Ivan Kytka | Komentáře
16. 3. 2007 11:00

Zpáteční lístek na vlak pro Jiřího Čunka

Ať už vzal místopředseda české vlády Jiří Čunek ještě v roli vsetínského starosty úplatek od místní realitní kanceláře či nikoliv, debata, který celý případ provází je pozoruhodnou sondou do duší českých politiků.

Jejich ambivalentní, či naopak razantní komentáře k poněkud vleklému policejnímu šetření i k chování samotného podezřelého českého vicepremiéra stojí za bližší pohled.

Zatímco názory médií i politických představitelů oscilují kolem principu "nevinen až do soudního usvědčení", Čunkova aféra má ještě jeden důležitý, zdá se, že poněkud opomíjený aspekt.

Její hlavní aktér je současně ústavním činitelem, zastává důležitý ministerský post, navíc s mandátem senátora. Ve vysoké politice je navíc nováčkem a není pochyb o tom, že zejména ve své nové exekutivní roli se má hodně co učit.

Ministerstvo pro místní rozvoj má spoluodpovědnost při rozdělování a přerozdělování miliardových dotací z fondů Evropské unie na regionální pomoc. Zastávat ministerský post kompetentně a transparentně je časově náročné a vyžaduje to bezpochyby stoprocentní  soustředění a koncentraci. 

Aféra, která má "vyhnít"?

Vicepremiérův odklad policejního výslechu může být výsledkem psychického i časového stresu, v kterém se Jiří Čunek ocitl. Krom všeho jiného (například dohadu, proč vyšetřovatelé nemohli vyslechnout ministra v jeho úřadu) vyvolává pochopitelnou a důležitou otázku, jak je vicepremiér v takovém rozpoložení schopen řidit své ministerstvo.

Navíc ve chvílích, kdy sám přiznává, že aférou trpí jeho rodinné vztahy. Čunkova křesťanská duše a přesvědčení by ho měly vést k tomu, aby se ve vypjatých chvílí, které s sebou policejní šetření přináší, mohl být se svými blízkými, čerpat a také poskytovat jim svou přítomnosti podporu.

Nicméně tenhle otevřený konflikt osobních a profesních zájmů (pomineme-li pro tuto chvíli konflikt Čunkova osobního a  veřejného zájmu) vyvolává jen shovívavé vyčkávání premiéra Mirka Topolánka. Soudě podle jeho výroků z počátku tohoto týdne, premiér spoléhá na to, že celá kauza "uondá" vicepremiéra sama a že ho patrně tlak médií sám o sobě znovu vyplaví na periférii české politiky.

Čunkův koaliční partner Martin Bursík se nechal slyšet, že on sám, či kterýkoliv ministr Strany zelených by v podobné situaci rezignoval. Sami zelení však nechtějí poučovat své partnery ve vládě, co mají dělat. Jinými slovy schvalují jeho další setrvání ve funkci, byť může ochromit chod ministerstva a ohrozit kredibilitu celého kabinetu.

S obvyklou razancí vstoupil do debaty prezident Václav Klaus, když v rozhlasovém rozhovoru upozornil, že na konci celé aféry za ní bude muset někdo pykat: buď politik Čunek, či policejní vyšetřovatelé. Od správce ústavnosti a čistoty českého právního řádu slova těžkého kalibru.

Pokud by je snad někdo chtěl interpretovat jako (možná jen neohrabaný) zásah do nezávislosti vyšetřování, dostalo by se mu od hradních poradců jistě ujištění, že přisuzovat prezidentovým výrokům "taková" či "maková" znaménka je ne-li přímo "falešné", tak alespoň "úsměvné".

Zpáteční jízdenka do Vsetína

Kdyby chtěl Jiří Čunek učinit přítrž dalším mediálním spekulacím a tlakům a ulehčit život svým blízkým i koaličním partnerům, požádal by ještě dnes premiéra Topolánka o dočasné zproštění z ministerské funkce a na hlavním nádraží by si koupil ze své peněženky zpáteční lístek na vlak do Vsetína.

Správce svých bankovních aktiv a pasiv by požádal o kopie výpisů za posledních patnáct let. S pomocí právníka by připravil zprávu o svých majetkových poměrech před vstupem do vsetínské politiky a také současné majetkové přiznání.

S pomocí vsetínské radnice by požádal o forenzní audit veškerých městských zakázek zadaných realitní kanceláři, od které údajně vzal úplatek.

Po zveřejnění suvisejících dokumentů a po očištění svého jména by mohl nastoupit na vsetínském nádraží do vlaku na Prahu a ujmout se znovu své ministerské funkce.

Dokud nenaznačí alespoň vstřícnost a ochotu čelit rostoucímu tlaku odvahou, průhledností a předvídatelností svých dalších kroků, tak nejistotu spojenou se svým dalším setrváním v Topolánkově kabinetu jen prodlouží. Ubližuje tím svým nejbližším, svým voličům, politickým partnerům ve vládní koalici a v širším kontextu celé České republice.

[email protected]

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Dolní komora ruského parlamentu ve středu ratifikovala prodloužení smlouvy s USA o kontrole jaderných zbraní z roku 2010, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Informují o tom světové agentury. Poslanci prodloužení dohody o pět let schválili jednohlasně den poté, co si telefonovali prezidenti Ruska a Spojených států a země si vyměnily příslušné diplomatické nóty.

Odpovídající návrh zákona poslal do Státní dumy prezident Vladimir Putin v úterý večer, napsala agentura Interfax. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova bude smlouva prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek. Spojené státy a Rusko se na prodloužení úmluvy dohodly jen několik dní před vypršením její platnosti.

Podle agentury AP se Washington s Moskvou dohodl, že všechny nezbytné formální procedury země dokončí během několika dní. Smlouvu musí ratifikovat ruští zákonodárci. Po Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu, ji musí schválit horní komora, Rada federace, což se očekává ještě dnes. Schválení amerického Kongresu není zapotřebí, dodala AP.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
Další zprávy