Důvodem je fakt, že moskevská volební komise nezaregistrovala do záříjových komunálních voleb ani jednoho kandidáta od neparlamentní opozice. Což je poněkud paradoxní vzhledem k tomu, že moskevští zastupitelé nemají prakticky žádné pravomoci. Ruské hlavní město je totiž přitažlivé pro všechny (jeho rozpočet překračuje bilion korun), takže v nejlepších tradicích ruské politiky vláda udělala vše pro to, aby při využívání takových zdrojů nikdo nemohl radním nahlížet příliš pod prsty. Moskevští zastupitelé tak již před drahnými lety přišli o možnost schvalovat rozpočet nebo kontrolovat fungování institucí zřizovaných městem.
Proto se někteří komentátoři pozastavují nad rozhodnutím úřadů demonstrativně vyřadit z voleb právničku Navalného Fondu boje proti korupci Ljubov Sobolovou a další opoziční kandidáty. "Kdyby je nechali projít, stejně by ve funkci byli neškodní," argumentují.
Jenže Kreml se zjevně poučil z loňska, kdy čtyři jeho kandidáti prohráli gubernátorské volby. Někteří dokonce i se soupeři, které si předtím coby "neškodné" sami vybrali. "Dnes v případě nárůstu protestních nálad i ten nejméně charismatický kandidát představuje hrozbu. Proto padlo rozhodnutí žádného trochu známějšího opozičníka k volbám nepustit," řekl ruské redakci BBC zdroj z Kremlu. Podle stejného zdroje by to také vyslalo nesprávný signál do regionů, které moskevské dění přirozeně pečlivě sledují.
Zanechte vší naděje
Nejzajímavější vysvětlení nabízí moskevský politolog Kirill Rogov. Tvrdí, že je to i signál Kremlu elitám, aby neinvestovaly do opozice, protože to postrádá smysl. Nespokojenost podnikatelů - od miliardářů po majitele pár obchodů - totiž narůstá. Lidé mají čím dál méně peněz, apetit korupčníků menší není a konkurence stále bobtná. Opozici přesto v současnosti nepodporují. Tvrdí byznysmeni chápou, že za své peníze nic nedostanou. Opozičníky do parlamentu, ale ani do moskevského zastupitelstva, jednoduše nikdo nepustí.
Pokud by ale opozice dokázala překonat bizarní nástrahy ruských zákonů a neméně zvláštních způsobů jejich výkladu, elity by mohly usoudit, že by třeba pár milionů na podporu poslat mohly. Přirozeně ne kvůli tomu, že by sdílely třeba antikorupční nadšení Alexeje Navalného, dnešní hlavní postavy ruské opozice. Ale mohly by si tím vyjednat lepší podmínky zacházení třeba ze strany silových složek.
Pokud Kreml předpokládal, že v létě, kdy jsou Moskvané na svých chatách a po dovolených, jeho rozhodnutí nevyvolá žádné zvláštní protesty, pak se přepočítal. Ustupovat ale rozhodně nehodlá. Vychází z toho, že každý takový krok by si opozice vyložila jako známku slabosti. Takže bylo zahájeno stíhání podle poněkud exotického paragrafu o "bránění práci volebních komisí". První opozičníci již dostali své tresty, většinou 7-10 dní vězení, čtyři další pak celý měsíc. Do záříjových voleb ale zbývá hodně času.
