhodně nemálo. A teď hlasy, které strany získaly ve volbách v roce 2010. Zemanovi Zemanovci (SPOZ) neprošli do sněmovny, ač byl Zeman jejich maskotem, a získali 226 527 hlasů. Konkurenci ve sněmovních volbách nelze srovnávat s kláním, kde jsou ve finále dva lidé. ČSSD získala 1 155 267 hlasů, TOP 09 873 833 voličů a ODS 1 057 792. Ještě snad Věci veřejné, které původně složily koalici s ODS a TOP 09. VV dostaly 569 127 hlasů.
Podstatné je, že Zemanovi Zemanovci ve sněmovní volbě neuspěli. Dnes jejich síla stoupla cca o 3 procenta. Sotva by dali dohromady půl milionu hlasů. To číslo odráží Zemanovu sílu ve sněmovní volbě dnes.
Klausová = kdo s koho
Kmoníček tohle dobře ví. A je jasné, že počet Zemanových hlasů zdůraznil jen proto, aby ukázal, že Hrad příliš nezajímá, jak jsou nastavena ústavní pravidla. Bude prostě počítat se Zemanovou popularitou, to bude páka na soupeře, rozuměj na vládu. A je jedno, jestli je to současná pravicová vláda, nebo jestli to bude příští levicový kabinet. Zeman bude pořád mávat svými 2 717 405 hlasy.
Jak asi negociace mezi Kmoníčkem a Schneiderem dopadne? Obě strany budou muset ustoupit. Hrad bude chtít protlačit Livii Klausovou do Bratislavy. Zeman to zjevně bere jako kdo s koho. To je mimochodem jeho slabina. Nakonec bude Klausová potrestána a stane se velvyslankyní na Slovensku. Bude podřízena Schwarzenbergovi a později Kmoníčkovi nebo Zaorálkovi. (Pro ni vyhlídka opravdu málo radostná.) Do Moskvy půjde, pokud to přijme, Vladimír Remek. Zamini nikoho na ten post nemá. A zbytek (Pavel Fischer do Vídně, Petr Mareš do Kanady) dopadne podle přání Schwarzenberga. Složité to za čas bude s Alexandrem Vondrou do Izraele a ještě složitější s tím, kdo půjde do USA.
Válka je to nedůstojná. Pokud Zeman protlačí Klausovou do Bratislavy, potvrdí, že uvažuje klientelisticky. Pokud protlačí Remka do Moskvy, potvrdí, že komunisty bere jako normální, demokratickou stranu, kterou oni však nejsou. Škodu utrpíme my i on. Ale jemu nejde o stát, jemu jde o demonstraci svojí síly.
