Léta to platilo jako ekonomický konsenzus: Legální pracovní imigrace přináší ekonomický růst. Jenže nové studie ukazují, že příliv levné pracovní síly zároveň deformuje trh: Má vliv na růst cen bydlení i další náklady, které nese celá společnost. A firmám bere motivaci investovat do modernizace. Tvrdí to komentář ve Financial Times, který rozproudil živou debatu, ve které padají dosavadní dogmata.
Ta dogmata zněla: Levní migranti doplňují domácí pracovníky a nesnižují jim mzdy. Příliv mladých lidí v produktivním věku měl zachránit neudržitelné penzijní systémy stárnoucího Západu. Růst celkového HDP vyvolaný novými spotřebiteli znamená zvýšení prosperity pro všechny. Nebo ještě jednodušeji: Bez pracovní migrace by nebylo blahobytu Západu.
Jak upozorňuje analytik Oren Cass ve svém textu pro Financial Times, ekonomové začínají tato dogmata opouštět a přiznávají, že nekontrolovaná migrace přináší výrazné negativní externality, zejména v oblasti bydlení a produktivity práce.
Dlouholetý argument, že imigrace pomáhá řešit nedostatek kapacit – například přílivem stavebních dělníků –, byl vyvrácen přímo centrálními bankami. Studie Federálních rezervních bank v Dallasu a San Franciscu ukázala, že celých třicet procent rychlého růstu cen nemovitostí v USA mezi lety 2021 a 2024 měl na svědomí právě prudký nárůst nelegální imigrace. I migranti totiž musí někde bydlet a jejich příliv byl větší než schopnost stavět.
Tento fenomén není specifický pouze pro Ameriku. Podobný vývoj vykazuje i Evropa. Například Španělsko, které sice vykazuje tabulkový ekonomický růst, v současnosti čelí hluboké krizi dostupnosti bydlení vyvolané právě imigračními tlaky. To má navíc přímé politické důsledky v podobě růstu popularity radikálních stran.
Nově příchozí obyvatelé okamžitě zvyšují poptávku po omezených zdrojích – školy, nemocnice, hromadná doprava, policie, to vše je stavěno na určité množství lidí. Skokový příliv dalších obyvatel naruší křehkou rovnováhu a plošně zhoršuje postavení stávajících obyvatel, kteří najednou čekají déle u doktora nebo hůř shánějí nájem. Policie pak zjišťuje, že má na starosti mnohem více mužů v produktivním věku (tedy obecně skupinu páchající drtivou většinu kriminality).
Zaměstnavatelé přicházejí o motivaci k investicím
Klíčový argument nové ekonomické kritiky se ale týká technologického rozvoje. Pokud mají zaměstnavatelé trvalý přístup k levné a snadno nahraditelné pracovní síle, ztrácejí ekonomickou motivaci investovat do automatizace, modernizace procesů a zvyšování kvality pracovních míst.
Imigrace se tak stává pouhým pohodlným řešením nedostatku zaměstnanců. Před tím varovaly švýcarské studie už v polovině 50. let, kdy země využívala levné pracovní síly z Itálie a firmy to tím pádem nemotivovalo k využití automatizace a robotizace ve výrobě.
Tento mechanismus potvrzují i data z výzkumu nositele Nobelovy ceny za ekonomii Darona Acemoglua a jeho kolegů z MIT a London Business School. Ti zkoumali dopady úbytku dostupných domácích pracovníků a došli k závěrům, které zcela odporují dosavadnímu ekonomickému mainstreamu.
Nižší počet dostupných mladých pracovníků vedl k vyššímu růstu HDP na pracovníka, vyvolal v lokálních ekonomikách vyšší růst mezd a firmy reagovaly investicemi do technologií šetřících práci. Ekonomická realita ukazuje, že nedostatek pracovních sil není pro vyspělou ekonomiku rozsudkem smrti, ale naopak katalyzátorem pokroku.
Oponenti tohoto restriktivního pohledu však upozorňují na jeho strukturální limity. Existují specifické sektory – typicky zdravotnictví, sociální péče, péče o děti či specifické oblasti zemědělství –, kde lidský faktor a mezilidské vztahy tvoří samotnou podstatu služby a nelze je nahradit robotizací.
Stárnoucí západní společnosti se v těchto sektorech bez určité míry cizí pracovní síly neobejdou, pokud nemá dojít ke kolapsu sociálních systémů. Nebo pokud nedojde k zásadnímu přehodnocení životních priorit (jinými slovy - pokud nebudeme mít dost dětí, které se o nás budou starat, musíme mít filipínské ošetřovatelky).
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Je to zrádce.“ Wałęsa si už nemyslí, že Trump přátelství s Rusy jen předstírá
Bývalý polský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Lech Wałęsa je v Praze, kde přebírá Výroční cenu Liberálního institutu. Ve středečním setkání s novináři v Praze připomněl, že bezpečnost střední Evropy vznikala i díky české stopě Václava Havla. V rozhovoru zároveň upozornil, že Rusko a Čína podle něj znovu nabízejí politiku síly, před níž je třeba Evropu chránit i dnes.
ŽIVĚ Zelenskyj přijel do Bruselu na summit EU. Lídři chtějí mírnit jeho kritiku Trumpa
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Bruselu na summit Evropské unie. Ve čtvrtek má v programu setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem nebo generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) Markem Ruttem. Zelenskyj to uvedl na síti X.
„Prostě to zbořím.“ Zvolte mě a část ruské chlouby v Praze půjde k zemi, tvrdí starosta
„Jendo, já tě znám jako starostu, co dal Prahu 7 do pořádku, ale co je tohle? To se ti moc nepovedlo,“ ptá se čerstvě zvolený lidovecký senátor Jan Grolich politika Jana Čižinského z Prahy sobě a ukazuje na dlouhou zeď v parku Stromovka. Jde o součást ruského velvyslanectví. „Prostě to zbořím,“ okomentoval starosta stavbu, kterou vztyčili sovětští vojáci v roce 1968 – podle Čižinského nelegálně.
Zatkli šéfa vlivného ruského média. Jeho podřízený psal o korupci kremelských špiček
Ruské úřady ve čtvrtek po domovní prohlídce odvezly k výslechu šéfredaktora nezávislého listu Novaja Gazeta Sergeje Sokolova. Vyšetřování se podle médií týká nezákonného nakládání s osobními údaji. V případu je stíhán také novinář listu Oleg Roldugin, který letos publikoval investigativní články o lidech napojených na čečenského vůdce Ramzana Kadyrova.
Některé obchody v Polsku po školních útocích stahují halloweenské zboží
Některé obchodní řetězce v Polsku stahují z pultů určité zboží související se svátkem Halloween. Činí tak v reakci na nedávné útoky v polských školách. Napsala to ve čtvrtek agentura PAP, podle níž změny v nabízeném sortimentu oznámili prodejci jako je Biedronka, Carrefour Polska, SMYK nebo Action. Z prodeje stahují například kostýmy, masky a předměty napodobující zbraně.