reklama
 
 

Zeman tupil Prahu a málem se mu to vymstilo. 10 úkazů prezidentských voleb

27. 1. 2018 20:40
Neprohrála Praha se zbytkem Česka, dělicí čára voleb je mnohem komplikovanější.

Po prvním kole 12. a 13. ledna se stal na několik dní favoritem sázkových kanceláří Jiří Drahoš. Čekalo se, že mu pomohou hlasy voličů Pavla Fischera, Michala Horáčka, Marka Hilšera a Mirka Topolánka. Ještě před týdnem dával průzkum firem Kantar TNS a Median stejné naděje oběma kandidátům, 45:45. Co nakonec převážilo výsledek na stranu Miloše Zemana?

1. Rozhodující byla vysoká volební účast, která se hodně promítla právě v krajích, kde lidé častěji volí Zemana. Nejvíc, o 5 až 6 procentních bodů, se mezi prvním a druhým kolem zvýšila v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji. V Praze sice byla druhá nejvyšší po Vysočině, ale stoupla jen o 3,5 procentního bodu (na mimořádných 71 procent).

2. Letošní účast necelých 67 procent byla nejvyšší od parlamentních voleb 1998. Hlasovalo i nemálo těch, kteří nebyli u voleb deset, patnáct let.

Zemanově kampani se podařilo zmobilizovat dostatek nových voličů, kteří napoprvé před dvěma týdny nepřišli. Mohli to být lidé, kteří v parlamentních volbách 2017 volili SPD nebo KSČM, případně normálně volit nechodí.

Bez nich by Zeman v druhém kole neměl mnoho kde nové hlasy brát - vždyť z neúspěšných kandidátů ho po prvním kole nikdo významný nepodpořil. I tak Zemanovi v druhém kole přibylo 850 tisíc hlasů. Drahošovi sice víc než 1,3 milionu, ale ani to nestačilo.

3. Jiří Drahoš naopak až příliš "poztrácel" hlasy, se kterými se při prognózách druhého kola počítalo. V pátek a sobotu přišlo o 400 tisíc voličů víc, než 12. a 13. ledna - ale i při vyšší účasti byl Drahošův zisk o 120 tisíc hlasů nižší, než kolik získal v prvním kole dohromady s Fischerem, Horáčkem a Hilšerem. Kteří ho po prvním kole podpořili, stejně jako zdrženlivěji Mirek Topolánek.

Znamená to, že tisíce voličů Pavla Fischera, Michala Horáčka nebo Marka Hilšera buď napodruhé zůstaly doma, nebo hlasovaly pro Miloše Zemana. Vzhledem k tomu, že Zeman celkově uspěl lépe na Moravě než v Čechách, dá se spekulovat, že mu dali hlas například někteří voliči Pavla Fischera z řad věřících.

4. Dvě strany, které v parlamentních volbách získaly takřka stejně, Okamurova SPD a piráti, podpořily každá jiného kandidáta - a s jinou vervou. Zatímco okamurovci v čele s předsedou vyzývali k volbě Zemana plamenně a stali se de facto součástí jeho kampaně, piráti, věrni své logice "volič ví sám nejlíp" se za Drahoše stavěli vlažně. Kdyby byl jejich apel silnější, možná by k volbám dorazilo ještě víc mladých voličů, což by Drahošovi prospělo.

Částečné měřítko dává i výsledek studentských voleb na středních školách, kde Drahoš získal tři čtvrtiny hlasů.

5. Miloš Zeman pravděpodobně získal dost nových hlasů i od lidí, kteří v parlamentních volbách volili ANO. Babišovo hnutí Zemana podpořilo mnohem silněji než před prvním kolem. To byl při těsném výsledku jeden z klíčových faktorů voleb.

6. "Jiří Drahoš mezi pondělím a pátkem hodně ztratil mezi lidmi, kteří chtějí Andreje Babiše premiérem. Zeman získával voliče podporující štěpící populistické postoje - nedůvěřující médiím, kritické k menšinám, pro zjednodušení parlamentu," popsal na Twitteru výsledky průzkumu sociolog Daniel Prokop z Medianu.

To se dá číst i jako efekt televizních debat, ve kterých Drahoš buď nefiguroval, nebo nebýval interpretován jako vítěz. Mohl to být také důsledek ve dnech před druhým kolem zdůrazňovaného spojenectví Babiš-Zeman.

7. Zpětně viděno, z hlediska Jiřího Drahoše nebylo šťastné nezúčastnit se nedělní debaty v televizi Nova, kterou v prime-timu sledovaly přes dva miliony lidí. Mohl tu oslovit voliče, kteří se o politiku nezajímají a málo ho znají.

Nejsledovanější finálová debata v České televizi nejspíš už poměr hlasů nezměnila.

Vše k prezidentským volbám v aplikaci Facebook Messenger

Vše k prezidentským volbám v aplikaci Facebook Messenger

Objednejte si zasílání zpráv přes aplikaci Facebook Messenger. Přihlaste se přes svůj účet na Facebooku, klikněte na tlačítko "Začněte" a vyberte si zpravodajství dle své preference.

8. Drahoš podle očekávání jasně vyhrál v Praze (69:31 procentům), a to ještě víc než před pěti lety Karel Schwarzenberg (66:34). Přesto by bylo levné a nepřesné vykládat volby jako "Česká republika porazila Prahu", jak se vyjádřil Vratislav Mynář.

Především, v Praze nežije 2,7 milionu obyvatel, tedy Drahošových voličů. A Drahoš kromě Prahy zvítězil (o poznání těsněji) i ve Středočeském, Královéhradeckém a Libereckém kraji. (Tedy nejen v Praze, jak tvrdil v projevu ve volebním štábu Miloš Zeman.)

Drahoš také vyhrál v Brně, Plzni, Liberci nebo Olomouci. Ano, dělicí čára mezi velkými městy a venkovem existuje, ale rozhodně není jediná a netýká se jen Prahy.

9. Kdybychom to otočili v duchu Mynářovy logiky, dal by se výsledek pojmenovat "Moravskoslezský kraj porazil Českou republiku". Má zhruba stejně voličů jako hlavní město a Miloš Zeman tu vyhrál poměrem 62:38 procentům.

10. Na Zemanově špatném výsledku v Praze se podepsal antipražský tón, který zazníval z Hradu, ve volební kampani i od Zemanových podporovatelů. Prezident Prahu ze své pozornosti vynechal, po vzoru krajů její občany nenavštívil ani jednou, naopak se do ní strefoval, a závěrečná záplava jeho billboardů tu na leckoho mohla působit spíš jako provokace. Skrz antipatie k Praze mobilizoval své voliče. Nakonec se mu to vyplatilo - ale jen tak tak. Rozdíl byl 152 184 hlasů.

autor: Jan Lipold | 27. 1. 2018 20:40

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama