David Storch David Storch | Komentáře
19. 12. 2020 12:15

Zvířecí apokalypsa se nekoná. Rovnice "člověk ničitel = mizející příroda" neplatí

Nová analýza ukazuje, že populace obratlovců se ve stejné míře zmenšují jako rostou. Je to v rozporu s tradovaným míněním o bezprecedentním mizení zvířat, zpětně to ale dává docela smysl. A přestože je to dobrá zpráva, nové poznatky naznačují, že s planetou se dějí věci, kterým teprve začínáme rozumět.
Nový život. V polovině sloního těhotenství trvajícího 20 až 22 měsíců je už plod dokonalou zmenšeninou slůněte. Snímek z dokumentu V lůně stanic Chanel 4 a National Geographic
Nový život. V polovině sloního těhotenství trvajícího 20 až 22 měsíců je už plod dokonalou zmenšeninou slůněte. Snímek z dokumentu V lůně stanic Chanel 4 a National Geographic | Foto: YouTube

Za posledních padesát let se stavy obratlovců snížily o víc než dvě třetiny, varuje výroční zpráva Living Planet Report. Ta, na kterou se odvolávají Greta Thunbergová i David Attenborough (ten ovšem, jak je jeho zvykem, velmi opatrně). Living Planet Index, ukazující úbytek obratlovců až o sedmdesát procent v porovnání s rokem 1970, byl dosud považován za hlavní důkaz toho, jak zle na tom Země je. Údaj běžně citovaly i vědecké publikace, přestože spoustě ekologů připadal divný, protože neseděl ani s přímou terénní zkušeností (která je ovšem vždy omezená), ani s řadou jiných studií.

Teď ale vyšel v časopisu Nature odborný článek, který vychází ze stejných dat a ukazuje, že apokalyptické závěry jsou - mírně řečeno - zavádějící.

Ve shodě s podobně zaměřeným článkem v časopisu Nature Communications tvrdí, že - zjednodušeně řečeno - řada obratlovců sice ubývá, ale populace jiných se zase zvyšují, takže to v součtu vychází víceméně vyrovnaně.

Navíc, když odečteme necelá tři procenta populací, které extrémně prudce klesají, začnou dokonce mírně převažovat populace rostoucí. Ta tři procenta se přitom týkají jen některých oblastí na světě (hlavně jihovýchodní Asie a Oceánie) a jen některých skupin, například obojživelníků. Globální zánik obratlovců se tedy nekoná, jakkoli lokálně určitě můžeme katastrofické úbytky pozorovat.

Lesk a bída statistiky

Vnucuje se samozřejmě otázka, jak je možné, že na základě stejných dat bylo možné zjistit tak strašně rozdílné věci. Odpověď není úplně triviální, ale v principu spočívá v tom, že aplikuje-li se dostatečně složitá a neprůhledná statistika na extrémně nerovnoměrně a nestandardně sesbíraná data, může vyjít skoro cokoli, zvláště když chceme, aby to tak vyšlo.

Lidé, kteří připravovali Livinig Planet Report, analyzovali údaje z databáze, kde se bez ladu a skladu scházely všechny záznamy o populačních změnách, ať už byly sbírané z jakéhokoli důvodu a na jakémkoli místě. Data jsou tedy strašlivě nesourodá a může se klidně stát, že jejich většina se týká populací, které byly sledované právě proto, že ubývají.

Problémů bylo ale zjevně víc. Autoři původního indexu různě složitě vážili a průměrovali různé oblasti Země a výsledek také zásadně ovlivnily extrémně krátké populační řady, které měly třeba i jen tři záznamy, o jejichž původu si můžeme myslet leccos.

Stejně je ale vlastně zvláštní, že nově publikované analýzy týchž dat dávají obrázek relativně vyrovnaného ztenčování se i růstu populací. Dalo by se přece jednak čekat, že ta data budou vychýlená ve prospěch ubývajících populací (poněvadž o ty se více zajímáme), jednak že úbytky reálně převažují, protože o ničení původních typů prostředí na celém světě není pochyb. Jak je tedy vlastně možné, že tolik obratlovců na světě přibývá?

Antropocénní komplikace

Budiž řečeno, že ani nově publikované analýzy vlastně nemusejí být reprezentativní. Prostě proto, že globální data o populacích obratlovců jsou špatná. Velká část jich totiž vyhyne, aniž si toho někdo všimne.

Vykácí-li se někde velký kus tropického pralesa, je dost pravděpodobné, že tam předtím nikdo žádné savce, ptáky ani obojživelníky nepočítal. A je prakticky jisté, že na takto vzniklou plantáž už žádný přírodovědec ani nepáchne, aby zdokumentoval, že příslušné populace vskutku dosáhly nulové početnosti. Opravdu zásadní propady tak nemusí být vůbec zaznamenány.

Na druhou stranu je jisté, že nemálo obratlovčích druhů skutečně přibývá. Netýká se to jen Evropy nebo Severní Ameriky, kde by to bylo možné přičíst k dobru vyspělé ochraně přírody. Populace velkých zvířat rostou i v některých oblastech Afriky.

Zčásti proto, že jsou chráněná a Evropané i Američané jsou ochotni platit za to, aby se na ně mohli přijet podívat. Zčásti proto, že spousta se jich vzpamatovává z úbytku způsobeného bezohledným lovem během minulých staletí, kdy byla prostě považována za pouhý přírodní zdroj (třeba slonoviny - tyhle věci dnes sice nezmizely, ale přinejmenším ve vyspělé části světa je to považováno za zločin). Což vede k takovým paradoxům, jako je nárůst populace nosorožců v Jižní Africe, přestože pytláctví a nelegální obchod dál kvetou.

Týká se to i naší přírody. Že u nás znovu máme krkavce, bobry a vlky (o přemnožených divokých prasatech nemluvě), určitě částečně souvisí s tím, že přímé pronásledování velkých zvířat člověkem polevilo. Souvisí to ovšem i se změnami krajiny - například lesů máme nyní nejvíc za posledních několik set let. To řadě zvířat svědčí, zatímco jiným ne - špatně jsou na tom zejména druhy vázané na otevřenou krajinu tradičního zemědělství. Změny naší krajiny jsou obrovské, ale čím dál méně je lze chápat jako pouhé ničení přírody.

Vlivem optického klamu (co je bližší, jeví se nám důležitější) jsme si mysleli, že příroda je na tom nejhůř právě nyní. Ale začíná se vyjevovat, že ničení přírody není jen záležitostí posledních dekád. V mnoha ohledech vůči ní byla minulá staletí mnohem surovější. Teď sice máme k její likvidaci efektivnější technologie, ale náš vztah k ní se mění k lepšímu. Nemusí to stačit, tlak rostoucí lidské populace se pořád zvyšuje, ale je tu aspoň nějaká naděje.

Současná antropocénní situace je složitější, než aby se dala vtěsnat do jednoduché šablony "člověk ničitel - mizející příroda". A tak zatímco populace některých obratlovců skutečně beznadějně mizí, jiná zvířata se, často i díky člověku, šíří. Ani to nemusí nutně znamenat něco pozitivního, ostatně o zmíněných vlcích nebo bobrech by nám pastevci respektive rybníkáři mohli povědět leccos nepěkného. Situace se stává nepřehlednou, ale naděje spočívá v tom, že svět je složitější a nakonec může být leccos jinak, než jak nám ukazují jednoduché (a vesměs špatně spočítané) indexy.

Autor, biolog, působí v Centru pro teoretická studia - společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR - a na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Attenborough má pravdu, planeta má velký problém, musíme jednat teď, říká Storch (video z 30. října 2020)

Hrozí, že se z naší planety stane místo, kde se nebude dát žít, Attenborough to říká už dlouho. Jestli to někdo může změnit a má vliv, tak je to on. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

před 4 minutami

Pentě klesl zisk o polovinu. Dolů ji táhlo Aero, pomohl naopak Dr. Max a reality

Skupině Penta Investments loni klesl zisk o 48 procent na 3,5 miliardy korun. Kumulativní tržby portfoliových firem stouply o pět miliard na 181 miliard korun. K zisku přispěly zejména lékárny Dr.Max, sázková Fortuna, realitní divize Penta Real Estate a Primabanka. Ztrátové naopak byly pojišťovna Dôvera, polské retailová síť Empik, firma Slovalco a Aero Vodochody. Penta to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Celková aktiva portfoliových společností Penty se zvýšila o šest miliard na 291 miliard Kč a do rozvoje svých společností a projektů skupina investovala navzdory pandemii 11 miliard korun, což bylo o 4,6 miliardy meziročně méně.

"Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci. Dosáhli jsme tedy i při významných investicích solidního zisku," uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Mezinárodní síť lékáren Dr.Max podle něho sehrála v čase pandemie významnou roli ve všech zemích, kde působí. Její lékárny poskytovaly služby bez omezení a musely být schopné zareagovat i na razantní změnu poptávky po ochranných či dezinfekčních pomůckách. I když opakované lockdowny snížily návštěvu lékáren zejména kvůli celkově menšímu objemu předepisovaných léků, dokázala síť lékáren významně přispět k ziskovosti skupiny Penta. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnily také Fortuna Entertainment Group, Penta Real Estate a Primabanka.

Penta Real Estate dokončila 1139 bytových jednotek (projekty Sky Park, Waltrovka, Terrace), dalších 805 bytů je ve výstavbě (Maison Ořechovka, Bory Home). V roce 2020 předala Penta Real Estate čtyři kancelářské projekty. Prodej pražského projektu Churchill Square byl největší transakcí na českém realitním trhu v kancelářském segmentu. Na konci roku 2020 spravovala Penta Real Estate aktiva v hodnotě 28,9 miliardy Kč.

Penta vznikla v roce 1994 na Slovensku. Jejími zakladateli jsou Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Celkem skupinu řídí šest partnerů a zaměstnává více než 43 000 lidí. Na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance zaplatila celkem 6,4 miliardy Kč.

před 31 minutami

Advokát soudu EU: Polská pravidla o trestání soudců porušují unijní právo

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice, podle něhož nový systém postihů ohrožuje nezávislost polských soudců. Pro soud není nově zveřejněný názor právního poradce závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Evropská komise se předloni obrátila na soud v Lucemburku kvůli činnosti disciplinární komory polského nejvyššího soudu, o jejíž nestrannosti Brusel pochybuje. O složení komory rozhoduje v Polsku soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud již předloni rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i personální obsazení a pravomoci komory.

Soud již loni vydal předběžné opatření, jímž nařídil až do rozhodnutí případu činnost komory pozastavit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy