Není lehké mluvit k lidu na 26. prosince, tedy v den, kdy věřící vzpomínají na Štěpána, prvního křesťanského mučedníka. Není lehké shrnout celý rok do zhruba čtvrt hodiny. Miloš Zeman předem oznámil, že jeho štěpánský projev (vánoční poselství) bude pozitivní.
Je zvláštní, že po Štědrém dnu, kdy se slaví narození Ježíška, pro věřící Boha, do světa, tedy po „času radosti, veselosti“, přichází záhy vzpomínání na umučeného Štěpána. Proč? Štěpán byl zabit. Židovské radě vyčetl, že má tvrdé srdce; řečeno dnešní řečí, nemilujete, nenávidíte. Když byl kamenován, „zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích“ (Skutky 7, 60). Prosil za odpuštění pro své vrahy. Příběh podobný příběhu Ježíše, esence křesťanství. Milovat nepřátele.
Nic podobného v projevu prezidenta nezaznělo. Přesto se o pozitivní řeč snažil. I letos zopakoval, že „skončila blbá nálada“. Mluvil pak o ekonomických aspektech, jak se nám dobře daří, máme nízkou nezaměstnanost a přebytkový rozpočet. Zmínil v EU „nejmenší diferenciaci majetkovou a příjmovou mezi těmi nejbohatšími a těmi nejchudšími“.
Vytkl, co se dle něj nepovedlo. Jako „nedostatek“ vidí některé sociální dávky. Nechápe, „když zde máme téměř 400 tisíc nezaměstnaných a 150 tisíc volných pracovních míst, proč bychom měli pomocí sociálních dávek podporovat i lidi, kteří odmítají nabízenou práci a vysmívají se těm, kteří každý den poctivě chodí do práce.“ Mluvil o nezaměstnaných, kteří se „vysmívají“ pracujícím. Kam míří? Na sociálně nejslabší v ghettech, kteří mnohdy nemají šanci práci získat. Nejsou kvalifikovaní, v jejich blízkosti místo nenajdou. Zeman vedl populistické řeči, takových lidí těžko bude 150 tisíc.
Zeman není Halík
Používá své omšelé bonmoty typu: „jistě znáte stupňování slova nepřítel: první stupeň nepřítel, druhý stupeň úhlavní nepřítel a třetí stupeň koaliční partner. Někdy se k tomu mimochodem dodává i čtvrtý stupeň, což je člen vlastní politické strany...“ Skoro se to stydíte poslouchat. Ale člověk si musí uvědomit: Zeman mluví ke svým voličům. Nespojuje, ale s úsměvem na rtech a s tónem moudrého muže rozděluje, osočuje slabé; pravý opak Štěpána.
Nemohla chybět kritika Evropské unie. To Brusel může za Brexit: „Podle mého názoru větší díl viny leží na současném vedení Evropské unie, které je naprosto neschopné, byrokratické, způsobuje odcizení evropských občanů od evropských institucí, a není dokonce schopno ani splnit tak základní úkol, jako je ochrana vnějších hranic Evropské unie.“ Srovnejte to se Zemanovými výroky, že se budeme v Číně učit, jak „stabilizovat společnost“, a nevyjdete z údivu.
Prezident si je vědom, že veřejnost nedobře vnímala prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů k Číně v „kauze Brady“. Proto Čínu vysvětlil v části projevu, jež se týkala ekonomické diplomacie: „Velmi významnou událostí v této souvislosti byla návštěva čínského prezidenta v naší republice, během které bylo podepsáno třicet významných hospodářských dohod. Jistě víte, že náš nejúspěšnější podnik Škoda Auto vyváží nejvíce svých automobilů právě do Číny, ale je méně známé, že Čína je největším zahraničním investorem v sousedním Německu, a bylo by hloupé, abychom i my nevyužívali obdobných příležitostí.“
Ani slovo o podlézání Číně, o podezřelém čínském poradci na Hradě. Kdepak, i na Štěpána jde jen a jen o kšeft. Vánoce jsou svátky konzumu, Škodovka prodává do Číny, skončila blbá nálada. Nějaká lidská práva na Vánoce? Ve svátcích narození Ježíše, smyslu celého křesťanství, které právě lidská práva světu přineslo? Neblázněte, Miloš Zeman přece není Tomáš Halík nebo papež František.
Ani nohu k nám, ani nohu
Ke konci poselství (v čem tkvělo, čeho byl Zeman poslem? Pokuste se to v jeho řeči najít, ale nenajdete) pravil: „Velmi podstatným rysem uplynulého roku byl mezinárodní terorismus. Naposledy se projevil událostmi v Berlíně, ale předtím ve Francii, v Belgii a dalších zemích.“ Souhlas. Tak to je. Teror vnímáme, prožíváme, stal se naší temnotou.
Zeman chutě najel rovnou do nejpopulističtější tóniny: „Dnes už téměř nikdo nepochybuje o souvislosti mezi migrační vlnou a teroristickými útoky.“ Marné opakovat, že uprchlík je uprchlík a terorista je terorista.
Zeman: „Právě proto jsem odpůrcem názoru, že by bylo vhodné v příštích dvou letech na naše území umístit zhruba 6200 migrantů na bázi takzvané dobrovolnosti, což je ovšem téměř totéž jako povinné kvóty, a že by bylo vhodné pro tyto účely vynaložit přibližně 600 milionů korun.“
Tedy ani šest tisíc. Ani ten nejmenší možný počet, který by se u nás rozpustil jako nic. Kdepak, „umístit muslimské těžko slučitelné migranty na naše území by znamenalo vytvořit podhoubí pro případné teroristické útoky a předtím bych chtěl znovu a s plnou vážností varovat“. – Doma nepomáhat, maximálně někam poslat prachy; k nám ani nohu.
Srovnejme Zemana s německým prezidentem Joachimem Gauckem, který na Hod boží děkoval Němcům, že pomáhají uprchlíkům, chválil je za to, že ukázali lidskost. „Vy všichni jste se stali tváří vřelé a lidské země,“ řekl. „Ať již v rámci práce, nebo dobrovolně jsme ukázali, co je v nás – dobrá vůle, profesionalita a také umění improvizace. A jsme svědky toho, že jedinci i společnost mohou stále objevovat a růst.“ Gauck vnímá společenský růst jako pomoc druhým, i muslimům.
Poslední Zemanova perla. Mluvil o pokusech cenzurovat internet. „Jsem zásadně proti cenzuře s výjimkou pornografie a zejména dětské pornografie. Ale jinak ten, kdo zabraňuje druhým, aby vyslovovali svoje argumenty, jenom dokazuje, že sám dostatek argumentů nemá. A proto bych si nepřál, aby naše ministerstvo vnitra bylo jakýmsi novodobým Koniášem... Nepotřebujeme cenzuru, nepotřebujeme ideovou policii, nepotřebujeme nový úřad pro tisk a informace, pokud máme i nadále žít ve svobodné a demokratické společnosti.“
U nás ovšem nikdo o cenzuře nemluví. Na vnitru vzniká skupina lidí, kteří mají vyvracet dezinformace, jež u nás mimo jiné šíří ruské tajné služby. Což se Putinovu příteli na Pražském hradě nelíbí. Naopak mu nevadí tuny lží a urážek a výhrůžek na internetu, popisuje je v poselství jako „argumenty“. Nechutná pasáž. Poselství typu „chraňme hnus, slouží mi“.
Je opravdu směšné, když hlava státu řeč, jež útočí na nezaměstnané i uprchlíky a podporuje svinstvo na netu, zakončí tímto velemoudrem: „Přál bych si, abychom všichni se na sebe někdy dokázali usmát, a nikoli škaredit se, abychom si dokázali podat ruku, a i když máme různé názory, abychom těmto názorům dokázali naslouchat a neposlouchali jenom svoje vlastní názory.“ Mohlo by to sloužit jako školní příklad pokrytectví. (Naučil se to Zeman v Číně, nebo v Rusku?)
Slyšeli jsme Zemanův hyperpopulistický zpěv. Moudré bylo nezapínat televizi, nebo si zacpat uši.
