


Přestože se Švýcarsko tváří jako neutrální mírotvůrce, ve skutečnosti jeho banky a firmy dekády profitují z peněz teroristů a diktátorů. Alpská země využívá každý konflikt – od financování Hamásu po dodávky pro íránský jaderný program – k rekordním ziskům. Ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev odkrývá, jak se z neutrality stal výnosný byznys.

Před několika dny představitelé švýcarské vlády oznámili, že jejich země „je připravena“ a „má zájem“ pomoci při řešení krize v Perském zálivu, a nabídli zástupcům USA a Íránu setkání ve Švýcarsku k dalšímu kolu mírových rozhovorů.
Mohlo by se to jevit jako „přirozené“, jelikož Švýcarsko je známé jako místo konání mnoha klíčových jednání, těší se ze své neutrality a podporuje ji a koneckonců zastupuje zájmy USA v Íránu od doby, kdy obě země přerušily diplomatické vztahy po islámské revoluci v roce 1979. Ale je třeba si uvědomit i jinou stránku zapojení Švýcarska na Blízkém východě.
Po léta, ne-li po desetiletí, byli švýcarští podnikatelé – a především bankéři této alpské země – zapojeni do obchodů s penězi pocházejícími z této oblasti, což poměrně často vedlo k veřejným skandálům. Od 90. let švýcarští bankéři skrývali finanční prostředky, které patřily Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP), Muslimskému bratrstvu, Hamásu a dalším extremistickým skupinám.
Švýcarští bankéři si byli dobře vědomi podezřelých finančních operací, které vedoucí představitelé těchto skupin iniciovali za účelem banálního obohacování se. Například v roce 2003 převedl Jásir Arafat nejméně 300 milionů dolarů z fondů OOP na účet zřízený jménem společnosti z Britských Panenských ostrovů u ženevské Banque Lombard Odier, který spravoval výhradně on sám.
Přibližně ve stejné době se Švýcarsko stalo jedním z hlavních zdrojů „charitativního fundraisingu“ pro Hamás prostřednictvím Association de Secours Palestinien, místně registrované nevládní organizace. Ačkoli USA tuto organizaci na počátku tisíciletí označily za teroristickou, švýcarská vláda tento krok nenásledovala.
Dokonce i samotný Hamás – který byl zařazen na seznam teroristických organizací USA již v roce 1997 a Evropskou unií v roce 2018 – byl Švýcarskem považován za seriózní subjekt zasluhující stabilní kontakty, které, jak Bern opakovaně argumentoval, mohly být využity k vyvíjení tlaku na Hamás, aby „dodržoval mezinárodní humanitární právo“. Trvalo téměř dva roky po útoku Hamásu na Izrael, při kterém zahynuli dva švýcarští občané, než švýcarská vláda označila tuto skupinu za teroristickou organizaci.
Existuje velké množství důkazů naznačujících, že ve švýcarských bankách se již léta neperou pouze palestinské peníze, ale že samotná země zůstávala „bezpečným útočištěm“ pro islamistické organizace financované mnoha vládami Blízkého východu. V roce 2015 došlo k rozsáhlému úniku dat z HSBC Private Bank (Suisse), který odhalil jména mnoha „celebrit“ majících účty u této finanční instituce – včetně Rašída Mohameda Rašída, bývalého egyptského ministra obviněného z korupce a zpronevěry státních prostředků po pádu prezidenta Mubaraka, a Ramiho Makhloufa, bratrance Bašára al-Asada, považovaného za jednoho z hlavních „pokladníků“ syrského režimu.
Další skandál, k němuž došlo v roce 2022, odhalil masivní podvod v Credit Suisse, která obsluhovala desítky, ne-li stovky klientů s přímými vazbami na různé diktátorské režimy – tento případ byl jedním z důvodů, proč banka utrpěla vážnou ztrátu důvěry a byla později nucena se sloučit s jiným švýcarským finančním gigantem, UBS. To vše však zastínil nejnovější případ Merchant Bank AG (MBaer), která podle amerických úřadů umožnila obcházení sankcí a vývozních kontrol ze strany zahraničních teroristických organizací, jako je Íránská islámská revoluční garda a její jednotky Quds.
Neexistují dostatečné informace o objemu peněz, s nimiž banka MBaer operovala jménem těchto klientů, ale šlo o první případ v historii švýcarského bankovnictví, kdy Švýcarský úřad pro dohled nad finančním trhem oznámil odebrání bankovní licence a zahájil likvidaci banky den poté, co americké ministerstvo financí zveřejnilo obvinění.
A já bych tvrdil, že vazby, které úzce spojují Švýcarsko a Írán, se neomezují pouze na finanční obchod: po léta švýcarská ropná společnost Vitol nakupovala íránskou ropu a prodávala ji Číňanům a švýcarští obchodníci s komoditami Glencore a Trafigura (oba známí svými vazbami na Rusko) uzavírali barterové dohody s Íránskou hliníkovou společností, která dodávala hliník pro íránský jaderný program na základě smlouvy se sankcionovanou společností Iran Centrifuge Technology Co.

Minulý týden jsem ve Washingtonu na sympoziu k 50. výročí založení americké Helsinské komise poslouchal švýcarského velvyslance Ralpha Hecknera, který chválil úsilí své země, jelikož Švýcarsko v současné době zastává rotující předsednictví v OBSE, a zdůraznil její odhodlání k míru – já jsem však přemýšlel hlavně o těch švýcarských úřednících a bankéřích, kteří zmiňují, jak tato alpská země těží z probíhajícího konfliktu v Perském zálivu.
Obchodní kruhy jsou potěšeny tím, že cash positions (objem peněz, které má někdo aktuálně k dispozici v hotovosti nebo na snadno dostupných účtech - pozn. red.) v zemi, které si zřídili soukromníci a rodinné kanceláře ze Spojených arabských emirátů, vzrostly za poslední tři roky přibližně o 40 % (přičemž příliv kapitálu ze sousedních zemí následuje tento trend), a to zejména po útocích Izraele a USA na Írán v červnu loňského roku a zejména v důsledku nedávných nepřátelských akcí.
Vláda očekává prudký nárůst rekordních daňových plateb od obchodníků s komoditami, kteří v současné době operují s vysokými rizikovými prémiemi a pohybují se v novém prostředí, které se vyznačuje narušením dodavatelských řetězců kovů, minerálů a hnojiv, což vše zvyšuje příjmy obchodníků.
Na závěr bych tvrdil, že švýcarská neutralita, která je již desítky let oslavována, neznamená tolik rovnoměrné distancování se od všech hlavních světových mocností a nezasahování do jejich sporů a střetů, ale spíše pravý opak – účast na každém výnosném podnikání, ať už jsou jeho zdroje a hnací síly jakékoli.
Domnívám se, že kdyby v těchto dnech nebyly nejaktivněji diskutovány otázky Blízkého východu, mohlo by se například hovořit o roli Švýcarska v praní ruských peněz, v hostování desítek ruských offshore společností zabývajících se surovinami a dokonce i v přijímání sankcionovaných ruských úředníků, jako je předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková, na různých mezinárodních fórech.
Zdá se, že jak neutralita, tak mírové úsilí jsou velmi výnosnými aktivy – zejména pokud je využívají bezohlední finančníci, kteří pohodlně sídlí v nejbohatší zemi Evropy.



Do Miami v pátek přicestovala ukrajinská delegace, aby vedla rozhovory s americkými vyjednavači o tématech spjatých s ruskou agresí, napsala agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný zdroj obeznámený se záležitostí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že očekává i účast zástupců Francie, Británie, Německa, Evropské unie a NATO. Jednání mají podle informací pokračovat do soboty.



Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.



Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300 tisíc tun nafty, v dalších měsících pak budou následovat ještě vyšší dodávky. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný.



Hokejisté Třince porazili Hradec Králové 5:2 a opět vylepšili vlastní extraligový rekord, protože vyhráli v úvodu sezony také devátý zápas za tři body. Svěřenci kouče Borise Žabky mají v čele tabulky při plném bodovém zisku oslnivé skóre 45:18. Liberečtí vedli v 18. minutě už 4:0 a nakonec vyhráli nad Karlovými Vary ještě s o gól vyšším rozdílem.



Rusko a USA jednají o ekonomické spolupráci, která by mohla zahrnovat americké investice do plynovodů Nord Stream i rušení sankcí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev o těchto rozhovorech ví, a americký přístup kritizoval. Zároveň varoval před rozporem mezi údajnými obchodními plány a tvrzením Washingtonu, že mírová jednání uvízla na mrtvém bodě.