Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
30. 3. 2021 7:30

Další díl bitvy o Rosatom končí. Zeman teď půjde po Koudelkovi (BIS) ještě zuřivěji

Babiš teď bude čelit obřímu tlaku, aby v létě odvolal ředitele BIS Koudelku. Největší překážkou (krom opozice a veřejného mínění) je pro Zemana postoj bezpečnostních agentur.
Družba, jež nějak ne a ne skončit.
Družba, jež nějak ne a ne skončit. | Foto: Facebook Jiřího Ovčáčka

Tlak prezidenta Miloše Zemana a jeho proputinovského okolí na premiéra Andreje Babiše musí být brutální. Vší silou cpe ruskou firmu Rosatom do tendru na dostavení jaderné elektrárny Dukovany. Bylo by velmi zajímavé (a možná i děsivé) sedět u jednání Babiš-Zeman. Z Rosatomu se stalo české politické, české mocenské téma číslo jedna, suverénně přebilo covid-19 a jeho podtéma, ruskou vakcínu Sputnik V.

V posledních dnech se děje urychlují jak v atomovém reaktoru. Loni v listopadu premiér Babiš oznámil, že o dukovanském tendru a jeho účastnících rozhodne až příští vláda. Reagoval na odpor demokratické opozice a všech klíčových českých bezpečnostních složek, jež se jasně vyslovily proti zapojení Ruska a Číny do tendru.

Vypadalo to, že bude klid. Zároveň to tehdy vypadalo, že ANO znovu vyhraje volby. Jenomže preference hnutí padají, dnes se zdá, že Babiš prohraje, a Zeman začal mnohem silněji vnucovat zájmy Kremlu. Potřebuje si Rosatom pojistit už nyní. Používá k tomu ministra průmyslu a obchodu (MPO) Karla Havlíčka, který stoprocentně hraje jeho hru.

Na konci minulého týdne vyšlo najevo, že Havlíček hodlal polostátnímu ČEZ nařídit, aby Rosatom plus další tři uchazeče oslovil a zaslal jim zadávací dokumentaci. Ministr tvrdil, že nejde o oficiální pozvání do tendru, že bude jen (taky Rosatomu) rozeslán "bezpečnostní dotazník", v němž firmy budou muset odpovědět na otázky, které vidí jako problém naše tajné a bezpečnostní služby. Celé to dotazování ale měl řídit ČEZ plus ministerstvo průmyslu, tedy Havlíček. Ředitel ČEZ Daniel Beneš je ředitelem ČEZ dál jen díky Miloši Zemanovi. Babiš ho tam nechtěl. Dál není třeba pokračovat.

Tento Havlíčkův krok, který s Rosatomem dále počítá, vyvolal bouři ve sněmovně a Babiš oznámil, že se k tématu Dukovan sejde v pondělí ráno Bezpečnostní rada státu (BRS).

To se stalo. Podle získaných informací byl průběh BRS v podstatě jednoznačný. Bezpečnostní složky držely své postoje, které formuloval ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, podpořila ho zahraniční rozvědka (ÚZSI) a nic nerozporovalo ani Vojenské zpravodajství (VZ). Jednota byla udržena.

ČEZ nebude vyhodnocovat dotazník

Což neznamená, že by Havlíčkův nápad na "bezpečnostní dotazník" úplně spadl pod stůl. Zásadní změna však tkví v tom, co popsal vicepremiér Jan Hamáček: "Bezpečnostní dotazník, který bude odeslán případným zájemcům, zpracuje pracovní skupina, kterou zastřešuje ministerstvo vnitra. V té skupině budou zástupci všech tajných služeb - BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství - a rovněž tam bude zastoupen Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. Takto zpracovaný dotazník bude rozeslán případným zájemcům a součástí balíku dokumentů bude i dokument, ve kterém se případní zájemci v případě, že dotazník převezmou, zavážou, že převzetím tohoto dotazníku nevznikají z jejich strany vůči České republice jakékoli nároky."

V čem je tedy novum? Nebude to dotazník ČEZ a MPO, dotazník Beneše a Havlíčka, ale dotazník služeb, které až dosud hájily nikoli ruské a čínské, ale naše národní a bezpečnostní zájmy. A to je rozdíl jako Brno.

Abychom si udělali hrubou představu, jaké otázky takový dotazník může pokládat. Rosatomu třeba tuto: "Proč se lidé napojení na ruskou ambasádu v ČR snažili získat nelegální informace od zaměstnanců ministerstva XY o dostavbě JED?" "Proč jste vyvíjeli loni v srpnu tuto nelegální aktivitu na území ČR?" "V jakém je Rosatom spojení s ruskou vládou a FSB?" (Otázky si vymýšlím, ale jistě budou vycházet z činnosti BIS, jež má na starosti i ekonomické zájmy státu a získává k nim řadu informací.)

Nejen to, BIS i další služby mohou na základě své mnohaleté práce celkem jasně říct: "Co uvádí firma R., je lež, což dokazuje, že se pan Ivan Ivanovič X sešel s panem YZ na MPO dne xy a paní Naděžda Z s panem AB z ČEZ. Jejich návštěvy byly monitorovány." (Není třeba uvádět, že ČEZ a MPO takové možnosti nemají a mít nechtějí.)

Polovítězství. Babiš nás zatím neprodal

Je tedy rozhodnutí vlády možné chápat jako momentální vítězství? Jako jasný krok k odstranění Rosatomu z tendru? Jak se to vezme. Postoj občanů, odpovědných bezpečnostních složek a demokratické opozice je zcela jasný, Rosatom nemá v tendru co dělat, je to mimořádně velké bezpečnostní riziko. Přesto mu bude kvůli tlaku Hradu, Zemana, dotazník prakticky jistě zaslán. Přitom je to nesmysl. Rusové a Číňané prostě do dostavby Dukovan nesmějí. Takže je to jakési "polovítězství".

Andrej Babiš zjevně provádí jakousi politiku odkladu o měsíce, týdny a dny. Vypadá to, že Rosatom nechce, že prostě není blázen. Vypadá to, že nechce zradit české národní zájmy, prodat nás a dělat pro Moskvu. Zároveň se ale, jak víme, bojí postavit si stále ještě vlivného Zemana a jeho voliče proti sobě. Takže to válí na obě strany, dokud to jen trochu jde.

Co udělá Hrad? Zase je to čitelné. Největší překážkou (krom opozice a veřejného mínění) je pro Zemana postoj bezpečnostních agentur (BIS, VZ, ÚZSI, NÚKIB). Vojenské zpravodajství si snaží naklonit už delší dobu, od kauzy novičok. Rozvědka spadá pod Hamáčka, ale zatím drží basu s BIS. Hlavním nepřítelem je tedy kontrarozvědka a její ředitel Michal Koudelka (ten z moci krále stále dál negenerál).

Je celkem jasné, že Babiš teď bude čelit obřímu tlaku, aby v létě odvolal Koudelku. Zeman už to loni zkusil, neúspěšně, ale tohle je teď jeho cíl číslo jedna: sejmout Koudelku, ovládnout BIS. Pak by se daly odpovědi Rosatomu třeba zcela jinak hodnotit, že. Představme si, že BIS řídí třeba Martin Nejedlý. Nebo Vratislav Mynář. Chápete (přeháním, ale jde o představu výsledku). To by se ukázalo, že riziko je všecko, jenom ne Rosatom.

V létě skončí Koudelkovi v BIS mandát. Může být jmenován znovu (a až do konce Zemana na Hradě může vláda marně usilovat o to, aby byl jmenován generálem). Pokud by ho Babiš (jeho vláda) krátce před volbami odvolal, hrubě by sobě i svému ANO uškodil, hrubě. A on to ví. Bude to zajímavá bitva. Doufejme, že už budou umožněny demonstrace, že nebudeme sevřeni v lockdownu. A samozřejmě bude chtít Zeman odstranit i další překážky, jež stojí Rosatomu v cestě: ministra zahraničí Tomáše Petříčka (odklad do voleb vedení ČSSD). Z cesty už smetl vládního jaderného zmocněnce Jaroslava Míla (byl odvolán v pondělí), který stál proti Rosatomu.

Je to Zemanova štvavá akce, arogantní chování Nejedlého nemá obdoby, říká Paďourek (video DVTV z 1. prosince 2020)

Požadavek vydat jména ruských špionů by mohl ohrozit bezpečnostní zájmy Česka, BIS by mu neměla vyhovět, míní bývalý důstojník tajné služby. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 39 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy