Petr Hlinomaz | Komentáře
12. 12. 2013 22:00

Zvláštní daň pro české banky by nebyla žádnou pomstou

Vždyť bankovní zisky se obvykle privatizují, ale bankovní ztráty zestátňují...
Foto: Jiří Kropáček

* Tento komentář byl publikován v deníku Insider, který jej sesterské redakci Aktuálně.cz poskytl v plném rozsahu.

Rozhodnout, zda nápad přísněji zdanit banky je dobrý, nebo špatný, je těžké, ne-li nemožné. Můžete být třeba akcionářem Erste, Komerční banky či dalších bank. Můžete například podnikat v oblasti závisející na státních zakázkách, nebo můžete být ministrem financí. V každé z těchto rolí máte jiný zájem na tom, jak vysoká má být sektorová bankovní daň, jak o ní mluví vznikající vládní koalice.

Přesto zkusme pár poznámek nad hypotetickým zavedením takové daně.

Původ ve shánění peněz do rozpočtu

Uvedený daňový návrh očividně není nějakou pomstou českým bankám. Je součástí hledání zdrojů státního rozpočtu a hledá se tam, kde jsou nějaké peníze. S trochou nadsázky lze říci, že pokud by se koalice dohodla třeba na vyšší progresi zdanění příjmů (tedy na jiném zdroji), žádná bankovní daň by nebyla.

Stejně tak lze říci, že pokud by v rozpočtu nebylo rostoucích mandatorních výdajů a pokud by hospodaření státu bylo efektivnější, včetně účinnosti výběru daní, bankovních daní by také nebylo. To je však otázka mířící mnohem dále.

Sektorový rovná se nezávislý na výkonu

Slůvkem "sektorový" se rozumí obvykle nejen oborové vymezení, ale i poněkud odlišný způsob stanovení, tedy předpisu. Výpočet daně totiž většinou v takovém případě není odvozen od výkonu, ale od jiného parametru, například bilanční sumy, objemu úvěrů apod., což v sobě nese jistotu, že daň bude vybrána a bude „nenulová". Na druhou stranu, je-li zdanění zisků označováno jako demotivující a někdy jako takový trest za úspěch, pak sektorovou daň takto charakterizovat nelze.

Banky to přežijí

Asi není třeba mít obavy, že by české banky dodatečné zdanění nepřežily. Dokonce i varování, že po odvodu daně budou mít k dispozici méně na posílení vlastního kapitálu, není v případě českých bank nějak kritické, neboť jejich kondice je dobrá.

Na akcionáře zbude méně

Jednoduchá rovnice platí: dodatečná daň rovná se menší zisk. Daň zákonitě postihne akcionáře bank. Možná více ty menšinové než majoritní, kteří v případě velkých zahraničních bankovních skupin mohou využívat synergických efektů (třeba jen úspor některých nákladů).

Na úkor klientů?

To je karta, kterou se hraje často. Banky se asi dříve či později pokusí část nákladů daně různou formou přenést na klienty.
Patrně se pak nelze vyhnout podezření ze sarkasmu při konstatování, že je marnou snahou pokusit se vzpomenout na jakoukoliv změnu či opatření, které by se otočilo ve prospěch klientů, tedy ve viditelný prospěch. Mohla by to být asi jen zdravá konkurence, ale z tohoto pohledu je český trh stále stojatou vodou i přes množství finančních reklamních spotů.

Morální nárok státu?

Bankovní daň je v západní Evropě nezřídka chápána jako určité vyrovnání dluhů za to, že stát pomohl bankám v době, kdy jejich lehkovážnost zavedla svět do hypoteční a finanční krize. Takový vývoj české banky neznají. Po jejich očištění od špatných úvěrů v 90. letech (za vydatné pomoci státu) nestihly naštěstí nabrat množství rizikových cenných papírů. Zdálo by se, že morální obhajoba bankovní daně v Česku nemá místo. Tak jednoduchá odpověď to ale není. Zkušenosti u nás i v zahraničí již mnohokrát ukázaly, že bankovní zisky se obvykle privatizují, ale bankovní ztráty zestátňují, zejména hrozí-li kolaps bankovního sektoru. To není zrovna vyvážená bilance.

Jiným příkladem je vstup státu do bankovního sektoru v podobě státních garancí za klientské vklady i v době mimo nějakou krizi. To činí důvěryhodnost bank větší a svým způsobem může usnadňovat podnikání v bankovním sektoru.

Vztah státu k bankovnímu sektoru je tedy v porovnání s jiným odvětvím výjimečný, a možná i proto se úvahy sektorové daně nakonec točí nejvíc kolem bank.

Zahraniční paradoxy

Závěrem snad krátký postřeh o paradoxních účincích takové dně v zahraničí. Maďarsko je v očích některých zahraničních ekonomů vnímáno jako evropská země, která má v rámci Evropy nejblíže ke vzniku autoritativního státu. Na druhé straně s příspěvkem i této daně Maďarsko splatilo zahraniční pomoc.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 4 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy