Překotný vývoj prodělaly zahraničněpolitické postoje Miloše Zemana. Jeho orientace na Rusko je známá, kritizuje protiruské sankce, stál na straně Putina (proti NATO) při zabrání Krymu a podpoře povstalců na Ukrajině. Jedním z klíčových mužů na Hradě je Martin "Lukoil" Nejedlý, Zeman jezdí do Moskvy na akce, které špičky EU bojkotují atd. Protizápadní postoj.
S příchodem Donalda Trumpa na scénu se to poněkud změnilo a Zemanovi voliči mohli být nějaký čas zmateni. Trump se stal idolem českého prezidenta, Zeman obdivoval jeho politickou nekorektnost, zjevně se v něm zhlédl. Dělo se to v době, kdy Trump dával najevo slabost pro Putina a měl okolo sebe lidi osobně i obchodně orientované na Rusko.
Najednou byly USA na Hradě zase "in" a Zemanova americká, "novosvětská" orientace dosáhla vrcholu po zvolení Trumpa prezidentem Spojených států. Za připomínku stojí gratulace, kterou mu Zeman zaslal. Byla vřele jásavá, srdečně přátelská, ba kumpánská: my dva, ty a já.
Cituji: "… s velkou radostí se připojuji ke gratulacím k Vašemu zvolení prezidentem Spojených států amerických. Když jsem Vám během vypjaté předvolební kampaně jako jeden z mála evropských lídrů vyjadřoval podporu, věděl jsem, že ve Vaší osobě by Spojené státy zvolily prezidenta s novým a neotřelým pohledem na celou řadu politických témat."
A hlavní pasáž: "Mí političtí oponenti mě nazývali 'českým Donaldem Trumpem', protože si povšimli, že s Vámi sdílím stejný pohled na boj proti terorismu a takzvanému Islámskému státu nebo globální migraci. Přiznávám, že jsem vždy byl na tuto nálepku hrdý a nikdy jsem ji nepovažoval za urážku." Zeman se cítil jako "český Donald Trump".
Nějaký čas po amerických volbách následovalo údajné pozvání Zemana na oficiální návštěvu do Washingtonu. Vypadalo to náramně, jenže jen krátce. Konkrétní pozvání ne a ne přijít, Nejedlý sehnal lobbisty, ať to zařídí, nepomohli. Velvyslanec v USA Kmoníček návštěvu nedohodl a upadl v nemilost.
Krátkodobé "odrušštění"
Nějaký čas to vypadalo na Zemanovo "odrušštění", až dojemný obrat k Trumpovi. Jenomže ve Státech se věci vyvíjely jinak, mají tam silnou, tradiční demokracii, kterou jen tak nezkrotíte, Trumpova náklonnost k Putinovi vzala rychle za své, což se mohlo projevit i na nepřijetí Zemana. Bdělí lidé okolo Trumpa dost možná nechtěli přilévat olej do ohně ještě setkáním s jediným europrezidentem, který podporuje Putina.
Z Bílého domu zavál nikoli snad přímo mráz, na to je česká hlava státu málo významná, ale určitě chlad, nezájem, ostatně co by Trump ze Zemana měl, že, naprosto nic. Už nebylo co demonstrovat, vztahy s Bruselem a ponoukání Unie není na pořadu dne, sympatie k Putinovi vzaly za své, protože Trumpa coby prezidenta bytostně ohrožují.
Šéf Bílého domu se "poameričtil", což Zemana dostalo do zlé pozice, nemůže už hrát pro Putina i pro Trumpa (že by jim sloužil jako most, je jen dětský sen). A tak Zeman vycouval, zvenčí to vypadá, že se urazil, po návštěvě OSN dokonce začal do Trumpa, do svého nedávného vzoru, zhrzeně šít. Zároveň v New Yorku oznámil, že byl Putinem pozván do Soči. Něco jako "když ty na mě takhle, tak tu máš!"
Na tiskové konferenci na závěr své pracovní cesty v USA zkritizoval Trumpův projev v OSN. Zde citace, jež se týká Trumpova hodnocení některých zemí, Zeman: "Takže jsem si říkal, dobrá, Severní Korea, odporná diktatura, nic proti tomu. No a teď šel dál, Venezuela, no, Írán, no, tak tam už je určitý rozpor, protože jak víte, sankce byly uvolněny a bylo dosaženo určité dohody s Íránem."
Zastal se Kuby, připomněl, že Barack Obama nedávno zrušil americké protikubánské sankce. "Tak teď bychom měli počkat, jestli zrušení sankcí bude mít nějaký pozitivní efekt," pravil Zeman. Použil množné číslo, jako by on byl Amerikou.
Není to vůbec legrace
Dále řekl: "Představte si, že by Donald Trump v tomto duchu pokračoval. A například by řekl: 'A nyní po Severní Koreji, Venezuele a Íránu musím zkritizovat Polsko, protože porušuje zásady nezávislé justice.' Rozumíte mi? A pak by šel dál a řekl by, že musí zkritizovat Českou republiku, protože na své území nepouští migranty." Závěr: "To už mi trochu připomíná jako ve škole známkování neposlušných žáků. A mezinárodní společenství by nemělo být založeno na stylu žák-učitel, ale buď jsme všichni žáci nebo jsme všichni učitelé a učíme jeden druhého," vysvětlil.
Trump tedy už není "kámoš", dostal od Zemana kartáč na své domácí půdě, v New Yorku. Zklamal ho na celé čáře, urazil. Český prezident mimochodem zřejmě už nadobro zabalil naději, že by navštívil Bílý dům.
Na téže tiskovce oznámil cestu do Ruska: "Prezident Putin mě zatím pozval do Soči a já to rád přijímám, protože to je svým způsobem vyznamenání. Ale to nic nemění na tom, že bych chtěl navštívit některé regiony, kde jsem to již dlouhodobě slíbil." O návštěvě Ruska mluvil s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v pondělí v sídle OSN.
Epizoda s Trumpem skončila, Putin podává ruku a Zeman ji nadšeně přijímá. Vypadá to až legračně, ale není to ani trochu legrace. Co bude v Soči dělat? Údajně chce v Rusku objíždět nějaké regiony, proč? Co to bude za misi? Něco jako jeho spanilé jízdy do krajů České republiky? Bude tam vykládat, jak je EU k ničemu a jak Merkelová "zve" uprchlíky?
Pozvání do Soči není těžké pochopit: Putin si Zemana bere zpět, hodí se mu při rozkládání EU, stejně jako se mu Trump hodil při rozkládání Spojených států (byť jsou ty kalibry samozřejmě naprosto nesouměřitelné). Česko, západní stát, má prezidenta, který stojí zády k Západu a hraje s Putinem. Tohle nám mimořádně silně škodí. Jsme schizofrenní země.
