Léta to platilo jako ekonomický konsenzus: Legální pracovní imigrace přináší ekonomický růst. Jenže nové studie ukazují, že příliv levné pracovní síly zároveň deformuje trh: Má vliv na růst cen bydlení i další náklady, které nese celá společnost. A firmám bere motivaci investovat do modernizace. Tvrdí to komentář ve Financial Times, který rozproudil živou debatu, ve které padají dosavadní dogmata.
Ta dogmata zněla: Levní migranti doplňují domácí pracovníky a nesnižují jim mzdy. Příliv mladých lidí v produktivním věku měl zachránit neudržitelné penzijní systémy stárnoucího Západu. Růst celkového HDP vyvolaný novými spotřebiteli znamená zvýšení prosperity pro všechny. Nebo ještě jednodušeji: Bez pracovní migrace by nebylo blahobytu Západu.
Jak upozorňuje analytik Oren Cass ve svém textu pro Financial Times, ekonomové začínají tato dogmata opouštět a přiznávají, že nekontrolovaná migrace přináší výrazné negativní externality, zejména v oblasti bydlení a produktivity práce.
Dlouholetý argument, že imigrace pomáhá řešit nedostatek kapacit – například přílivem stavebních dělníků –, byl vyvrácen přímo centrálními bankami. Studie Federálních rezervních bank v Dallasu a San Franciscu ukázala, že celých třicet procent rychlého růstu cen nemovitostí v USA mezi lety 2021 a 2024 měl na svědomí právě prudký nárůst nelegální imigrace. I migranti totiž musí někde bydlet a jejich příliv byl větší než schopnost stavět.
Tento fenomén není specifický pouze pro Ameriku. Podobný vývoj vykazuje i Evropa. Například Španělsko, které sice vykazuje tabulkový ekonomický růst, v současnosti čelí hluboké krizi dostupnosti bydlení vyvolané právě imigračními tlaky. To má navíc přímé politické důsledky v podobě růstu popularity radikálních stran.
Nově příchozí obyvatelé okamžitě zvyšují poptávku po omezených zdrojích – školy, nemocnice, hromadná doprava, policie, to vše je stavěno na určité množství lidí. Skokový příliv dalších obyvatel naruší křehkou rovnováhu a plošně zhoršuje postavení stávajících obyvatel, kteří najednou čekají déle u doktora nebo hůř shánějí nájem. Policie pak zjišťuje, že má na starosti mnohem více mužů v produktivním věku (tedy obecně skupinu páchající drtivou většinu kriminality).
Zaměstnavatelé přicházejí o motivaci k investicím
Klíčový argument nové ekonomické kritiky se ale týká technologického rozvoje. Pokud mají zaměstnavatelé trvalý přístup k levné a snadno nahraditelné pracovní síle, ztrácejí ekonomickou motivaci investovat do automatizace, modernizace procesů a zvyšování kvality pracovních míst.
Imigrace se tak stává pouhým pohodlným řešením nedostatku zaměstnanců. Před tím varovaly švýcarské studie už v polovině 50. let, kdy země využívala levné pracovní síly z Itálie a firmy to tím pádem nemotivovalo k využití automatizace a robotizace ve výrobě.
Tento mechanismus potvrzují i data z výzkumu nositele Nobelovy ceny za ekonomii Darona Acemoglua a jeho kolegů z MIT a London Business School. Ti zkoumali dopady úbytku dostupných domácích pracovníků a došli k závěrům, které zcela odporují dosavadnímu ekonomickému mainstreamu.
Nižší počet dostupných mladých pracovníků vedl k vyššímu růstu HDP na pracovníka, vyvolal v lokálních ekonomikách vyšší růst mezd a firmy reagovaly investicemi do technologií šetřících práci. Ekonomická realita ukazuje, že nedostatek pracovních sil není pro vyspělou ekonomiku rozsudkem smrti, ale naopak katalyzátorem pokroku.
Oponenti tohoto restriktivního pohledu však upozorňují na jeho strukturální limity. Existují specifické sektory – typicky zdravotnictví, sociální péče, péče o děti či specifické oblasti zemědělství –, kde lidský faktor a mezilidské vztahy tvoří samotnou podstatu služby a nelze je nahradit robotizací.
Stárnoucí západní společnosti se v těchto sektorech bez určité míry cizí pracovní síly neobejdou, pokud nemá dojít ke kolapsu sociálních systémů. Nebo pokud nedojde k zásadnímu přehodnocení životních priorit (jinými slovy - pokud nebudeme mít dost dětí, které se o nás budou starat, musíme mít filipínské ošetřovatelky).
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Muž přežil v sutinách po zemětřesení v Kolumbii čtyři dny, vyprostili ho záchranáři
Téměř čtyři dny po ničivém zemětřesení v Kolumbii se záchranáři stále snaží najít přeživší ve zřícených budovách. Naději v pátek posílil nález živého muže pod troskami hotelu ve městě Pereira, informovala agentura Reuters. Zemětřesení o síle 7,4 stupně si podle úřadů vyžádalo nejméně 285 mrtvých a téměř 4 000 zraněných. Dalších téměř 400 lidí je stále pohřešováno.
„Teď přijde boj s politiky.“ Slováci velebí hvězdu, kolaps ji málem zavál do kavárny
Bylo to ve středu večer naprosto suverénní představení Emmy Zapletalové. Slovenská atletka potvrdila na mistrovství Evropy v Birminghamu pozici největší favoritky běhu na 400 metrů překážek a získala pro svou zemi historické zlato. Ale v širším kontextu k němu došla doslova navzdory osudu.
Probouzí spícího Trumpa žena s tajným knoflíkem? Divoká teorie má prosté vysvětlení
Jak udržet 80letého Donalda Trumpa během oficiálních akcí vzhůru? To je otázka, kterou musí poradci amerického prezidenta řešit stále častěji. Internet teď ale přišel s vlastní, poněkud bizarní teorií. Podle ní má Trumpovi pomáhat žena, která má na břiše tajné tlačítko, jímž ho probouzí. Celá teorie má však mnohem jednodušší vysvětlení.
Babiš se chlubí rekordními nábory do armády. S úspěchem je to ale trochu jinak
Nábor jde skvěle, vojáků jsme za osm měsíců přijali více, než kolik se povedlo minulé vládě za celé čtyři roky. Tím se mimo jiné pochlubil na sociální síti Facebook premiér Andrej Babiš (ANO). Jenže podle zástupců armády pomohl náboru růst platů vojáků. A ten schválila právě předchozí vláda Petra Fialy (ODS).
Auto se řítilo téměř 200 km/h, řídil čtrnáctiletý chlapec
Policisté ve čtvrtek večer při běžné kontrole zastavili u Obědovic nedaleko Hradce Králové osobní vozidlo značky Audi, které na silnici druhé třídy jelo rychlostí téměř 200 kilometrů v hodině. Za volantem přitom seděl teprve čtrnáctiletý chlapec, uvedla v pátek policie na webu. Policejní hlídce řekl, že automobil je jeho otce.