Libor Dvořák Libor Dvořák | Komentáře
3. 10. 2022 15:30

Sedmdesátník Vladimir V. Putin slaví. A řítí se do záhuby

V soukromí vládce Kremlu a vší Rusi oslavuje své kulatiny, veřejně se raduje z dalšího rozšíření území, na němž poroučí. Gratulanti se však vytratili. Někteří za sebou bouchli dveřmi už před časem, jiní mizí až teď a raději potichu. Čím dál osamělejší oslavenec si pak sám nadělil dar, z kterého jej bude bolet hlava. V tom lepším případě.
Ruský prezident Vladimir Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Už více než sedm měsíců se táhne hrůzostrašná krvavá bitka, o níž agresor předpokládal, že potrvá nanejvýš pár týdnů. Začalo to koncem února zcela zpackaným pokusem Moskvy o dobytí Kyjeva. Ostudnou porážku si tam připravili nejen tupohlaví armádní velitelé, kteří zjevně uvěřili, že vysněné věci se tak nějak samy od sebe změní v realitu. Lvím podílem k spektakulárnímu neúspěchu přispěly také ruské tajné služby, jež do Kremlu posílaly zcela zkreslené informace o situaci i náladách na Ukrajině.

Boje pak už tedy pokračovaly "jen" na na jihu a východě země - a Rusové během nich slavili celkem významné územní zisky. Nejdůležitějším z nich je nepochybně suchozemský koridor, který ruskou "velkou zemi" propojil s anektovaným Krymem. Na sklonku léta se ovšem napadení Ukrajinci zformovali k protiútoku a v řádu pouhých dnů získali zpět na osm tisíc čtverečních kilometrů domoviny. Náhle prohrávající a ustupující Moskvě tak nyní nezbývá než podnikat kroky, které si prokazatelně vůbec nepřipouštěla.

Křest nesvatého Vladimira

Vladimir Putin musel 21. září vyhlásit "částečnou" mobilizaci, aby svou armádu posílil nejméně o 300 tisíc vojáků, kteří mají krom jiného nahradit desítky tisíc těch, již už v cizí zemi padli, jsou raněni, zajati nebo se vzdali a dezertovali. Už po dvou dnech ale vyšlo najevo, že akce - mimochodem první svého druhu od druhé světové války - běží asi podobně hladce jako onen únorový útok na ukrajinskou metropoli. Ruský stát nemá pro rezervisty výzbroj ani výstroj a není jim schopen poskytnout odpovídající výcvik ani je smysluplně začlenit do stávajících vojenských struktur.

Tomu odpovídá i reakce společnosti: muži v ohroženém věku hlasují nohama a zemi houfně opouštějí. V mnoha ohledech se pak proti veřejně stavějí i Putinovi dosavadní loajální souputníci. Konkrétně předsedové obou komor ruského parlamentu Valentina Matvijenková a Vjačeslav Volodin či televizní hlásné trouby Kremlu Margarita Simonjanová a Vladimir Solovjov. Jejich pochybnosti však není radno přeceňovat, řada znalců má za to, že jde o předem dohodnutou hru, jejímž účelem je ventilovat společenské pnutí.

I taková varianta však dokazuje, jak riskantním krokem pro ruského prezidenta mobilizace je. A v jak zoufalé situaci se nachází, když se k ní musel uchýlit. Tím spíše, že tak fakticky přiznává, co doposud nepřipouštěl - že Kreml proti Ukrajině nevede operaci, která je věcí armády, nýbrž válku, jež se tak či onak brzo dotkne každého Rusa.

A aby o strastech, do nichž zemi zahnal, nebylo nejmenších pochyb, přidal Putin navrch i jaderné pohrůžky. Přesně v duchu ruské vojenské doktríny, která připouští užití nukleárních zbraní nejen v odvetě, ale také jako útočného prostředku, cítí-li se Moskva ohrožena. Vše přitom nasvědčuje tomu, že na odhodlání kremelského vládce lpět na svých fixních ideách, jakkoliv katastrofální jsou či mohou být jejich následky, se nezměnilo naprosto nic.

Bunkrový děda

Utěšování není namístě, ruský prezident se zjevně rozhodl dosáhnout vysněného "vítězství" prakticky za jakoukoliv cenu. A protože to faktické se pro něj stává stále méně dosažitelným, nezbývá mu, než hledat alespoň zdánlivé - tedy takové vyústění své agrese, které bude moci vydávat za výhru.

"Jako vůdčí síla NATO bychom odpověděli kolektivním úsilím, které by zničilo všechny ruské konvenční jednotky," uvedl bývalý šéf CIA David Petraeus.
1:13
"Jako vůdčí síla NATO bychom odpověděli kolektivním úsilím, které by zničilo všechny ruské konvenční jednotky," uvedl bývalý šéf CIA David Petraeus. | Video: Reuters

Jakkoliv je zřejmé, že strůjce celé tragédie se řadou chyb odsoudil přinejmenším k politické smrti, nebylo by známkou realismu počítat s tím, že ta už klepe na dveře. Dnešní Rusko funguje jinak. Časy, kdy v něm vládla politbyra schopná osnovat palácové převraty, jsou minulostí. Vladimir Putin se během covidové krize změnil v "bunkrového dědu" a podle všech dostupných informací přerušil kontakt s řadou kdysi blízkých spolupracovníků i s realitou. Izolace pak jen zesílila jeho posedlost rozhodováním, jež zkoncentroval skoro výhradně do svých rukou. A vše nasvědčuje tomu, že ty se mu - navzdory pokročilejšímu věku - zatím stále ještě netřesou natolik, aby mu z nich otěže moci vypadly.

Autor, rusista a překladatel, je komentátorem Českého rozhlasu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Svět se potýká s nedostatkem mědi, může trvat až do roku 2030

Svět se v současné době potýká s nedostatkem mědi. Přispívají k tomu problémy s dodávkami z Jižní Ameriky a vyšší poptávka. Deficit bude trvat celý letošní rok, uvedl server CNBC. Podle jednoho z analytiků by na trhu mohl nedostatek trvat až do konce desetiletí. Měď je přitom považována za jeden z ukazatelů ekonomického zdraví díky jejímu rozsáhlému využití a její nedostatek by mohl být indikátorem toho, že globální inflační tlaky by se mohly zhoršit, což by následně donutilo centrální banky pokračovat ve zvyšování úroků.

"Již nyní předpovídáme výrazný deficit mědi do roku 2030," řekl viceprezident společnosti Wood Mackenzie pro kovy a těžbu Robin Griffin. Přisuzuje to především pokračujícím nepokojům v Peru a vyšší poptávce po mědi v odvětví zaměřeném na energetickou transformaci.

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy