Blíží se konec druhého prezidentského období Miloše Zemana. A s tím i konec jeho politického života. Takhle si závěr jistě nepředstavoval. Musel úplně otočit ve svém postoji k Rusku a ztratil kvůli tomu podporu části svých skalních voličů. Pro jedny je teď velezrádcem, pro druhé jen tragédem, pro další obyčejným egomaniakem, kterému jde vždy jen o sebe. Žádnou "stopu" v dějinách nezanechá a na konci kariéry se, zřejmě nuceně, nedobrovolně zhroutil jak jeho obdiv k Putinovi, tak i jeho antihavlovský koncept ekonomické diplomacie. Můžeme říci, že Zeman se nevymotatelně zamotal do své vlastní sítě. Celou svou tragičnost znovu předvedl na 1. máje v televizi Prima.
Začněme konceptem ekonomické diplomacie. Václav Havel stavěl svoji vizi diplomacie na ochraně lidských práv, jež vycházela z české národní, historické zkušenosti. Malý stát ve velkém světě Havel vnímal podobně jako občana ve státě. Zeman toužil Havla vygumovat, překonat, měl vůči jeho proslulosti komplex méněcennosti. Na Primě znovu opakoval, že "Česká republika jako malý stát má prosazovat především ekonomickou diplomacii, protože jsme exportní ekonomika, a, pokud možno, má mít dobré vztahy s dalšími významnými zeměmi světa. To se samozřejmě netýkalo jenom Ruska…"
Na české i evropské závislosti na ruském plynu velmi názorně vidíme, jak mylný byl a je tento koncept, pokud z něj vynecháme právě měřítko lidských práv. Úzké ekonomické vazby a závislost na velmoci, která lidská práva neuznává, představují obří riziko, pobyt v tlamě rozežraného netvora. Zeman na Primě řekl, že se situace "změnila okamžikem ruské agrese na Ukrajině, a když se změní situace, změní se i váš názor". Jenomže lže, protože situace se změnila už při okupaci Krymu, dokonce ještě před ní. O tom mlčí, krádež kusu ukrajinského státu mu vůbec nevadila, de facto ji podporoval.
Nutno ocenit, že Zeman Putina a jeho režim od 24. února odsuzuje, odmítá. "Rusové, a já se přiznávám, že k mému překvapení a k překvapení mnoha dalších politiků, prokázali, že jsou iracionální, nevypočitatelní, více agresivní a méně evropští, než jsem se domníval."
Dál: "… útok na Ukrajinu zničí Rusko, doslova zničí Rusko. Zničí ho ekonomicky, zničí ho politicky, reputačně a tak dále. Není horší krok v zájmu ruského národa než zaútočit na Ukrajinu, a přesto se to stalo, protože politici někdy jednají iracionálně. Já jsem dokonce řekl, že jednají jako šílenci a že šílence je zapotřebí izolovat." Mimochodem jde o typicky zemanovskou úvahu, na prvním místě přece vůbec není ekonomické zničení Ruska, nýbrž vraždění, mučení, znásilňování Ukrajinců a devastace jejich země.
Ale opakuji, Zeman vůči Putinovi a Rusku otočil, a buďme rádi, že otočil. Mít ještě dnes prokremelského prezidenta by se jevilo jako zcela neúnosné. A taky dodejme, že otočit musel, jinak by mu byla hrozila ústavní žaloba, kterou by, pokud by dál podporoval Putina, jako to dělal po Krymu, nemohl ustát.
Tím však "proměna" Miloše Zemana končí. Nechtěl se z Hradu pakovat jako ústavně odsouzený, to lze pochopit, ale jinak nemění nic, dál drží celou tu pekelnou hradní skvadru, nebo jinak, dál zůstává v jejích rukou a dál zůstává nenávistným, neskutečně mstivým a neskutečně namyšleným politikem.
Pravdu měl "nejpitomější tvor na zeměkouli", nikoli prezident
Nelze nezmínit jeho nenávist k "hlídačům demokracie". Na Primě opět zaznělo, že "český novinář je nejpitomějším tvorem na zeměkouli", "novináři jsou zvláštní kategorie lidí, kteří píší o všem a nerozumí ničemu". Zvláštní, že tuto tezi opakuje člověk, který se zhlédl v Putinovi, věřil mu, obdivoval ho, podporoval proti Západu, aby se ukázalo, že sám tomuto válečnému zločinci nerozuměl, vůbec neodhadl jeho imperiální spády, zatímco mnozí novináři před lidmi jako Putin či Si Ťin-pching celá léta opakovaně, důsledně varovali. Zeman nemá dost vnitřní sebekázně a sebekritiky, aby toto uznal. Převládla u něj nenávist ke všem, kdo jej kritizují.
U českého prezidenta nejde o nějakou hlubší metanoiu, skutečný obrat, což dokládá také tím, že opět odmítl jmenovat ředitele BIS generálem. Na Michalu Koudelkovi mohl doložit "změnil jsem se". BIS a Koudelka před Rusy dlouhodobě varují, považují je za riziko a nepřátele Západu. Zeman šel nedávno tak daleko, že se z BIS pokusil vylákat seznam agentů ruských tajných služeb; dalo se čekat, že by takovou informaci byli jeho lidé předali Rusům. Kupříkladu na Hradě nezákonně skartované tajné dokumenty tomu nasvědčují. Kvůli nezákonné skartaci kriminální policie nemohla sejmout otisky prstů a stopy DNA, jež by prozradily, kdo na Hradě s dokumenty skutečně manipuloval.
Na Primě Zeman odmítl uvést důvody, proč Koudelku nejmenuje generálem. Prý je "vysvětlil za přítomnosti několika osobností z bezpečnostních složek panu premiéru Fialovi". Tady se ukazuje, jak je sám v sobě zamotán, jak se stal obětí sebe sama a svého okolí. Koudelka je vnímán coby symbol odporu proti ruským tajným službám, které u nás mnoho let pracují proti demokracii a mají také na svědomí vrbětické výbuchy a vraždy. Zeman nyní mohl ukázat, že je jiný, že se kaje, že se mýlil a uznává to. Ne. Ukazuje, že zůstává zajatcem sama sebe, lidí okolo sebe a svých nenávistí.
Že je opravdu zajatcem zamotaným v husté síti, vidíme i na postavě jeho na Rusko navázaného poradce Martina Nejedlého. Zeman se ho nezbavil. Zřejmě ani nemůže. Na Primě řekl: "Já zásadně neopouštím svoje přátele, a už vůbec ne tehdy, když na ně útočí novináři… Zajímá mě názor občanů, zajímá mě názor politiků…" Ta věta klidně mohla znít "já zásadně neopouštím lidi, kteří mě mají v hrsti".
Zatímco Koudelka představuje symbol odporu k nepřátelskému Rusku, Nejedlý je symbolem ruského vlivu přímo na Hradě, přímo na Zemana. Když se ho prezident nezbavil, dává jasně najevo, že se nezměnil, udělal jen záchrannou otočku, aby ve funkci přežil až do roku 2023, jinak vše zůstává při starém a prezident dál představuje zásadní bezpečnostní riziko.
Stejně jako "přítele Nejedlého" hájí i milost, kterou udělil pravomocně odsouzenému řediteli Lesní správy Lány Miloši Balákovi. Tady se začal poměřovat s milostmi, které udělil Václav Havel, a vymýšlel si úplné nesmysly, jako například, že "soudce zaměstnání považuje za přitěžující okolnost", míněno práci pro Hrad a pod kancléřem Mynářem. Zas vidíme tu síť, v níž prezident vězí zamotán, jeho závislost na Mynářovi.
Co Zemana už delší dobu, od srpna 2016, symbolizuje? Zátarasy na Hradě, ježci a rámy, jež mají údajně bránit útoku teroristů či kdovíkoho na prezidenta. Zeman sám se stal opevněním proti svobodě, opevněním proti občanské společnosti, zátarasem proti pravdě. A nechce se z toho vymotat, nechce ty potupné rámy odstranit. Cítí se být zrazen Putinem. Tragéd.
