David Klimeš David Klimeš | Názory
9. 4. 2020 12:00

Koronavirus dal šanci studentům, rodičům i kantorům k sobě najít cestu

Že by se děti doma něco kloudného naučily, není moc pravděpodobné. Karanténa ale může odstartovat lepší spolupráci mezi školou a rodinou.
Asi bychom si měli promluvit s rodiči!
Asi bychom si měli promluvit s rodiči! | Foto: www.csfd.cz

Hurá, začínají velikonoční prázdniny, škola končí a jede se někam daleko na výlet! Letos cesta na dovolenou nebude dlouhá, protože kvůli přísným opatřením jen rodiny zavřou učebnice a počítač v jednom pokoji a přesunou se na prázdniny o pět metrů dál. A v úterý zase zpět.

Na mnoha "dovolených" tak přijde jistě na přetřes i dosavadní průběh domácího vzdělávání. A že je už co hodnotit. Nejde přece o žádné krátké uhelné prázdniny. Školy jsou zavřené od poloviny března a zůstane u toho nejméně do poloviny května.

Samotnou kvalitu výuky nehodnoťme. Je nepochybné, že většinou za moc nestojí a jen pár idealistů v učitelských sborech ještě v sobě živí zbytky naděje, že celou látku po opětovném otevření škol nebudou muset znovu probrat.

Přesto budou tyto dva měsíce pro české školství zásadní. Jde vlastně o obří celostátní případovou studii o spolupráci škol a rodin, což už před vpádem koronaviru do Česka byla pořádná společenská třaskavina. Necháme ji během domácího vzdělávání vybuchnout? Nebo ji zneškodníme mnohem lepší spoluprací škol a rodin než dosud?


Domácí vzdělávání jako roznětka

Už před epidemií do sebe v Česku čím dál více "najížděly" školy a rodiny. Bylo to dáno především dvěma trendy. Jedním jsou rostoucí regionální rozdíly. Školní inspektor Tomáš Zatloukal při představování poslední zprávy České školní inspekce mluvil o rozevírání nůžek mezi centrem a periferiemi jako o jednom z nejnebezpečnějších útesů, ke kterým zdejší vzdělávání pluje plnou parou. Česko by tak v mnohých regionech či školách potřebovalo do výuky mnohem více zapojit rodinu - nyní obzvláště -, ale málokdy se to daří. Stále tu přetrvává postkomunistické myšlení, podle kterého stačí šoupnout dítě do školy a po družině jej zas vyzvednout.

Druhým problémem (či někdo to může považovat za úspěch) je velké rozrůznění českých rodičů. Kde že jsou ti stále stejně se chovající příchozí na třídní schůzky z normalizačních filmů a seriálů! Podle nedávného průzkumu School My Project se nyní zdejší rodičovstvo skládá ze čtyř zhruba stejně velkých skupin charakterizovaných představami o školní výchově.

Problém je, že se spolu nemusí vůbec shodnout. 22 procent tvoří "angažovaní". Ti chtějí, aby škola neustále něco měnila, vyvíjela se, spolupracovala. 28 procent představují "spořádaní", kteří učitele považují za autoritu a chtějí přesně vědět, s čím mají pomoci. Dalších 26 procent výzkum nazývá "komunitními", protože kladou důraz na dobré vztahy a pozitivní klima. A poslední čtvrtinou jsou "nenároční" rodiče: ve škole má podle jejich představ za vzdělání zodpovědnost učitel a tím to hasne.

Je jasné, že jakmile do takto rozrůzněného českého školství ze dne na den vrazíte dva měsíce domácího vyučování, začnou se dít věci.


Haló, tady učitel

První zprávu o tom, jak se studenti, učitelé a rodiče potýkají s domácím vzděláváním na základní a střední škole, nám přinesl výzkum agentury PAQ Research. Učitelé často hudrují nad nezájmem žáků i rodin, ale nyní se také ukazuje, že rozhodně ne všichni kantoři se dokážou adekvátně se svými žáky spojit. Tři čtvrtiny dětí dostávají denně od učitelů e-mail, 60 procent dětí má k dispozici školní on-line prostředí. Chatování či osobní zavolání je ale už spíše výjimkou. A nejvíc ale zaráží jiná věc: přibližně polovina škol rozdává zadání téměř každý školní den, čtvrtina ale jen jednou týdně či ještě méně často.

I na straně dětí jsou velké rozdíly. V průměru sedí každý školní den nad samostudiem 3,5 hodiny, ale desetina to zvládne do hodiny, čtvrtina si u toho pak posedí více než pět hodin čistého času.

A bez překvapení je i značný rozptyl u rodičů. Průměr pomáhání dětem je 2,5 hodiny denně, ale ve čtvrtině rodin to sfouknou do hodiny, zatímco ve 14 procentech nestačí ani pět hodin. V oné čtvrtině se pak asi mixují géniové s domácnostmi, kde se ani předtím příliš na spolupráci se školou nedbalo.

Celkově je však s přístupem školy spokojeno 60 procent rodičů, což je jistě úspěch na to, o jak partyzánskou akci jde a jak moc čeští učitelé jsou nyní nuceni improvizovat. Za to nepochybně zaslouží dík.


Zpátky do obýváku

Navzdory heroickému vzepětí učitelů, rodičů i samotných studentů bychom se neměli po celém tomto koronavirovém přepadení jen plácat po zádech. Naplno se projevilo, jak složitě někdy funguje komunikace škol a rodin. Jinde se zase ukazuje, že vzpírání se některých učitelů či rodičů moderním technologiím je prostě už neobhajitelné.

Asi nejvýznamnějším zjištěním citovaného průzkumu je pak opravdu velký rozdíl ve spokojenosti rodičů s aktivitou školy. Kde si učitelé chatují či telefonují s žákem, tam je spokojeno 78 procent rodičů. Kde ale student dostane jen jednou týdně e-mail, nemívá výhrady pouze 37 procent zákonných zástupců.

Jestli tedy plyne pro školství nějaké ponaučení z koronavirové krize, pak to, že na hladké komunikaci mezi školou a rodinou opravdu hodně záleží. Kdo z učitelů, rodičů či studentů o tom pochyboval, může už teď mít jasno. A může se podle toho také zařídit.

Vždyť už za pět dnů se zase přesouváme z dovolené v dětském pokoji do školy v obýváku.

Učitelé teď mají víc práce, než měli. A nemám pochybnost o tom, že zásadně stoupne jejich digitální gramotnost, říká Tomáš Feřtek z EDUin. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy