Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
4. 11. 2013 17:00

Zeman místo Šloufa lustruje Babiše, to jsou paradoxy

Glosa: Kdyby šéf ANO nesměl do vlády, popřelo by to svým způsobem výsledek voleb
Co je víc - výsledek voleb, nebo výsledek lustrace?
Co je víc - výsledek voleb, nebo výsledek lustrace? | Foto: Ludvík Hradilek

Téma totalitní minulosti nehrálo v říjnových volbách prakticky žádnou roli. Velká většina lidí se rozhodovala podle jiných měřítek, než byly archviní položky v životopisech kandidátů. To 24 let po sametové revoluci a rok poté, co do vedení krajů naplno vstoupili politici komunistické strany, není žádné velké překvapení.

Předlistopadová minulost je už léta „měkčená". Dílem díky politikům, kteří přistoupili na to, že „s komunisty se mluví". Dílem díky všeobecné nostalgii, různým druhům „retro-mánií" a touze po „pořádku", promítaným i do volebních výsledků. Do Parlamentu se klidně dostanou bývalý bachař politických vězňů nebo aktivní příslušník pohotovostního pluku SNB. Volit můžeme kohokoli.

Takzvaný lustrační zákon z roku 1991 (!) za této situace působí spíš jako nějaká bizarní vykopávka než nástroj k „očistě veřejného života", kterým měl být a v prvních letech skutečně byl.

Ale když má země komunistického hejtmana, bývalý armádní politruk může řídit krajské finance a Vladimír Remek být velvyslancem v Moskvě, řadu lidí asi překvapí, že lustrační zákon - pokud vůbec vědí, co to je - ještě existuje. Lustrace slouží jako polozapomenutý fetiš "vyrovnání se s minulostí". Jako by na výsluní dávno nebyla řada lidí, kteří komunistický režim podporovali nebo mu přímo sloužili i jinak než lustrovanou spoluprací se Státní bezpečností - jakkoli zavrženíhodnou.

Prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že bude chtít negativní lustrační osvědčení i od ministrů příští vlády - jinak je nejmenuje. To je zřejmý vzkaz směrem k Andreji Babišovi, který se kvůli údajné spolupráci se Státní bezpečností soudí (na Slovensku).

Ze zákona není úplně zřejmé, jestli člen vlády čistý lustrační glejt potřebuje, nebo ne. Pokud ano a Babiš by ho nedostal, znamenalo by to svým způsobem popření výsledků voleb - protože podstatná část z těch 927 tisíc lidí hlasovala pro ANO zřejmě s tím, že stojí o to, aby předseda strany zastával nějakou funkci ve výkonné moci. Babiše volili "v dobré víře", že je to možné.

V každém případě by to byla dobrá otázka pro Ústavní soud. Co je víc: Výsledek voleb (s jeho politickými a mocenskými důsledky), nebo výsledek lustrace?    

Lustrace ministrů jsou „zvyklost" (v souvislosti s prezidentem povědomé slovo). Ale když na nich trvá zrovna čtenář Haló novin Miloš Zeman, jehož pravou rukou býval jistý Miroslav Šlouf a levou jistý plukovník Zdeněk Zbytek, stojí za to se podívat, jaký má takový zvyk smysl.

Mimochodem, lustrační zákon měl být správně už dávno nahrazen zákonem o státní službě, o kterém neustále mluví i Andrej Babiš … To jsou ale paradoxy.

 

Právě se děje

Další zprávy